Opravovat vitráže v kostele, být maskérem ve Státní opeře nebo zdobit fasády zámků. Střední škola uměleckořemeslná v Praze se pyšní obory, které nikde jinde v Česku nevyučují. Podle ředitele Radka Coufala je profese štukatéra či pozlacovače stále v kurzu. "Dokud tu budou historické památky, řemeslné obory mají smysl, i když se na ně přihlásí dva studenti ročně," říká Coufal.
Dnešní děti se výrazně zhoršily v pohybu a tělesné zdatnosti, jejich kondice navíc klesá s věkem. Ukazují to čerstvé výsledky velkého testování, které loni na podzim provedla Česká školní inspekce na základních a středních školách. Horší kondice ohrožuje zdravotní stav dětí, jejich imunitu i správné fungování mozku. V budoucnu to navíc bude znamenat větší zátěž pro zdravotnictví.
Učitel češtiny Miloš Šlapal si všímá, že děti doma téměř nečtou. Na kopřivnické základní škole proto zařadil čtení do svých hodin. Děti si mohou přinést knihy, jaké chtějí. I komiks považuje za přečtenou knihu. "Je to podceňovaný žánr," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vede si přehledy o tom, jak přečtené stránky ovlivňují celkový úspěch žáků ve škole.
Ani pandemie, ani války, ale oteplování planety se nejvíce obávají mladí lidé. V Evropě, stejně jako v Česku. Jenže právě v českých školách se o něm moc nedozví. Petra Šimonová a Jan Vrtiška jsou jedni z mála učitelů, kteří se výuce o klimatické změně věnují. V zeměpisu, přírodopisu i dalších předmětech. Jejich žáci uvádějí, že jsou díky tomu zodpovědnější směrem k životnímu prostředí.
Zhruba 1500 rodičů podepsalo petici, která žádá zrušení povinných domácích úkolů. Podle nich jsou diskriminační a prohlubují rozdíly ve vzdělávání. Navíc nemají oporu v zákoně, uvádí analýza, na kterou se rodiče odvolávají. Ministerstvo školství v reakci rozešle školám ještě tento měsíc návod, jak postupovat, aby žáky úkoly nadměrně nezatěžovaly.
Žádné známky ani ústní zkoušení, věkově smíšené skupiny, kombinace několika předmětů dohromady a tandemová výuka, během které se na vyučovací hodině podílejí dva učitelé. Českých škol se zájmem měnit tradiční způsoby vzdělávání přibývá. Jednou z nich je i Základní škola Be Open, sídlící na zámku v Hostavicích v Praze 14.
K pornografii se dostávají děti už i v šesti letech. Může to na ně mít negativní vliv a snáze se stanou obětí predátora. Předejít tomu může kvalitní sexuální výchova.
Děti i učitelé ve školách sexuální výchovu chtějí. Chybí jim však podklady, jak to učit, popisuje ředitelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny. Učitelé by se tématech spojených se sexem měli s dětmi bavit od nejnižších ročníků. Díky mobilu se totiž děti dostávají k videím pro dospělé poměrně brzy.
V Česku žije zhruba 120 tisíc dospívajících, kteří se narodili v roce 2008. Velká část z nich se nyní hlásí na střední školu či gymnázium. A jelikož jejich ročník je mimořádně silný - více dětí se v posledních 28 letech nenarodilo, čelí velké konkurenci. Dostat se na vybraný maturitní obor, případně gymnázium je těžší než pro jejich předchůdce. Data navíc ukazují, že situace se nezlepší.
Za několik posledních let se téměř zdvojnásobil počet dětí v domácím vzdělávání. Všechny se ale neučí pouze doma, některé navštěvují například komunitní školy. Reportérka Aktuálně.cz navštívila brněnskou Domoškolu Líšeň, kde se žáci učí na dlouhodobých projektech namísto tradičních předmětů. Získané znalosti si pak upevňují během expedičních dnů v terénu.
V posledním roce do českých škol přibylo více než padesát tisíc žáků, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Školy se zatím soustředily na to, aby noví žáci zapadli. Větší zapojení do výuky je výzvou až pro toto pololetí. Ukázala to velká studie vědců z Národního institutu SYRI mezi desítkami žáků, učitelů, rodičů a ředitelů.
Už za dva roky se mají žáci učit jinak než dosud. Čeká je méně povinných znalostí, dostanou ale více času řadu z nich prohlubovat. A dozvědět se třeba o riziku dezinformací, které nyní často nerozeznají ani učitelé. “Přitom jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé,” upozorňuje ministr školství Vladimír Balaš, jehož úřad nyní změnu připravuje. Doporučit chce také slovní hodnocení místo známek.
Ministr školství Vladimír Balaš schválil zadání, podle kterého se změní výuka na základních školách. Teď je řada na expertech Národního pedagogického institutu, aby připravili jeho přesnou podobu. Zadání ale dostali o půl roku později, než bylo původně v plánu. Zmizel nápad rozdělit učivo na jádrové a rozvíjející. Žáci místo toho dostanou víc prostoru věnovat se tomu, co jim jde a co je baví.
Ačkoliv mladé lidi pálí otázky kolem změny klimatu, většina škol se této problematice příliš nevěnuje. "Tématu se přikládá stejný význam jako tomu, jestli dítě umí popsat stélku lišejníku nebo rozeznat houby," upozorňuje Jiří Kulich, ředitel ekologického střediska a člen pracovních skupin, jež připravují reformu výuky. Do budoucna by se to však podle něj mělo právě díky reformě změnit.
Vyrůstají ve vyloučených lokalitách, často nedokončí školu, a v budoucnu proto najdou jen hůře placenou, nekvalifikovanou práci. Romským dětem tak hrozí, že skončí na dávkách jako jejich rodiče. K tomu, aby se z uzavřeného kruhu dostaly, je podle odborníků jedinou cestou kvalitní vzdělání. Projekt zpracovaný analytiky společnosti PAQ Research ukazuje školám, obcím i rodičům, jak na to.
Zavést pozici provázejících učitelů, kteří by na startu kariéry pomáhali začínajícím kolegům, má projednávaná novela zákona. Takzvaní mentoři by měli připravit budoucí pedagogy na to, jak to skutečně chodí ve škole, a zabránit tomu, aby podlehli frustraci a po krátké době ze školství odcházeli. Zakotvení v zákoně má pro provázející učitele zajistit jasná pravidla i peníze.
Poslanci budou v pátek řešit, zda nechat učit lidi s vysokoškolským diplomem, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu. Změnu má přinést novela zákona o pedagogických pracovnících. Zaznívá však kritika, že ředitelé budou upřednostňovat nekvalifikované uchazeče. Podle ministerstva školství je však potřeba dát ředitelům důvěru, že si vyberou toho vhodnějšího uchazeče.
Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení.
Výuka moderních dějin v Česku se zlepšuje, na mnoha školách už nekončí výkladem o první nebo druhé světové válce. Stále však jsou témata, kterým se prostoru nedostává, jako je romský holokaust nebo vysídlení Němců. Říká to vedoucí vzdělávacích projektů v organizaci Post Bellum Magdaléna Benešová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
Kromě svých rodičů jsou děti nejčastěji v kontaktu s učiteli. Chybí jim však vhled do jiných profesí a neumí si představit, k čemu jim jednou budou znalosti získané ve škole. Změnit to chce projekt Den pro školu Nadace České spořitelny. Propojuje odborníky s žáky, kteří získají povědomí o jejich práci a mohou se inspirovat, jakým směrem se po škole vydat.
