Jak drahým zaměstnancem může být umělá inteligence? Podívali jsme se, kolik AI stojí technologické firmy v Česku

Nakolik si firmy cení nástrojů umělé inteligence? Ti největší zahraniční hráči ukazují závratná čísla. Stripe má utrácet za AI tokeny téměř 100 tisíc dolarů denně. Uber vyčerpal roční rozpočet na AI nástroje za čtyři měsíce a musel zavést strop 1 500 dolarů měsíčně na zaměstnance. Salesforce míří k 300 milionům dolarů za Anthropic jen letos. Jeden zaměstnanec Anthropicu utratil za Claude Code 150 tisíc dolarů za jediný měsíc – a byl pochválen.

V přízemnějších oblastech ale platby za softwary umělé inteligence už dokážou být znatelnou finanční zátěží. Podle profesora MIT Scotta Gallowaye dokáží CFO propojit s měřitelným výsledkem jen přibližně 5 % projektů, na které firmy tokeny utrácejí. Zbytek je, slovy Gallowaye, „intoxikace“. Tak označuje přístup používat AI co nejvíc a mluvit o tom na poradách, podobně jako firmy v roce 1999 přidávaly „.com“ ke svým názvům.

Podle finanční platformy Revolut Business finanční týmy jen v loňském roce zablokovaly téměř 1 milion liber v neautorizovaných předplatných AI za maloobchodní ceny. To jsou ty, kdy se zaměstnanci snaží zaplatit z firemního účtu nástroje mimo schválené firemní systémy, obcházejí nákupní procesy a snaží se vytvořit vlastní soukromé toolkity. Celkem Revolut Business loni explicitně zablokoval více než 1,55 milionu liber v neautorizovaných transakcích u dodavatelů, přičemž cloudoví a softwaroví dodavatelé patřili mezi nejčastěji blokované. Konkrétně v Česku pak došlo k blokaci téměř 600 takových pokusů.

Zmapovali jsme, jak si AI nástrojů cení české technologické firmy. Nejprve zdůrazněme, že o tom, jestli AI zvyšuje produktivitu, v technologickém světě mnoho lidí nedumá. Podle jejich reakcí AI dokáže rychlost lidské práce v podstatě znásobit. „Ale hodně záleží na typu práce. U úplně nových věcí, kde není potřeba složitě navazovat na existující systém, může být člověk s pomocí AI klidně 10–20× rychlejší. Typicky jde o nové prototypy, testy, dokumentaci nebo izolované části řešení. U existujících systémů je ten efekt menší, protože tam je hlavní složitost v kontextu: jak je systém postavený, proč se něco historicky udělalo určitým způsobem, jaké jsou dopady změny a kde jsou závislosti,“ popisuje Martin Podval, CTO startupu Oddin. Zdůrazňuje, že třeba co se týče kódu, AI ho píše, člověk pak dozoruje.

Přečtěte si také:

Dokonalý avatar. Češi se zkušenostmi z amerických laboratoří skládají v pražském startupu video, hlas a pohyb v reálném čase

Filip Žížala, CTO PatronGo, zmiňuje, že čas se šetří napříč spektrem prací. „Nad rámec běžného coding workflow vidíme čtyři oblasti, kde je dopad obzvlášť výrazný: Přepis služeb. Aktuálně přepisujeme některé naše služby. Tady je nárůst efektivity nejvyšší. Vývojáři reportují 4 až 5krát víc odvedené práce, než kdyby přepis dělali postaru. Kontrola a korekce výstupů AI pořád zabírají značnou část času, ale rozdíl je řádový,“ přibližuje. A tím, že si nevývojářský tým různé nástroje a interní Dashboardy vyrobí sám, je to, co by dříve muselo směřovat do roadmapy developerů, hotové za den i bez nich.

Z 15 eur na osobu na stovky

Konkrétní částky za nástroje umělé inteligence se v jednotlivých firmách liší i podle jejich zaměření, ale společnosti potvrzují, že jde o už o jak znatelný, tak jasně zavedený náklad. Pro kontext je třeba uvést, že jejich odpovědi se vztahují ke květnu, respektive mnoho z nich vypočítává náklady z předchozího uzavřeného měsíce, tedy z dubna. S 1. červnem totiž u jednoho z nejužívanějších nástrojů došlo k významnému zdražení.

Jak rychle i předtím vystřelila AI náklady na sotware, ukazují například ve společnosti Patron Go, která vytváří AI finančního „autopilota“. Konkrétně u vývojářů činily ještě v roce 2024 náklady na osobu a měsíc přibližně 15 eur za Atlassian Teamwork Collection, přičemž frontend vývojář s Figma Dev seatem vycházel zhruba na 25 eur měsíčně.„V roce 2026 se náklady zvýšily přibližně na 120 eur měsíčně na osobu, zejména kvůli kombinaci Atlassianu a Claude Premium za 105 EUR; frontend vývojář s Figmou pak vychází přibližně na 130 eur měsíčně. U standardního vývojáře tak jde o nárůst zhruba 8 až 9krát, přičemž prakticky celý rozdíl tvoří náklady na AI,“ popisuje Žížala. Vedle toho produktový, provozní a podpůrný tým pracoval v roce 2024 se softwarem za přibližně 15 až 25 eur měsíčně za osobu za Notion a Miro Starter, designéři měli navíc k dispozici Figmu. Letos se náklady pohybují přibližně mezi 40 a 70 eury měsíčně za každého. „Přibyly také Claude, Make a n8n. Část non-dev týmu využívá Claude Premium jako heavy users, zatímco zbytek je na Standard tieru Celkově tak náklady u non-dev týmu vzrostly přibližně 3 až 4krát,“ komentuje tamní technologický ředitel.

Specificky za vývojáře o něco více připlácejí za nástroje ve startupu Oddin.gg. I tady se většina AI nástrojů platí takzvaně „seat-based“, tedy fixní měsíční částkou za uživatele. „U vývojářských nástrojů se pohybujeme zhruba kolem 150 dolarů měsíčně na jednoho vývojáře, u běžných uživatelů mimo vývoj je to výrazně méně, typicky kolem 20 dolarů měsíčně na uživatele,“ vypočítává Podval z Oddinu.

Přečtěte si také:

Umělá inteligence si při doporučování uživatelům vybírá své favority. Devět z deseti českých e-shopů pro ni neexistuje

Ve společnosti Apify je to pak konkrétně za AI nástroje 3 000 Kč na hlavu. Číslo je nejen za vývojáře, ale celkově za všechny zaměstnance. „Je to o 50 % více než o měsíc dříve. A řádově více než minulé léto,“ komentuje Marek Trunkát, CTO firmy. „Brzy by to mohlo být až 15–20 % našich nákladů na SaaS služby,“ odhaduje navíc. Ti nejaktivnější uživatelé AI nástrojů ve firmě mají útratu až tisíc dolarů měsíčně. Interní limit si firma stanovila na 20 tisíc Kč.

V STRV do čistě vývojářských a designérských AI nástrojů v tuto chvíli posílají zhruba 30 % ročních nákladů na všechny softwarové nástroje a služby, které využívají. „Oproti minulému roku tato položka vzrostla trojnásobně,“ říká CTO ve firmě Daniel Kraus. „Je však důležité dodat, že hranice mezi tím, co je a není AI nástroj, radikálně mizí. Prakticky každá softwarová služba dnes má AI funkce,“ doplňuje.

V kontextu celé firmy pak číslo ukazuje Vladimír Beran, jehož titul zní AI Ambasador Etnetera a PMO Etnetera Core. Hovoří o tokenové spotřebě jednotlivých lidí a spotřebě agentních systémů, které jednají z velké části autonomně. „Středně velká firma už dnes musí počítat s rozpočtem nákladů na tokeny v řádu jednotek milionů korun ročně. Do konce tohoto roku odhadujeme, že se náklady kvůli navyšování cen mohou ještě zdvojnásobit,“ říká. Přibližuje, že rády jednotek milionů platí právě i pro Etneteru.

Pohled firmy, která dalším pomáhá zavádět AI nástroje, pak ukazuje firma Apertia.ai. Podle tamního AI specialisty Davida Strejce výdaje na AI nástroje ve firmách začínají na několika stokorunách měsíčně, pokud zvolí nasazení AI agenta připraveného na míru, vyjde částka jednorázově na 50 až 800 tisíc Kč. „Účty za tokeny se pak liší podle toho, kolik dat firmou proteče – od stovek korun u prcka až po 50 tisíc měsíčně, když AI hluboko v systémech chroustá tisíce dokumentů denně,“ přibližuje.

Přečtěte si také:

AI agenti zaplavují internet. Boti mají tvořit polovinu provozu, provozovatelé webů se s nimi perou

Růst nákladů hlásí ale třeba i z kreativních odvětví. V agentuře Fairy Tailors, která vytváří marketing například pro Porsche, Bentley nebo Unilever, za AI nástroje platí desítky tisíc korun měsíčně. „Náklady na AI prudce rostou spolu s hlubší implementací nových nástrojů a zlepšováním jejich schopností,“ říká Ondřej Tyleček, který firmu řídí. Navíc říká, že AI je zakomponované všude, od Mety po Photoshop. Za hlavní AI nástroj firmy však považuje zmiňovaný Claude. „AI nám dává superschopnosti – jsme extrémně rychlí v administrativních a generických činnostech a dokážeme tvořit věci, které by ještě donedávna buď byly velmi drahé, nebo nebyly vůbec možné,“ vysvětluje.

Konec dotovaných přístupů

„Ceny se však budou nadále zvyšovat, protože část tokenové spotřeby je stále ještě dotovaná ze strany Anthropicu, OpenAI a dalších. Typickým příkladem může být plánované násobné zdražení GitHub Copilotu od 1. června,“ komentoval Beran z Etnetery, když reagoval na dosavadní stav trhu.

Služba skutečně změnila cenovou politiku natolik, že to pro některé uživatele znamenalo mnohonásobné navýšení cen. Takové, které se může projevit jako skok z nižších desítek dolarů do téměř tisícovky, jak ukazují zkušenosti ze zahraničí. V Česku ale také násobky počítají. „Modely Opus 4.6 a Opus 4.7 mají nově 27× dražší tokeny než jiné modely. Je tedy dříve než v minulosti potřeba zvažovat který model se hodí pro konkrétní typ úkolů a nesahat už bez rozmyslu vždy po tom nejnovějším,“ potvrzuje například Jakub Hanák, CTO BIQ Group.

V některých společnostech se tak hovoří o cenovém stropu toho, co vývojáři i další pracovníci s umělou inteligencí můžou vlastně dělat. Málokdo takové stropy však přizná. Jednou z mála takových společností je Apify se zmíněným interním limitem 20 tisíc Kč na vývojáře na měsíc.

Co však firmy jednoznačně v tomto kontextu zmiňují, je měření výstupů práce s AI. Pokud se s technologickými společnostmi o tematice bavíte, dříve či později se stočí řeč na počet řádků kódu.

Podle Jána Borovského, ředitele IT ve společnosti Flowpay, u počtu řádků kódu nebo podíl kódu napsaného umělou inteligencí jde o klasické ukazatele na efekt. „Měří aktivitu, ne skutečnou hodnotu. AI klidně vygeneruje 200 řádků tam, kde stačilo dvanáct. Rychlost vývoje neroste, kvalita klesá a technický dluh se hromadí tiše pod povrchem,“ uvádí.

Říkají to také v Kiwi, kde popisují, že nechali firmu prostoupit AI pomocníky prakticky celou. S nastavením, že by si je měli zaměstnanci zkoušet, jak je libo. Alespoň tak to popisuje Dalibor Glaich, který vyvíjí systémy zákaznické podpory a vede další produktové či inženýrské týmy ve společnosti. Placené jazykové modely firma pojala formou experimentování a postupně zjišťovala, kdy je třeba platit dražší modely, a kdy stačí i ty levnější, aby to stále dávalo smysl. „Stává se to rozhodně běžným nákladem firmy, jako je třeba náklad na cloudové úložiště,“ popisuje Glaich. „Myslím si ale, že všechny firmy jsou teď ve fázi toho průzkumu, zjišťování, co jim takto AI přináší,“ doplňuje.

Vysvětluje, že konkrétně v zákaznické podpoře se dá říct, že čím dražší velký jazykový model (LLM), tím lepší výstup. „Zkoušeli jsme, čeho jsou schopné, ale postupně jsme začali přecházet na experimentování i s lokálními, levnějšími modely. Dá se to docela pěkně rozdělit, na co je které užití vhodnější. Určitě je na začátku nákladová křivka vyšší, ale postupně, jak se zjišťují schopnosti těch modelů, dají se náklady snížit,“ popisuje.

Strop prý v tuto chvíli nemají. Glaich ale uznává, že firmy musejí kalkulovat s tím, aby například některé úkoly neběžely někde na pozadí, a tím tokeny navyšovaly, aniž by to bylo reálně třeba. „Pokud vidíme nějaké vyšší náklady, které při využití probíhají, pobavíme se s týmem, jak AI využívají a jestli se to dá případně usměrnit. Nenarazí ale na tvrdý strop. Chceme jen vědět, jestli se model využívá naplno, nebo někomu něco uteklo a model využívá chybou systému víc, než by měl,“ přibližuje.

Pokud firmy skutečně výdaje svých zaměstnanců na AI neomezují, jednoduše proto, že se jim to doteď vyplatilo. „Celá investice se firmám obvykle vrátí za 7 až 18 měsíců, a navíc to lidem uvolní desítky hodin měsíčně na věci, které byznys reálně posouvají dopředu,“ uvádí Strejc z firmy Apertia.

Junior, nebo AI?

Na trhu diskutovaná výměna juniorů za umělou inteligenci se u oslovených firem údajně nekoná. Většina z nich minimálně směrem k veřejnosti říká, že právě z juniorů se stávají senioři, a v ekosystému firmy jsou tak platní už od začátku. Zároveň ale očekávají, že budou pracovat s nástroji AI. „I do budoucna rádi přijmete juniora, který používá AI na slušné úrovni, ale už nepřijmete juniora, který AI nepoužívá,“ upozorňuje Beran z Etnetery. Zkušený AI-first člověk má podle něj zcela novou hodnotu, protože dokáže zastat práci, na kterou dříve neměl specializaci, čas nebo motivaci.

„AI výrazně mění to, jak vypadá práce juniorních i seniorních vývojářů. Ale říct, že jeden AI nástroj nahradí juniora, je podle mě zjednodušení,“ doplňuje pak Kraus z STRV. „AI dnes velmi dobře pomáhá člověku, který ví, co chce postavit, umí výsledek zkontrolovat a chápe kontext systému,“ říká a dodává, že juniorní pracovníci se potřebují učit tím, že věci samí pochopí a projdou si je. „Ale neřekl bych, že se to dá převést na jednoduchou rovnici ‚AI místo juniora’,“ dodává.

Ze strany mimo firmy však podobný typ prohlášení už tak silně jednoznačný být nemusí. „Osobně vnímám, že zájem o juniory mírně klesl. Nejvýraznější je to především v IT vývoji a základních specializovaných pozicích v marketingu. Naopak roste poptávka po seniorech a mediorech, kteří jsou schopni generovat větší přidanou hodnotu právě využíváním AI,“ říká Zuzana Paulová, odbornice v oblasti HR a CEO v myHeRoes. Podle ní se už teď také řeší, jestli investovat do člověka, nebo AI. „Už nyní se setkávám se situacemi, kdy liniový manažer musí obhájit, že potřebuje do týmu člověka a není schopen procesy zefektivnit prostřednictvím AI natolik, aby místo nepotřeboval,“ popisuje.

Přečtěte si také:

„Limituje nás už prakticky jen rychlost světla“. Z Česka se šíří technologie zobrazování, která mění přenos videa v medicíně, Hollywoodu i obraně

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem