Více peněz, méně lidí. ČT ukázala hospodaření v prvním roce s vyšším poplatkem

Hospodaření České televize patří k nejostřeji diskutovaným tématům na politické scéně. Díky právě vydané výroční zprávě za rok 2025 se můžeme podívat na nejnovější výsledky. Loni se zvýšil televizní poplatek, takže televize vybrala výrazně víc peněz. Přesto utratila méně, než plánovala, a snížila i počet zaměstnanců. Výroční zprávu schválila Rada České televize, která ji už odeslala do parlamentu.

Poplatková novela se do finančních výsledků výrazně promítla od května 2025, kdy nabyla účinnosti. Měsíční televizní poplatek zvýšila ze 135 na 150 korun a rozšířila definici přijímačů o počítače, tablety a telefony připojené k internetu. Firmy nově platí podle počtu zaměstnanců, malí podnikatelé s méně než 25 zaměstnanci jsou od poplatku osvobozeni.

Předchozí sazba 135 korun se nezměnila od roku 2008 až do loňského dubna. Ceny v Česku za tu dobu vzrostly o 82 procent a průměrná mzda o 118 procent. I zvýšený poplatek proto dnes ukrojí z průměrné mzdy jen 0,3 procenta. V roce 2008 přitom tehdejší poplatek představoval 0,6 procenta průměrného příjmu.

Do evidence České televize během loňského roku přibylo 162 tisíc domácností. Lidé na nové podmínky reagovali rychleji, než televize čekala. „Počítali jsme s tím, že na konci roku 2025 bude nárůst 70 tisíc,“ popsal na jednání Rady České televize finanční ředitel David Břinčil. Celkový počet platících domácností byl na konci loňského roku zhruba 3,5 milionu.

Na poplatcích stanice vybrala 6,3 miliardy korun, tedy o 188 milionů víc, než s čím počítal původní rozpočet.

Přihlašování domácností zatím plynule pokračuje i letos. Za celý první rok platnosti novely, tedy do letošního dubna, se počet evidovaných domácností zvedl o 190 tisíc.

Kromě poplatků, které tvoří přes 80 procent jejích příjmů, má televize i komerční výnosy. Na nich ale vydělávat bez omezení nesmí. Reklamu může vysílat jen na ČT2 a ČT sport, a to nejvýš v půl procentu denního vysílacího času těchto programů (tedy zhruba 7 minut denně). A ani z toho, co takto získá, si nemůže nechat všechno. Výnosy z reklamy na ČT2 podle zákona po odečtení nákladů odvádí do Státního fondu kultury. Velká mediální novela jí navíc nově nařídila posílat tam i čtvrtinu příjmů ze sponzoringu. Odvod do fondu se kvůli tomu loni bezmála ztrojnásobil, ze zhruba 35 na 104 milionů korun.

Televize hospodařila s vyrovnaným rozpočtem ve výši necelých osmi miliard korun (přesně 7,96 miliardy). Za mzdy, výrobu pořadů a provoz utratila o 317 milionů méně, než měla naplánováno. Ušetřit se podařilo hlavně na autorských právech a na energiích, kde náklady na elektřinu klesly o 18 procent. Naopak dráž vyšel software, například kvůli tomu, že Microsoft přechází z krabicových licencí na placené cloudové předplatné.

Ze 150 korun měsíčního poplatku se dá 143 korun započítat na výrobu a vysílání pořadů, zbytek spolkne samotný výběr poplatků a daně.

Za loňský rok Česká televize vyrobila bezmála 23 tisíc hodin pořadů. Sama sebe přitom podle vlastních dat hodnotí jako efektivnější než dřív. Na jednoho zaměstnance připadá víc hotových pořadů než před čtyřmi lety a hodina výroby mírně zlevnila.

Počet pracovníků navíc klesl. Stanice loni zrušila kolem devadesáti míst a průměrný počet zaměstnanců snížila na 2 878. Posílila naopak týmy pro digitální služby, informační technologie a umělou inteligenci.

Nejvíc peněz na výrobu připadlo na původní hranou tvorbu, loni kolem 484 milionů korun. Výroba je rozložená v čase, schválené a natočené projekty se obvykle objeví na obrazovkách v nadcházejících letech. Následovaly náklady na zpravodajství čítající 384 milionů a sportovní práva s 314 miliony, mimo jiné na mistrovství světa v hokeji nebo světový pohár a mistrovství světa v biatlonu.

Nejsledovanějším pořadem loňského roku napříč celým televizním trhem byla štědrovečerní pohádka Záhada strašidelného zámku, na kterou se na ČT1 dívalo přes 2,6 milionu lidí ve věku od 4 let. Dalších 21 tisíc ji sledovalo živě na internetu a 140 tisíc ji vidělo odloženě na iVysílání. Podíl na sledovanosti dosáhl v nejširší věkové kategorii diváků od 4 let hodnoty 60,1 procenta.

