Když Ondřej Švrček listuje profily různých společností v portálu Munipolis, ukazuje je rovnou s tak trochu řečnickou otázkou, jestli něco nepřipomínají. Aby ne: pohybujeme se v prostoru, který by na první pohled šel zaměnit s firemním Facebookem. Nástěnka s příspěvky, sestříhaná videa, tlačítka pro sdílení, lajky, komentáře. Web podobný sociální síti lidi prý zaujme, tráví v něm čas a dokážou najít potřebné informace.
„Ne, že bychom chtěli něco kopírovat, ale dojmem sociální sítě to působit má. Lidé na ně chodí rádi. To, že vás pak nutí zůstat, je druhá věc. Právě proto my přicházíme s vlastním řešením. Je to v podstatě dobrá kombinace informačního portálu se sociální sítí, kterou ale vy jako firma máte pod kontrolou. Zapomeňte na to, že by vám tam někdo psal nějaké vulgárnosti,“ uvádí Švrček.
A i když jsou tyhle informace určené pro firemní zaměstnance a totéž by mohli hledat třeba na firemním intranetu, Švrček rovnou dodává, že tam lidé třeba z výrobních profesí jednoduše chodit nebudou. „Pro ně je to jako španělská vesnice. Moc sterilní. Moc složité,“ říká.
Munipolis, který původně vznikl jako Mobilní rozhlas pro komunikaci samospráv s občany, dnes míří i do firem. Celkem už hlásí 1,25 milionu uživatelů. Většina z nich stále připadá na města a obce, firemní část ale rychle roste a využívá ji už zhruba sto tisíc zaměstnanců. Firma má dohromady přes pět tisíc klientů z řad samospráv i podniků.
Ve firemních profilech zaměstnanci najdou výplatnice, docházku nebo interní oznámení. Součástí jsou ale také burza práce, bazar, spolujízda či zhruba tři desítky dalších komunikačních modulů. Portál využívají například Preciosa nebo Aero Vodochody. V případě Preciosy si přes něj zaměstnanci objednávají i jídlo. „Je to jedna z věcí, která je motivuje sem chodit. Objednávka jídla je vůbec nejvíc chtěný modul,“ usmívá se Švrček.
Jedním z nejzajímavějších příkladů je pak pracovní agentura Grapecare, která přes platformu komunikuje s Filipínci přijíždějícími za prací do Česka. Vedle pracovních informací v portálu najdou podcasty o Tomáši Baťovi, Bedřichu Smetanovi nebo Václavu Havlovi, vysvětlení českých tradic, informace o dopravě, ubytování i běžném životě. Portál funguje teprve měsíc a registruje přibližně 1 800 lidí.
„Hodně se mi líbí, jak to tu spravují. Jak pojali nástěnku, povídají si s Filipínci, dávají sem sestříhaná videa a do toho chodí nové informace: ‚Je tady nová možnost jazykových kurzů. Pokud byste měli problémy, tak je tu náš pracovník'…,“ komentuje Švrček.
Na začátku jsme slyšeli posměšky
Mobilní rozhlas vznikl v roce 2015 s myšlenkou převést obecní hlášení z tlampačů do mobilních telefonů „Budu upřímný. V té době systémové řešení moc nebylo a občas jsme slyšeli i posměšky, že se starosty toho moc nevymyslíme,“ říká Švrček.
Zlom nastal během pandemie covidu. Do té doby měl projekt kolem 500 zapojených samospráv a soustředil se výhradně na Česko. „Pandemie nám pomohla, protože se objevila velká potřeba komunikovat akutní změny a akutní zprávy. Během chvilky jsme se zdvojnásobili,“ uvádí Švrček.
V roce 2021 do firmy vstoupil investor Pale Fire Capital a zakladatel začal řešit další růst. Zdejší trh má totiž podle Švrčka své limity. „V Česku je celkem zhruba šest tisíc samospráv, ale z toho je asi 1 500 osad do 300 obyvatel,“ vypočítává. Obchodně smysluplných je podle něj přibližně pět tisíc obcí a měst.
Z Mobilního rozhlasu se tak stal Munipolis a firma začala expandovat do zahraničí. „Předpokládali jsme, že do zahraničí přeneseme tehdy fungující Mobilní rozhlas. Ale naráželi jsme na to, že pokud trh není pokrývaný, musíme ho vytvořit,“ říká Švrček.
