Tam je ten drobný zádrhel, že (dle GDPR) nemusíte dát souhlas tomu zaměstnavateli, takže ten má reálně povinnost zadat o vás údaje, ke kterým nemá (legálně) přístup.
Jenže to je jen taková právničtina.
Horší je, že jsou po zaměstnavatelích požadovány údaje, které třeba nemá (ve správné podobě) k disposici nebo je neví.
Kupříkladu občan, který desítky let bydlí na adrese Jana Nerudy 21
netuší, že již několik let je to dle RÚIANu Nerudova 18
- takže tento údaj uvede nesprávně.
Případně jsou (zaměstnavatelem) požadovány informace o předchozích zaměstnavatelích, které prostě zaměstnanec nemusí/nepotřebuje mít k dispozici. (Přitom na ouřadech to mají...)
Připojím pohled ještě ze třetí strany, tedy zaměstnance. Pokud si myslíte, že uplatníte nějaká práva dle GDPR, když už jste subjekt údajů a MPSV si vás vede v databázi, tak si to myslíte špatně. MPSV odkazuje na zaměstnavatele, ačkoliv ten není v tomto případě správce údajů.
Pro připomenutí, subjekt údajů má tato práva: na informace (vědět, jaké údaje jsou zpracovávány, za jakým účelem a komu jsou předávány), na přístup k osobním údajům (potvrzení o zpracování a získání kopie zpracovávaných dat), na opravu a doplnění (oprava nepřesných nebo neúplných údajů), na výmaz (odstranění údajů, pokud pominul důvod jejich zpracování), na omezení zpracování (dočasné znepřístupnění údajů), na přenositelnost údajů (získání dat ve strukturovaném formátu pro jiného správce) a vznést námitku (proti zpracování na základě oprávněného zájmu).