Názory k článku Babiš chce Klempířův zákon doladit v pracovní skupině, na zrušení poplatků vláda trvá

Když odhlédneme od poplatkové mánie a obav o nezávislost veřejnoprávních médií (tedy že jim bude vláda/parlament krátit ty peníze, pokud...), pak je jeden hlavní důvod na to nesahat: peníze.
V minulém roce došlo k navýšení příjmů pro ČT a ČRo, což konečně (!) mělo umožnit investice i tam, kde se poslední roky (desítky let?) muselo šetřit. Rozhlas potřebuje modernisovat prakticky celý vysílací řetězec, televize nejen opravit Kavčí hory (aby jim nespadly na hlavu), ale také zmodernisovat studia, aby pořady nevypadaly jak z devadesátek. Obě instituce toho navýšení okamžitě využily a začaly dojednávat smlouvy...
Proto je nanejvýš vhodné nechat jim peníze do budoucna minimálně v té výši, jakou jim zaručuje současný zákon příjmem z poplatků. Což znamená dohromady bezmála deset miliard korun.
Jenže podle názoru naší vlády si náš stát takovýto další výdaj prostě nemůže dovolit - proto tu částku prostě ponížili.
K čertu, když si stát nemůže dovolit zaplatiti tolik, kolik těm institucím zaručuje současný způsob financování, proč do toho vrtá?
Pan Babiš by, coby správce státu, měl přísně říct něco ve stylu: sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce (S. Gross) a tenhle nesmysl prostě odpískat. Že tu změnu razí p. Klempíř coby ministr kultury je pochopitelné, ale pí Schillerová by mu z ministerstva financí měla jasně říct: prachy došly a nemáme ani na to, co jsme svatosvatě mezinárodně slíbili.

23. 4. 2026, 13:20 editováno autorem komentáře

Desítky let se v ČT určitě šetřit nemuselo. Po posledním zvýšení měla televize takové přebytky, že vybudovala velmi tučný rezervní fond.

Myslíte za ten (necelý rok)?
Předchozí zvýšení bylo, tuším, v roce 2008, a rozhodně nestačilo na velmi tučný rezervní fond, protože dobíhalo první a čekalo ji druhé kolo digitalizace pozemního vysílání, a tedy nutná obnova techniky a technologií. Pokud si pamatuji, tak jim bylo slíbeno zvýšení poplatků někdy v době, kdy byl ohlášen přechod na DVB-T2, tedy někdy kolem roku 2015 - takže bych tipoval, že to šetření a utahování opasků trvalo nejméně oněch 10 let.

V ČT se muselo šetřit spoustu let. Rezervní fond není na to, aby se prožral (ale když to nechápe ani premiér, nepřekvapuje mne, že to nechápete ani vy). Rezervní fond je pro řešení nějakých mimořádných situací. Jako byl třeba COVID19. Nebo třeba pro obměnu techniky, která se v některých případech musí obměnit ve velkém.

"Desítky let se v ČT určitě šetřit nemuselo."

veřejné instituce nemáme od toho abychom je "nutili šetřit", nýbrž aby vykonávaly svůj účel za srovnatelné náklady jako jinde ve světě.

Pëče vlády, aby občanům ulevila od břímě poplatků, je vskutku dojemná (zde slza...). Od těch poplatků, které se zvýšily po 18 letech o celých 25 Kč (slovy dvacetpět). Mezítím stouply příjmy i inflace o....no, o nepoměrně více. Ano, předchozí vláda svou změnou zákona o zkasírování firem a mobilistů šlápla do le.na, ovšem řešení vlády nové situaci jen rozmazává. Prostě každý rok bude vláda kalkulovat ve státním rozpočtu přiměřenou sumu pro ČT a ČRO a pak bude parlament o této cifře handlovat. Což při současném hospodaření paní Schillerové moc optimisticky nevypadá.

Šetřit? To myslíte vážně? ČT má z televizí působících v ČR největší rozpočet. Rozhlas má rozpočet větší než všechny ostatní rozhlasové stanice dohromady.

Oto: "Velká skupina lidí platí menším skupinám jejich sport nebo jejich další věci."

Jasně, pokud budete chtít sport či zábavu, tak sledujte soukromé stanice se spoustou reklamy a nebo si zaplaťte placené stanice. ČT tady není pro sport a legraci! Že mám pravdu, Oto?

23. 4. 2026, 17:57 editováno autorem komentáře

I kdyby měl pravdu, tak přesunem pod státní rozpočet jenom zvětší tu skupinu z koncesionáři na všichni daňoví poplatníci.

Což de facto dnes už je taky, akorát se to schovává za toho koncesionáře. Tohle rozlišování totiž minulou změnou zákona, vážně pozbylo smysl.

Nikoliv. Ani při nejlepší vůli není počet koncesionářů zdaleka blízký počtu daňových poplatníků, protože stále platí jen jeden za každou domácnost. Daně platí každý.
Nicméně jádrem mé předchozí poznámky je konstatování, že přesun pod financování ze státního rozpočtu rozhodně neznamená, že by přestala velká skupina lidí platit menším skupinám jejich sport nebo jejich další věci - tohle se prostě nemění.

Tak vládne tady Babišova vláda, která získala dostatek hlasů ve volbách, nikoli Milion chvilek.

"Tak vládne tady Babišova vláda, která získala dostatek hlasů ve volbách, nikoli Milion chvilek."

Bureš je poseroutka kterej se řídí jen průzkumama veřejnýho mínění. Pokud mu je něco začne kazit, okamžitě to odpíská...

Jenže vládnout by mělo znamenat především spravovat, tedy udržovat a vylepšovat, nikoliv rozbijeme to, protože můžeme, bez reálné náhrady. (A ani jeden ze dvou aktuálních návrhů, vládní ani poslanecký, reálně plnohodnotnou náhradou není, oba povedou v lepším případě jen k návratu ke strádání.)
Takže: ano, získali dostatek hlasů, dali to jako předvolební slib - ale také slibovali, že nezávislost zůstane zachovaná a financování zajistí.

Vládne tu vláda, která získala 49 % hlasů oprávněných voličů. A i kdyby to bylo víc jak 50 %, což není, tak by stejně měla povinnost vládnout jako dobrý hospodář, což se rozhodně neděje. Názory může mít jaké chce, ale ohrožovat bezpečnost země jen proto, aby místo peněz na obranu a vzdělávání mohli nalít peníze do dotací velkým agropodnikům (jaká náhoda, že?) je podvod na všech voličích, včetně jejich. A likvidace nestranných médií je opět konání v rozporu se zájmy všech. Pokud si někdo myslí, že ušetří tím, že se veřejnoprávní média dostanou pod platbu z daní, tak ať se vrátí na ZŠ a v hodinách matematiky dává větší pozor. Místo řešení marginálního poplatku za veřejnoprávní média, která odvádí velmi kvalitní práci, by stálo za to se spíš podívat na majoritní výdaje státu. Pokud chci ušetřit a každý den spálím tři krabičky cigaret, asi mi taky nepomůže, když se rozhodnu řešit rozpočet tím, že přestanu nakupovat mrkev.

Jen bych upřesnil, že nezískala 49 % hlasů oprávněných voličů, ale 49 % hlasů z těch, kteří šli k volbám. Z množství oprávněných voličů to bylo ještě méně. Ale jak píšete, i kdyby měli ústavní většinu, pořád je povinností vlády i všech poslanců hájit zájmy celé země a všech voličů, ne jen svých voličů.