S rozlohou chmelnic kolem 17 hektarů zdaleka nepatří Václav Eminger mezi největší české pěstitele. I tak ale letos znovu řešil problém, jenž české chmelaře tíží už od konce 90. let. Sehnat místní brigádníky a pomocníky, kteří by vydrželi pracovat po celou sklizeň na přelomu srpna a září, je totiž stále složitější. Letos Emingerův žatecký poloraný červeňák zachraňovali i Ukrajinci a Bulhaři.
S rozlohou chmelnic kolem 17 hektarů zdaleka nepatří Václav Eminger mezi největší české pěstitele. I tak ale letos znovu řešil problém, jenž české chmelaře tíží už od konce 90. let. Sehnat místní brigádníky a pomocníky, kteří by vydrželi pracovat po celou sklizeň na přelomu srpna a září, je totiž stále složitější. Letos Emingerův žatecký poloraný červeňák zachraňovali i Ukrajinci a Bulhaři.
Když anglické pivovary během druhé světové války dodávaly vojákům pivo zdarma, sotva mohly tušit, že o desítky let později inspirují příběh, který se začne odehrávat v Malém Rohozci – vesničce na dohled skal Českého ráje. „Díky našemu sládkovi, který je také pilot, vznikl nápad vzdát poctu letcům, kteří bojovali za svobodu,“ vysvětluje Petr Hadl z rohozeckého pivovaru zrození nebeského jezdce.
"Sládkovské řemeslo mi vonělo odmalička," přiznává Žaneta Petružálková. Otci, který pracoval jako sládek v Plzeňském Prazdroji, pravidelně nakukovala přes rameno při vaření domovarů. Už tehdy prý věděla, že jednou půjde v jeho stopách. "Cesta to ale byla trnitá. Táta říkal, že to není práce pro holku, takže byl nejdřív proti," dodává žena, která dnes pracuje jako sládková v pivovaru Zlatá kráva.
Jedním z devatenácti vytesaných do mohutného památníku na kraji vesnice je i Oldřich Ohera. Konec války jej zastihl jako sedmatřicetiletého otce tří dětí. Pozdě večer 18. dubna 1945 držel s jedním ze sousedů noční hlídku, když do Zákřova vtrhli gestapáci s ruskými kozáky. Oldřicha postřelili a po několika dnech s dalšími osmnácti muži zavraždili. Jeho dcera je dnes v malé obci poslední pamětnicí.
Po staletí je Česko zemí, kde se pěstují ty nejkvalitnější odrůdy chmele na světě. Tato tradice je ale v ohrožení. Vlivem oteplování i zastavování úrodné půdy přichází chmel o místa, kde se mu daří nejlépe. "Piva bude stále dost. Ale nebude tak kvalitní. Prémiová piva budou výsadou, běžný člověk si je asi nedá," říká vědec Martin Možný, vedoucí týmu, jehož studie způsobila mezinárodní rozruch.
Žatec a krajina žateckého chmele se staly součástí světového dědictví UNESCO. Pro Česko to je sedmnáctý zápis na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status. O zápisu rozhodl Mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém 45. rozšířeném zasedání v Rijádu.
Po té plzeňské je druhou největší v Česku, přesto se synagoze v Žatci dlouho nedostávalo žádné pozornosti. Od Křišťálové noci už nikdy nesloužila svému účelu. Během války v ní byla nemocnice, pak sklady civilní obrany a od revoluce už jen pusto a prázdno. Až před deseti lety se jí zželelo chomutovskému podnikateli, koupil ji společně s rabínským domem a teď je mění na centrum kultury a muzeum.
Vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoušejí pomocí nejmodernějších genetických technologií upravit chmel tak, aby obsahoval více látek proti rakovině, zánětům a bakteriím. "Těch prospěšných látek z chmele je ale v pivu velmi málo na to, abychom se pivem léčili," upozorňuje genetik Tomáš Kocábek.
Chmelaři letos očekávají dobrou úrodu chmele. Počasí ani koronavirus, kvůli kterému hrozil nedostatek brigádníků, podle nich sklizeň negativně neovlivnily. Úrodě neublížila ani pozoruhodná anomálie: na mnoha místech letos chmel roste trochu atypičtěji - chmelové šišky se více sdružují v horní části rostliny, nikoliv v jeho celé délce.
Pěstování chmele ovlivnilo ráz krajiny v několika českých regionech. Jedním z nejvíce dotčených území je Středočeský kraj. I když chmelnic v devadesátých letech ubylo, surovina k výrobě piva je stále součástí identity Rakovnicka, Lounska a Žatecka. K tamním vesnicím neodmyslitelně patří i takzvané sušárny, které značily bohatství statkáře, dnes jsou však v žalostném stavu a hrozí jim demolice.
Kulaté věže v bývalém jablečném sadě byly dlouho obyčejnou vzpomínkou na tradiční výrobu piva. Stojí v anglickém Kentu a obklopuje je zvlněná krajina. Když se jejich současní majitelé do hrabství přestěhovali, hledali pro sebe bydlení a pozemek sušáren se všem členům rodiny víc než zamlouval. Ke spolupráci přizvali studio Acme a to ze skladu vytvořilo rodinné bydlení. Podívejte se.
Češi se rádi chlubí tím, že jsou národem pivařů. A čísla to potvrzují. Svědčí o tom jak narůstající počet nových pivovarů, tak spotřeba piva, ve které si Češi drží dlouhodobě světový primát. K pivní vášni nově patří i „pěnivá turistika“, minipivovary rostou v každém koutku země. Aktuálně.cz přináší přehlednou mapu všech pivních cílů v Česku spolu s návodem, jak se v jejich bohaté nabídce vyznat.
Přibližně 800 hektarů v Česku populární odrůdy chmele - Žateckého červeňáku má podle Hospodářských novin letos výrazně horší kvalitu, než na kterou jsou tuzemští pěstitelé, ale i sládci zvyklí. České pivo by kvůli tomu podle HN mohlo ztratit v cizině své dobré jméno. Někteří pěstitelé dokonce nechávají chmel z nových sazenic na vlastní náklady vyorat a viní Chmelařský institut Žatec, který je vyšlechtil a dodal. Institut naopak tvrdí, že sadba od něj je v pořádku a vinu svaluje na počasí.
České pivovary mají rok na úpravu značení svých piv. Jak se změny dotknou zákazníků, jaké změny bude muset podniknout samotný pivovar a jestli zůstane ležák ležákem jsme se byli zeptat v rakovnickém pivovaru Bakalář.
Nové značení platí od prosince, pivovary však mohou staré etikety používat do prosince 2019. Českomoravský svaz minipivovarů změnu vítá.
„Chmelový věnec byl uvazován a vztyčován nad vchody do hospod a tradiční dočesné jsou dodnes obdobou sedláckých dožínek a tvoří tak součást nespoutaného veselí chmelařů v radosti nad spěšnou úrodou.“ Michael Jackson, Encyklopedie piva.
Nejvíce sucho uškodilo obilovinám, cukrové řepě a chmelu. Agrární komora vyčíslila škody na českém zemědělství na devět až 11 miliard korun.
Město Žatec v sobotu 18. listopadu obdrželo certifikát zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Mezivládní Výbor pro světové dědictví rozhodl o zápisu před dvěma měsíci na svém zasedání v Saudské Arábii. Pro Česko je to 17. zápis na tento prestižní list a zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status. Podívejte se, jak se tu česal chmel v 60. letech.
Ročník 2017 je oproti silně nadprůměrnému roku 2016 o poznání slabší, avšak srovnatelný s ročníky 2013 a 2014 srovnatelný.
