Žáci někdy mají pocit, že ve škole nemají žádné slovo. Aby byla škola zábavnější, musí cítit, že mají na výuku také vliv, tvrdí v podcastu projektu Chytré Česko pedagožka a vedoucí pracovní skupiny pro kodex učitele Zuzana Terry. Popisuje také, jak si udržet respekt ve třídě, jak docílit, aby byl vzájemný a žáci učiteli důvěřovali. "Dnešní děti vám respekt nedají zadarmo," říká.
Umělá inteligence začíná pronikat i do škol. "Buď žákem osmé třídy z Pardubic, kterému moc nejde matematika, ale je dobrý ve výtvarné výchově a jazycích, a já ti vysvětlím, co je to Wankelův motor. Ty mi dávej zpětnou vazbu," může vypadat konkrétní využití učiteli. O dalších možnostech zapojení umělé inteligence ve školách i o tom, jak to promění výuku, mluvili hosté debaty projektu Chytré Česko.
Už potřetí letos stát vyhlásil akci Milostivé léto, při které se lidé mohou výhodně zbavit svých dluhů. Na základní škole v České Lípě věří, že by podobné iniciativy nebyly nutné, pokud by se o financích učilo už ve školách. Se svými žáky se proto v hodinách matematiky i češtiny baví o tom, za co je vhodné utratit milion korun, jak reklamovat zboží nebo co si může dovolit jejich rodina.
Už dnes některé školy učí podle moderních vzdělávacích trendů, po velké reformě výuky má takto učit většina z nich. V podcastu projektu Chytré Česko to vysvětluje Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu, který má změny na starosti. Popisuje, jak se výuka ve školách promění a zda to nedopadne jako s minulou reformou, která se do praxe zavést příliš nepovedla.
Svět se mění čím dál rychleji a děti ve školách potřebují získávat schopnosti, dovednosti a znalosti, které je pro takový svět vybaví. V duchu této myšlenky připravuje ministerstvo školství nové vzdělávací programy, podle kterých by školy měly učit od září 2027. Tento týden Národní pedagogický institut s Nadací České spořitelny spustily kampaň, která chce změnu osnov učitelům i rodičům vysvětlit.
Finanční vzdělávání je už deset let součástí školní výuky. Více než polovina Čechů si přesto myslí, že se jí školy věnují málo nebo vůbec a že ani rodiče nepomáhají dětem pochopit svět financí. "Pakliže se rodiče s dětmi o penězích doma nebaví, škola to nezmění," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz finanční poradce Pavel Najman.
Většina dětí ukrajinských uprchlíků už navštěvuje české školy. Přicházet začaly loni koncem zimy, kdy jejich zemi napadlo Rusko. V zapojování do vzdělávacího systému může jít Česko příkladem, přesto děti trápí slabá znalost češtiny, kvůli které je spolužáci mezi sebe neberou. Základní škola Kamenná stezka v Kutné Hoře se musela vypořádat s tím, že má pětinu žáků právě z Ukrajiny. A nejen z ní.
Jiřího Havelku lidé znají jako režiséra úspěšné komedie Vlastníci, teď ho mohou každou středu diváci ČT2 vidět v poněkud netypické roli. Provází dokumentárním seriálem Jak se dělá dobrá škola. S televizním štábem objel deset základních a středních škol s progresivnějším přístupem k výuce.
Každý druhý žák v prvním ročníku učiliště je finančně negramotný. O moc lépe na tom není ani se čtením a matematikou, odhalil průzkum České školní inspekce. Přitom právě učni začínají po škole pracovat nejdříve a stávají se z nich živnostníci. Nastartovat změnu a výuku na učilištích posunout k všeobecnějšímu vzdělání proto plánuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS.
Zbývá poslední týden prázdnin. Hana Košťálová, ředitelka vzdělávacího projektu Pomáháme školám k úspěchu, popisuje, jak by rodiče měli nejlépe tento čas využít, aby připravili prvňáky i starší děti na začátek školního roku. "Nemá už moc cenu dohánět čtení pohádek a zpívání písniček," říká Košťálová. Teď je lepší zaměřit se na vytváření slavnostní atmosféry a pravidelnější režim.
Zatímco více než polovina středoškoláků v Evropské unii navštěvuje školy zaměřené na všeobecné vzdělávání, v Česku je to jen třetina. Ministerstvo školství proto navrhuje, aby vzniklo více lyceí. Slibuje si od nich, že lépe uspokojí poptávku žáků a připraví je na vysokoškolské studium. Některé kraje chystají nové třídy otevřít už v příštím školním roce.
Když si žáci stěžovali na dějepis, nejčastěji jim vadilo, že se nedostanou dál než k sametové revoluci. A to ještě velmi obecně, popisuje své zkušenosti youtuber Kovy, který v rámci natáčení televizního dokumentu navštívil několik středních škol. S dalšími hosty v debatě Chytrého Česka se shodl, že dějepis má být hlavně o přemýšlení o událostech a samostatném bádání.
Děti si ze školy často odnáší, že je potřeba mít samé jedničky, co nejméně koulí, a když je něco dobře, je to za tři. Škála od jedné do pěti však není jediná možnost. "Učitel i žáci by si měli určit společný cíl výuky a postupně hodnotit, jak se jim daří. Když se vyjádří jen známkou, dětem to nepomáhá," říká ředitelka Základní školy Řeznovice Karla Černá, která tak pracuje už 30 let.
Před dvaceti lety musel Marian Dancso opustit práci, kterou si zamiloval. Jako námořník se na nákladních lodích několik let plavil po Labi a Severním moři. „Sloužil jsem na tankerech, které převážely chemikálie, benzin, naftu. Hodně času jsem trávil i v Hamburku či Antverpách, než se mi stal při požáru na palubě vážný úraz,“ vzpomíná jednačtyřicetiletý muž.
Dějepis jsme končili druhou světovou válkou, vzpomínají většinou dospělí na školní léta. Jejich děti jsou dál. Na základních školách se dostanou až k sametové revoluci i vstupu Evropské unie. Přesto pro ně dějepis pořád znamená hlavně učení letopočtů místo pochopení souvislostí a poučení pro současnost. Někteří kantoři se ale rovnou snaží vyučovat tak, aby děti historie bavila a měla pro ně smysl.
Česko má podle posledních průzkumů čím dál větší problém s velmi rozdílnou úrovní vzdělávání dětí na základních školách. V severních Čechách, na Karlovarsku, ale i jinde v zemi vznikly školy, kde se stále zvyšuje podíl dětí ze sociálně slabých rodin, často romských. Vzdělávání žáků, jejichž rodiče bývají často nezaměstnaní nebo se potýkají s dluhy a exekucemi, je obtížnější než jinde.
Systém přijímacích zkoušek na střední školy se musí změnit, říká nový ministr školství Mikuláš Bek ze STAN. Fronty a papírové přihlášky zmizí, deváťáci se budou hlásit elektronicky. Není ale jisté, že se to povede už od příštího roku, přiznává ministr. O platech učitelů říká, že jsou nastavené špatně. Zároveň chce prodloužit povinnou školní docházku, což by zpomalilo chystanou reformu vzdělávání.
Pohled na panelový dům v litvínovské ulici Jiřetínská připomíná záběry z válkou zničených ukrajinských měst. Rozpadlé schody vedoucí do zdemolovaného vchodu, vybitá okna, u jednoho přízemního bytu dokonce chybí celá přední stěna. Tu zadní zdobí kromě hromady zříceného zdiva i ironicky působící nápis Klubovna.
V pražské Ruzyni se v září otevře nová škola. A bude jiná než většina stávajících. Vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství vzniká podle modelu, který již desítky let funguje v zahraničí. "V Česku budoucím farmářům chybí ucelený vzdělávací program, který jim nabídne dostatečné množství praxe a zároveň je připraví i teoreticky," myslí si ředitel Jiří Prachař.
České školství loni čelilo výzvě, jaká neměla obdoby. Po vypuknutí války do Česka přišly desítky tisíc ukrajinských dětí, které bylo potřeba začlenit do škol. Nadace České spořitelny ve středu večer ocenila několik osobností a projektů, které ukrajinským žákům s integrací pomáhaly. Nadace ceny uděluje každoročně za přínos v oblasti vzdělávání.
Opravovat vitráže v kostele, být maskérem ve Státní opeře nebo zdobit fasády zámků. Střední škola uměleckořemeslná v Praze se pyšní obory, které nikde jinde v Česku nevyučují. Podle ředitele Radka Coufala je profese štukatéra či pozlacovače stále v kurzu. "Dokud tu budou historické památky, řemeslné obory mají smysl, i když se na ně přihlásí dva studenti ročně," říká Coufal.
Dnešní děti se výrazně zhoršily v pohybu a tělesné zdatnosti, jejich kondice navíc klesá s věkem. Ukazují to čerstvé výsledky velkého testování, které loni na podzim provedla Česká školní inspekce na základních a středních školách. Horší kondice ohrožuje zdravotní stav dětí, jejich imunitu i správné fungování mozku. V budoucnu to navíc bude znamenat větší zátěž pro zdravotnictví.
Učitel češtiny Miloš Šlapal si všímá, že děti doma téměř nečtou. Na kopřivnické základní škole proto zařadil čtení do svých hodin. Děti si mohou přinést knihy, jaké chtějí. I komiks považuje za přečtenou knihu. "Je to podceňovaný žánr," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vede si přehledy o tom, jak přečtené stránky ovlivňují celkový úspěch žáků ve škole.
Ani pandemie, ani války, ale oteplování planety se nejvíce obávají mladí lidé. V Evropě, stejně jako v Česku. Jenže právě v českých školách se o něm moc nedozví. Petra Šimonová a Jan Vrtiška jsou jedni z mála učitelů, kteří se výuce o klimatické změně věnují. V zeměpisu, přírodopisu i dalších předmětech. Jejich žáci uvádějí, že jsou díky tomu zodpovědnější směrem k životnímu prostředí.
Zhruba 1500 rodičů podepsalo petici, která žádá zrušení povinných domácích úkolů. Podle nich jsou diskriminační a prohlubují rozdíly ve vzdělávání. Navíc nemají oporu v zákoně, uvádí analýza, na kterou se rodiče odvolávají. Ministerstvo školství v reakci rozešle školám ještě tento měsíc návod, jak postupovat, aby žáky úkoly nadměrně nezatěžovaly.
Žádné známky ani ústní zkoušení, věkově smíšené skupiny, kombinace několika předmětů dohromady a tandemová výuka, během které se na vyučovací hodině podílejí dva učitelé. Českých škol se zájmem měnit tradiční způsoby vzdělávání přibývá. Jednou z nich je i Základní škola Be Open, sídlící na zámku v Hostavicích v Praze 14.
