Zákaz Mythosu je dalším „proplesknutím“ Evropy, že se konečně má v technologiích spoléhat sama na sebe

Dnes
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Evropská technologická suverenita
Autor: Lupa.cz, Gemini
Americká vláda opět ukázala, že Evropu může kdykoliv odříznout od svých technologií. Téma technologické suverenity je klíčové, ale nesmí vznikat další regulací.

Spojené státy v poslední době poměrně často ukazují, že nejsou úplně nejvřelejším politickým spojencem Evropy. Promítá se to i do technologií jakožto strategického oboru současnosti s dopadem na bezpečnost, ekonomiku nebo geopolitiku. USA už vyhrožovaly vypnutím Starlinku, vlivem zákonu U.S. Cloud Act a FISA mají tamní úřady přístup k datům Evropanů ležících v amerických cloudech (a firmy jako Microsoft s tím i přes ujišťování nic nezmohou) a tak dále. Teď přišla další ukázka, když vláda USA zakázala firmě Anthropic poskytnout nejnovější AI modely Mythos 5 a Fable 5 subjektům mimo domovskou zemi.

USA tento krok obhajují národní bezpečností, jako to v posledních letech ohledně technologií dělají často. Takto například odřízly Čínu od moderních čipů a jejich výroby, do čehož země zatáhla i evropské dodavatele včetně ASML. Čína je ovšem strategický rival a potenciální riziko, zatímco Evropa má být transatlantickým partnerem. USA už dříve zkoušely některým evropským spojencům omezit přístup k nejvýkonnějším grafickým kartám (AI čipům) typu Nvidia, což se i díky tlaku Česka nakonec podařilo zastavit.

Zákaz přístupu k velkým jazykovým modelům je další připomínkou toho, že se Evropa nemůže na americké technologie spoléhat a že začínající snahy o takzvanou technologickou suverenitu musí pokračovat. Bohužel musí pokračovat jinak, než formou ochranářské politiky a další vlny regulace, kterou představila Evropská komise v rámci nedávno zveřejněného balíčku pro tuto oblast. Například podpora open source je skvělá, ale je záhadou, proč by k tomu měly vznikat další kanceláře a úřady.

Voda na mlýn pro českou konkurenci

USA omezily přístup k Mythosu a Fable kvůli jeho údajným schopnostem ve velkém odhalovat zranitelnosti, vlivem čehož by tyto modely mohly být zneužity ke kybernetickým útokům, špionáži a tak dále. Obavy tohoto typu se dají pochopit, se zvolenými metodami je to horší.

I v Evropě vznikají zajímavé technologie kolem umělé inteligence. Česko má dokonce svým způsobem konkurenta právě pro Mythos. Startup Aisle, který spoluzaložil bývalý šéf Avastu (později Gen Digital) Ondřej Vlček, se soustředí na odhalování zranitelností.

Jak údajné pašování AI čipů Nvidia přes Česko a omezení jejich dovozu z USA mobilizovalo půlku státu Přečtěte si také:

Jak údajné pašování AI čipů Nvidia přes Česko a omezení jejich dovozu z USA mobilizovalo půlku státu

Stanislav Fořt, který dříve pracoval pro Anthropic nebo Google DeepMind, je dalším spoluzakladatelem Aisle, kde má na starost vědeckou část. Fořt uvedl, že Aisle často “překonává Mythos v objevování zranitelností zero-day” s tím, že použivá široce používané a open source modely, které lze nasadit v uzavřeném prostředí umístěném v Evropě. Aisle podle něj nepodléhá exportním kontrolám a nemá takzvané “kill switches”, tedy možnosti vypnutí bez kontroly zákazníka. “V rámci kyberbezpečnosti emůžeme záviset na nespolehlivém přístupu ke špičkovým modelům,” konstatoval Fořt.

Přidal se i Vlček, který zákaz americké vlády ohledně Mythosu označil za budíček pro každého, kdo staví svůj bezpečnostní program na modelech, nad nimiž nemá kontrolu. “Pokud vaše bezpečnostní procesy závisí na modelu, k němuž můžete přes noc ztratit přístup, ve skutečnosti svůj bezpečností program neovládáte,” sdělil Vlček.

Vlček věří, že bezpečností AI budoucnosti nebude zavislé na API-only přístupu nebo infrastruktuře někoho jiného. Budoucnost je podle něj suverénní, kdy agenti musí běžet tam, kde je firmy a organizace chtějí mít, pod vlastními politikami a pravidly, zvolenými modely nebo ohraničením lokalit umístěných dat.