Nejprve firma vstoupila na Slovensko, které je ještě Česku ve fungování podobné, byť je někdy pro samosprávy náročnější najít pro takový projekt finance. Později do Maďarska, Německa a Polska. „Zkoušeli jsme i Španělsko a Itálii, se stejným produktem a stejnými call skripty, ale samosprávy zkrátka nejsou zvyklé, že se takový styl komunikace používá. A výzva byla i známost a tím i důvěryhodnost značky, která v Česku už je zavedená, jenže v zahraničí ne,“ popisuje Švrček.
Nejlépe se zatím daří na Slovensku, kde platformu využívá zhruba 700 samospráv včetně krajských měst, jako jsou Nitra, Martin nebo Trenčín. Firma integruje v zemi rozšířené řešení Odkaz pre starostu. V Německu pokrývá kolem 400 samospráv, stejně jako v Maďarsku. A Polsko se pokouší více rozjet od loňska.
Jako jednu z nejzajímavějších metrik ukazuje Švrček míru zapojení uživatelů. V samosprávách se podle něj dlouhodobě daří oslovovat kolem 70 % aktivních voličů a rodin, a v některých městech se počet registrovaných uživatelů blíží volební účasti. Například v Přerově chodí k volbám zhruba 12 tisíc lidí, zatímco v Munipolis je registrováno přes 9 300 obyvatel.
Během expanze začal Švrček přemýšlet, kde by se dal už vyvinutý systém využít dál. Firmy podle něj řeší podobný problém jako samosprávy: nestačí informace zaměstnancům doručit, je potřeba vytvořit prostředí, do kterého mají důvod se vracet.
Navíc, v digitálním světě jde oslovovat velmi přesně. „Třeba u toho Přerova jsme schopni dosáhnout zmíněných čísel v participaci díky tomu, že máme ‚smart‘ kontakty. Dosáhneme na lidi cíleně, třeba na maminky s dětmi nebo důchodce,“ vysvětluje Švrček. Stejný princip může fungovat i ve firmách. Zaměstnavatel může informace posílat jen konkrétním provozům nebo skupinám zaměstnanců. Údaje o sobě uživatelé vyplňují dobrovolně a vlastníkem dat zůstává obec nebo zaměstnavatel.
A že by digitalizace komunikace byla na překážku třeba starším lidem? „Penzisté jsou většinou nejspokojenějšími uživateli. Mají totiž mimo jiné častěji problémy se sluchem. Když by v zimě měli slyšet hlášení z rozhlasu, museli by vyjít před dům. Komunikace přes mobil je dostupnější, a ještě si to nemusejí pamatovat,“ ubezpečuje Švrček.
Uspějí ti, co se lidem připomenou
Zatímco ve firmách chce Munipolis dál rozšiřovat propojení s podnikovými systémy, novinky dnes přibývají hlavně v části určené samosprávám.
Nedávno jim přibyla možnost vytvořit si aplikaci ve svých barvách a propojit do ní další digitální systémy. Přes editor si samy upravují obsah i vzhled a napojují například parkování, elektronickou úřední desku, e-poradnu, rozpočet města, registr vozidel nebo další služby. V Přerově takto mají na Munipolis napojené třeba online parkování. Využít jde elektronická úřední deska, e-poradna nebo náhled rozpočtu města a ztráty a nálezy a přes platformu tam lidé nahlásili tisíce závad. Do budoucna mají přibýt například rezervace sportovišť.
Munipolis dnes využívá více než tři tisíce samospráv. Přesto jejich digitalizace opravdu uspěje jen tam, kde se lidem připomíná. „Je potřeba říkat, že aplikace existuje. Funguje to, když to zmiňují úředníci, vysvětlují, že příště lidé třeba nemusejí chodit naživo a ušetří tím čas,“ popisuje Švrček. A když pak město přes aplikaci posílá upozornění, chodí prý měřitelně víc lidí i na kulturní akce nebo se účastní participativního rozpočtu. „Díky tomu, že máme zapojené tisíce lidí, když děláme participativní rozpočty v Mostu, ve Znojmě a tak, tak se toho účastní dva tři tisíce lidí. To je úžasné číslo,“ myslí si zakladatel.