Osada Baba nebyla jen ukázkou bílých kvádrů a střízlivého designu, ale také místem, kde se v ryze mužském světě funkcionalismu dokázaly prosadit ženy. Poznejte Hanu Kučerovou-Záveskou, jedinou ženu, která na Babě navrhla stavby, a Emilii Paličkovou, jejíž moderní krajka se stala výtvarným manifestem. Právě jejich příběhy přiblížily historičky umění v rámci Dne architektury.
Vůně rozlitého piva, ozvěna živé hudby a pocit, že jste v divokých 90. letech. Fotky z roku 2005 by klidně mohly být ze včerejší noci. V dejvické nádražce se některé věci prostě nemění. A pokud dorazíte na legendární Frýbestr, čeká vás nezapomenutelná jízda.
Smutek štamgastů i pobouření části veřejnosti vyvolala v lednu zpráva, že populární nádražní restaurace v pražských Dejvicích změní nájemce. Ten plánoval proměnit tradiční hospodu v moderní podnik. Nyní to ale vypadá, že slavná nádražka nakonec zůstane. Vítěz výběrového řízení se dohodl s dosavadním provozovatelem, že mu hospodu přenechá.
Už to hrozilo několikrát. Nyní to ale vypadá, že takzvaná dejvická nádražka v blízké době opravdu zavře. Z legendárního podniku, který zdejší osazenstvo nazývá poslední klasickou hospodou v Praze, se má stát moderní restaurace. "Takových je všude spousta, ale nádražek ubývá," shodují se štamgasti. A dodávají, že přijdou o druhý domov. Někteří z nich sem chodí každý den už desítky let.
"Od Hradčanské na kulaťák a dále až do ulice Jugoslávských partyzánů je to, jako byste listovali učebnicí architektury první poloviny 20. století," říká historička a autorka knihy Bubeneč/Dejvice – Siamská dvojčata pražského severozápadu Kateřina Bečková cestou na rozhovor. Dejvičtí a bubenečští mezi sebou podle ní vycházeli dobře, dokud nedošlo na jména ulic.
Ze sídliště Bohnice autobusem do Kobylis, z nich metrem na Vltavskou a pak tramvají. Cesta z pravého břehu Vltavy do Dejvic v Praze 6 dnes lidem zabere nejméně 40 minut. Za pár let by se ale mohla výrazně zkrátit. Jak ukazuje nové video z dílny dopravního podniku a vítězného studia William Matthews Associates, lanovka přes Vltavu pojede sedm minut a přepraví až 4000 lidí za hodinu.
Stavbu Vítězného náměstí v Praze 6 zahájil architekt Antonín Engel před téměř sto lety. Dokončil jej ale jen ze tří čtvrtin. V příštích letech místo lidově zvané "Kulaťák" konečně dostane svůj čtvrtý kvadrant. A už se ví, jak bude vypadat. Vítězný návrh vzešel ze spolupráce Nizozemců z Benthem Crouwel Architects a českého studia OVA.
Mladí majitelé bytu v pražském Bubenči chtěli interiér, který odráží jejich životní styl. Původní půdorys o velikosti asi 120 metrů čtverečních s architekty zčásti probourali a vytvořili společenský prostor s jídelnou a kuchyní. Pro interiér je charakteristická světlá barevnost, designový nábytek netradičních tvarů a textil vyrobený na míru.
"Společnost se snaží zamést téma smrti pod koberec, jako by to byla nějaká neexistující špína," říká česká malířka vystupující pod jménem Barbar. V sérii nazvané Manikarnika vytahuje na světlo motiv konečnosti života a ukazuje, že zánik může být krásný. "Když si nepřipustíme svou smrtelnost, jak se nám může dařit užít si život?" zamýšlí se na výstavě v pražském dejvickém klubu Za školou.
Bistro An je nový podnik, který koncem loňského roku otevřela rodina Tranova. Nachází se kousek od metra Hradčanská v Praze 6 a stejně jako starší pobočka u Jiřího z Poděbrad se specializuje na tradiční vietnamskou kuchyni. Jídlo se tu nemusí jíst na stojáka, interiér ale připomíná syrovou atmosféru hanojských ulic.
Týden před prvním kolem prezidentských voleb se snaží Petr Pavel více oslovit mladé voliče. V souboji, který bude podle průzkumů velmi vyrovnaný, se totiž podařilo jeho protikandidátce Danuši Nerudové získat nejvíce příznivců právě mezi touto věkovou skupinou. Pavel proto ve čtvrtek vyrazil do nádražní hospody v pražských Dejvicích. S mladými mluvil, ale také hrál stolní fotbal či páku.
Přes deset lety provázejí turisty po vyhlášených restauracích a bistrech. Manželé Jan Valenta a Zuzana Daňková, známí jako Taste of Prague, dnes patří mezi populární gastronomické guru a jejich tipy na podniky nejen v Česku, ale i dalších zemích světa sledují desítky tisíc lidí na sociálních sítích. Od příštího roku si vyzkouší, jaké to je provozovat vlastní podnik.
Chystáte se na víkend v Praze, nebo máte v hlavním městě volný den a přemýšlíte, co s ním? V srpnovém vedru není nutné proplétat se mezi turisty u Karlova mostu, na Kampě nebo v uličkách Starého Města. Zajímavá místa nabízejí i vilové čtvrti, kam většina turistů vůbec nezavítá - bubenečské návrší nad Stromovkou či pestrá směs domů na smíchovských Malvazinkách.
Dejvice, jako nová pražská čtvrť, se stavěly podle nadčasového moderního plánu. Velkolepý projekt určující zástavbu v okolí "Kulaťáku" ovšem přerušila válka a již se nikdy nedokončil. Krajina poblíž Pražského hradu zaujala Karla IV., který zde chtěl vystavět další pražské město. Před 100 lety se Dejvice staly součástí nově vzniklé metropole - Velké Prahy.
Uskupení Praha Sobě, které je součástí pražské koalice, navrhne prověření možnosti stavby okružní linky metra s označením O. Ve čtvrtek to oznámili zástupci tohoto sdružení. Podle nich by linka odstranila nutnost jezdit v některých trasách přes centrum nebo zjednodušila dojíždění do práce pro Středočechy.
Budova Národní technické knihovny získala řadu domácích i zahraničních cen. Postavena byla v roce 2009 v kampusu ČVUT a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, její historie je ale mnohem delší. Sahá až do roku 1718.
Území, kterému se říká Baba, najdeme v Dejvicích. Jedná se o místo s impozantní vyhlídkou na město. V letech 1931 a 32 tady Svaz československého díla, které propagovalo moderní formy bydlení, nechalo vystavět tzv. výstavní kolonii. Jednalo se o urbanizační projekt, kde si zájemci mohli vybrat dům a ten si koupit, anebo si podle vybraného objektu nechat postavit vlastní sídlo.
Pro byt v pražských Dejvicích byla charakteristická uzavřená dispozice a dlouhá temná chodba. Poměrně velké místnosti ale měly potenciál, aby se z prostoru s mnoha příčkami stal prvorepublikový byt s dejvickou noblesou. Architekti navrhli šestnáctimetrový průhled, který pustil do bytu dostatek světla a propojil pokoje v jeden dlouhý celek. Jídelnu nebo obývák teď dělí jen nábytek.
Podle slavného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, autora ceněné brněnské vily Tugendhat, by měl být funkcionalismus "klasicistně střídmý v prostředcích, čistý ve tvarech, důstojný ve výrazu, dokonalý v proporcích a harmonický v detailech." Ikonickým místem tohoto slohu je kolonie Baba v pražských Dejvicích. Slohově jednotvárná vilová osada měla propagovat moderní formy bydlení.
Opatření, jež uzavřela hranice obcí, mohou být příležitostí poznat lépe město, v němž žijeme. V klidu projít ulicemi a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Pražská Hanspaulka zaujme svým umístěním na kopci, výhledy, urbanismem, širokými "bulváry" s travnatými pásy i úzkými uličkami. Není divu, že si tuto prvorepublikovou čtvrť oblíbili umělci i prominenti.
Vedení Prahy podpořilo mezi Dejvicemi a Veleslavínem jižní variantu trasy železnice, která má spojit Prahu s Kladnem a Letištěm Václava Havla. Tato varianta počítá s vedením vlaků z Veleslavína tunelem pod střešovickým masivem až do Dejvic, tedy jižně od stávající železniční trati. Modernizaci trati řeší město a Správa železnic několik desetiletí.
Dvojici zaměstnanců Pražských vodovodů a kanalizací, kteří čelili obžalobě kvůli plošné kontaminaci vody v Dejvicích a Bubenči v roce 2015, uložil soud peněžité tresty ve výši 140 000 a 100 000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. Požití znečištěné vody způsobilo zdravotní problémy nejméně 5100 lidem.
Policisté se začali zabývat případem prodeje lukrativních pozemků u vlakového nádraží Praha-Dejvice. Napsal to server Euro.cz, podle kterého detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu prověřují smlouvu, kterou uzavřela Správa železniční dopravní cesty se společností Amádeus Real podnikatele Václava Klána. Dokument zaručuje firmě právo koupit si parcely v Dejvicích do roku 2030 za cenu obvyklou.
"Zapomínání je neoddělitelnou druhou stránkou paměti a je třeba se ptát, kdo chce zapomínat a proč," píše profesorka dějin umění Milena Bartlová v nové knize o hotelu Praha. Publikace, kterou vydalo nakladatelství Bigg Boss, přináší nový pohled na okolnosti demolice stavby z dob normalizace, která do roku 2013 stála v pražských Dejvicích. Profesorka se společně s dalšími osobnostmi a autory knihy dívá na hotel jako na oběť moci a umělecké dílo, které bylo úmyslně vymazáno z kolektivní paměti. Podívejte se v galerii na příběh a osud hotelu.
Světoznámá romská zpěvačka Ida Kelarová byla na konci května donucena opustit restauraci Potrefená husa v pražských Dejvicích. Management restaurace se brání, že daný den byla restaurace celý večer rezervována. To však Kelarová odmítá, protože skupina prý kolem restaurace procházela asi o hodinu později a stále byla poloprázdná. Mluvčí pivovaru Staropramen Pavel Barvík potvrdil, že došlo k pochybení vedoucího směny. Samotné vedení restaurace ovšem říká, že zde Kelarovou bez problémů obsloužili o dva dny dříve.