Atraktivita Číny

Uvidíme, jaký tento přístup USA nakonec bude mít dopady a zdá ještě více nezvýší atraktivitu otevřených AI modelů z Číny. Ty často nemají licenční a další poplatky a omezení a lze je používat podle svého gusta. To je pro mnohé lákavé, ale zároveň nevíme, jaké to jednou může mít dopady. Čínské modely jsou díky zmíněné otevřené politice i na západě velmi hojně používány, jen se tím ne každý chlubí, protože je to politicky citlivé.

USA už se mohly přesvědčit, že zákazy moc parády nedělají. V případě restrikcí na čipy se stalo především to, že Číny mobilizovala své masivní zdroje a snaží se osamostatnit. Někde má velmi dobré výsledky (třeba čipy NAND do SSD disků a DRAM do operačních pamětí), někde (například litografie) je stále hodně pozadu.

Čína nečekaně rychle dohnala Západ. Otestovali jsme ultrychlý SSD disk s čínskými hi-end čipy Přečtěte si také:

Čína nečekaně rychle dohnala Západ. Otestovali jsme ultrychlý SSD disk s čínskými hi-end čipy

Možné dopady? Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm propouští další stovky lidí, protože nedokáže konkurovat Číně. Propouštění se týká křemíkových desek (waferů), které se vyrábí z pěstovaných krystalů a které jsou základem pro produkci samotných čipů. Zatímco západní firmy jako Onsemi umí jeden wafer z karbidu křemíku vyrobit za asi 1 200 dolarů, čínské firmy už to zvládnou za 400 dolarů. Je to dáno právě rozjetým čipovým programem nebo levnými energiemi.

Když k tomu připočtete, že velká část zdrojů pro výrobu čipů pochází z Číny a že tato země bude chtít jít potravním řetězcem nahoru, je zaděláno na další strategický průšvih se závislostí na komunistické mocnosti.

Spoléhat se na sebe

Evropa včetně Česka se musí více spoléhat na své zdroje a kapacity, deregulovat se a vytvořit podmínky pro to, aby zde zůstávaly firmy, proudil sem rizikový kapitál a aby se dařilo překlápět vědu a výzkum do komerčních projektů.

To je v současné situaci velmi těžké. Již zmíněné wafery karbidu křemíku se několik připravují v pecích o teplotě 2 600 stupňů Celsia, což je energeticky hodně náročná věc. Při aktuálních cenách energií je Číně velmi těžké konkurovat.

Podobně jako je v současném cenové a regulačním stavu budovat AI datacentra ve škále, v jaké to dělají USA. Například tolik diskutované evropské AI gigafactory mají řadu měsíců skluz jen v tom, aby vůbec byly vydány předběžné požadavky a podmínky. Až na to dojde, zase se bude dobu připomínkovat, balancovat národní zájmy, shánět a povolovat prostředky a až pak stavět. Takto se technologické souboje nevyhrávají.

CIF26

Vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena a další hráči na trhu přitom AI gigafactory považují za důležitou. Mimo jiné právě kvůli suverenitě, která zajistí kapacity pro zdejší firmy a vědu. Podle Lukáše Benzla, prezidenta České asociace umělé inteligence, má Evropa podíl na AI infrastruktuře pouze v řádech jednotek procent, což nestačí. Poptávka z deep techu a dalších oborů je velká.

Kačena a stát jsou pro, aby stát vytvořil i vlastní AI model či modely, nad nimiž by byla kontrola a u nichž by jiná země nemohla použít onen “kill switch” na vypnutí a odstavení. Pokud AI skutečně bude mít takové dopady na bezpečnost, rozvoj ekonomiky, vědu nebo geopolitiku, jak se to rýsuje, je nutné těmito směry přemýšlet, ale hlavně rychle konat.

Nervózní Microsoft v Česku začal žehlit Trumpův chaos a vydírání. Vaše data nikomu nedáme, slibuje firma Přečtěte si také:

Nervózní Microsoft v Česku začal žehlit Trumpův chaos a vydírání. Vaše data nikomu nedáme, slibuje firma

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Dlouholetý technologický novinář, kmenový redaktor portálu Lupa.cz. Kromě Lupy publikuje i na webu E15 a v zahraničních médiích.



Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).