Z původních seriálů táhla diváky hlavně druhá řada kriminálky OKTOPUS s více než 1,3 milionu diváků. Hlavní zpravodajskou relaci Události sledovalo v průměru kolem 780 tisíc lidí.

Evropská vysílací unie shromažďuje také data o ekonomické síle jednotlivých veřejnoprávních médií. Kvůli ročnímu zpoždění sběru dat vycházejí ze stavu za rok 2024, novější zatím nejsou k dispozici. Vyplývá z nich, že při přepočtu paritou kupní síly mají německá veřejnoprávní média zhruba dvacetkrát větší rozpočet než ta česká. Přesto Česká televize vyrobila ve srovnání se zeměmi v regionu druhý nejvyšší počet hodin premiér. Umístila se v tomto ohledu za polskou TVP a před německou ZDF i rakouskou ORF. 

Průměrná hrubá mzda v České televizi loni dosáhla zhruba 61 tisíc korun. Je tak vyšší než celostátní průměr, ale nižší než průměrný výdělek v Praze i v mediálním a technologickém odvětví, odkud televize čerpá odborníky. Průměr ale nevypovídá o tom, co bere většina lidí v televizi. Medián byl 48 460 korun hrubého, polovina zaměstnanců tedy brala méně než tuto částku. Televize loni plošně zvýšila mzdy svých zaměstnanců o 3,5 procenta a každému přidala paušálně tisícovku měsíčně.

Vedle vlastních zaměstnanců platí Česká televize také honoráře tvůrcům mimo své řady. Autorům, výkonným umělcům a správcům autorských práv, jako jsou OSA, Intergram nebo DILIA, loni vyplatila zhruba 614 milionů korun, mimo jiné takzvané reprízné za opakované uvedení starších děl. 

Na konci roku měla televize na účtech kolem 1,8 miliardy korun, což je výrazně víc, než vyžadují její vlastní dlouhodobé plány. Účetní závěrku posoudil nezávislý auditor, čísla podle něj věrně odrážejí skutečnost. Totéž Radě České televize sdělil Petr Juchelka, předseda dozorčí komise, která má právo nahlížet do smluv a účetních podkladů.

Horší známku si televize vysloužila u investic do techniky a budov, kde naplnila jen kolem 87 procent svého tříletého plánu. Některé stavební projekty se loni zastavily kvůli výměně ve vedení, kdy generálního ředitele Jana Součka od července 2025 nahradil Hynek Chudárek. Hotové tak budou až letos. Roli sehrály i opakované veřejné zakázky a fakt, že velké investice se rozkládají do několika let.

Podle dlouhodobých plánů, které rada schválila loni v prosinci, počítá televize pro rok 2027 s příjmem z poplatků kolem sedmi miliard korun. Měl růst také v následujících letech, protože velká mediální novela zavedla automatické zvyšování televizního poplatku podle kumulované míry inflace (maximálně však o 6 procent).

Vláda Andreje Babiše však chce televizní poplatek zrušit a veřejnoprávní média od ledna 2027 platit přímo ze státního rozpočtu.

Právě v této souvislosti mají údaje z výroční zprávy zvláštní význam. Když ministr kultury Oto Klempíř představil první návrh nového zákona, vepsal do něj rozpočet České televize na úrovni roku 2024. Zdůvodnil to tím, že novější ověřená čísla zatím nejsou k dispozici. S auditovanými výsledky za rok 2025 toto vysvětlení ztrácí oporu. Klempířův návrh navíc počítal s nižší částkou, než s jakou televize hospodaří. Podle finančního ředitele by proti plánu na rok 2027 šlo o pokles zhruba o 1,3 miliardy korun. „Byl by to výrazný pokles ve velmi krátkém čase,“ upozornil.

Na jednání televizní rady se navíc rozhořela debata o nápadech některých politiků osvobodit od poplatku třeba lidi nad 75 let. Podle finančního ředitele i radních to ale naráží na princip, že poplatek se platí za domácnost, a ta žádný věk nemá. Hrozilo by prý jen účelové přehlašování převodních příkazů nebo inkasa na starší členy rodiny. Jeden z radních to přirovnal k tomu, jak lidé převádějí domácí mazlíčky na babičky a dědečky, aby ušetřili na obecních poplatcích ze psů.

Novou představu o financování médií veřejné služby chce vláda projednat v pondělí 15. června. Jisté je zatím jen opakované tvrzení vládních politiků, že změna má přijít už od ledna 2027, tedy za půl roku.

Celou výroční zprávu o činnosti a hospodaření za rok 2025 včetně auditované účetní závěrky zveřejnila Česká televize na svém webu. Stejnou zprávu dostali i poslanci. Letos poprvé je jako jediný dokument místo dřívějších dvou samostatných zpráv. Také tuto změnu zavedla loňská mediální novela.

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem