Připravte se na pořádnou jazykovou výzvu. Tento gramatický kvíz se 40 otázkami prověří, jak dobře opravdu ovládáte češtinu - od základních pravidel až po nejčastější chytáky, na kterých pohoří i jinak sebejistí češtináři. Troufnete si na plný počet bodů?
Čeština je nádherná, ale umí i pořádně potrápit. Vyjmenovaná slova, záludné "mě" a "mně", předložky s a z… Všechno jsme sice probírali na základce, ale kdo si to i po letech opravdu pamatuje? Troufnete si na jazykové chytáky, které dělají problém i dospělým? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, kde máte slabiny – a co byste si měli raději osvěžit.
Souvětí souřadné, podřadné, věty hlavní, vedlejší. Vzpomínáte na školní diktáty? Psaní čárek mezi větami patřilo k nejzapeklitějším částem českého pravopisu. Jejich vynechání nebo přidání přitom může změnit celý význam věty. A přestože má čeština pro jejich psaní jasná pravidla, aplikovat je v praxi dá někdy zabrat. Otestujte si v našem kvízu, jak na tom jste vy.
Slova jako cringe, vibe, random, chill nebo basic se stávají přirozenou součástí každodenní komunikace, zejména u mladší generace Čechů. Zaznívají nejen v online prostoru, ale i v běžném hovoru mezi vrstevníky. Tento jazykový mix – někdy označovaný jako czenglish nebo code-mixing – nevzniká z nedostatku slovní zásoby, ale z potřeby vyjádřit se moderně, svižně a s určitou dávkou nadsázky.
Šplouchá mu na maják a chodí kolem horké kaše. I tak někoho můžete popsat. Idiomy dodávají českému jazyku šťávu a hravost, kterou oceníte při každodenní komunikaci. Prozkoumejte 25 nejzajímavějších ustálených slovních frází, které doprovází unikátní fotorealistické ilustrace vytvořené umělou inteligencí. Vizuálně zachycují jejich podstatu a pobaví. Jaký je původ idiomů a jejich význam?
Víte, kde se vzalo „techtle mechtle“? A jak vzniklo „fujtajbl“ či „hogo fogo“? Odhalte původ a význam rýmovaných a expresivních výrazů, které dávají hovorové češtině takovou hravost a půvab.
Jiný význam polských slov, která znějí a vypadají stejně jako česká, je často zdrojem vtipů. Hlavně kvůli polskému slovu hledat, které se vyslovuje jako české hovorové slovo označující provozování sexu. Poláci se zase často smějí na nádraží ceduli se slovem koleje. Vyzkoušejte se z polštiny a nenechte se zmást fotkami, jsou ilustrační k českému významu.
Umělá inteligence svými výtvory stále nepřestává udivovat. Jak si ale různé modely a nástroje poradí se slovními hříčkami, kterým rozumí jen úzká skupina lidí? Při generování typických českých idiomů AI často může doslova šplouchat na maják nebo padat z Marsu.
Každá z nich dělá žánrově odlišnou hudbu a zpívá o jiných tématech, jedno je ale spojuje. Arleta, Anna Vaverková i Alžběta Trusinová z kapely Něco něco píší své texty v češtině a vyhýbají se vzletným metaforám, které byly pro zdejší hudbu dříve typické. Zájem o neanglofonní tvorbu ve světě roste, a to hlavně díky digitálním platformám.
V univerzitním kampusu na jihovýchodě Tchaj-peje nic Česko nepřipomíná. Poletují tu papoušci, které je u nás možné potkat jedině v zoo, do obřích velikostí tu dorůstají rostliny, jež v Česku přežívají jako pokojovky, liší se i zvuk zvonku oznamující přestávku. Přesto se tu z jedné ze tříd ozývá čeština. Tři studentky právě začínají psát diktát.
Studenti letos u maturit nejvíce zápolili s anglickými časy či se jmény literárních autorů. Vyzkoušejte si vybrané úkoly z českého jazyka, matematiky a angličtiny, ve kterých chybovali nejčastěji. Úlohy jsou upravené do formy kvízu.
Pražská učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině, potrestána nebude. Odvolací soud pravomocně potvrdil její osvobození. Zamítl odvolání státního zastupitelství, které pro bývalou češtinářku původně žádalo osmiměsíční podmíněný trest a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi.
V pátek začnou deváťáci dělat přijímačky na střední školy, příští týden se pak konají zkoušky na víceletá gymnázia. Vedoucí češtinářů Cermatu Gabriela Baumgartnerová popisuje, co se objeví v testech, jak se na ně nejlépe připravit a která témata už při procvičování vynechat.
Čeština je plná neobvyklých výrazů, přirovnání či vulgarismů. Slovní spojení jako "mít vyoperovaný žlučník" či "mladý pán" mohou mít i jiný význam, než se na první pohled zdá. Jedním z nejucelenějších přehledů nekonvenční češtiny je kniha Šmírbuch jazyka českého od spisovatele a překladatele Patrika Ouředníka. V kvízu Aktuálně.cz si můžete vyzkoušet, jak se v neobvyklých výrazech vyznáte.
Přísloví lidstvo provází od nepaměti, nejstarší známá jsou zaznamenána v sumerské literatuře staré pět tisíc let. I čeština je na přísloví a přirovnání bohatá. Rčení je v jazyce nespočet a nová stále vznikají. V kvízu Aktuálně.cz si můžete vyzkoušet, jak se v nich vyznáte.
Hluboko upil z modra nebe chlum a Sázavou se kalné proudy valí, psal básník František Hrubín. Slovo chlum dodnes zůstalo v názvech mnoha vesnic, v běžné mluvě se už ale příliš nepoužívá. Čeština je plná podobných zastaralých slov. V kvízu Aktuálně.cz si můžete zkusit, zda jim rozumíte.
Orientujete se v pravopisu, psaní čárek či dílech světových autorů? Vyzkoušejte si letošní maturitní didaktický test z českého jazyka a literatury. Aktuálně.cz připravilo krátkou ukázku testů upravenou do formy vědomostního kvízu.
Učitel češtiny Miloš Šlapal si všímá, že děti doma téměř nečtou. Na kopřivnické základní škole proto zařadil čtení do svých hodin. Děti si mohou přinést knihy, jaké chtějí. I komiks považuje za přečtenou knihu. "Je to podceňovaný žánr," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vede si přehledy o tom, jak přečtené stránky ovlivňují celkový úspěch žáků ve škole.
Označovali se za brusiče jazyka. Chtěli během národního obrození pozvednout český jazyk a přimět Čechy, aby cítili hrdost k vlastní řeči, a probudit v nich pocit národní uvědomělosti. Nahrazovali proto cizí slova novotvary, které se ale příliš neuchytily. Vyzkoušejte si v kvízu, zda víte, co znamená nočena, spěšnovod nebo chřípoprach.
Stát hledá způsoby, jak uprchlíkům umožnit přístup k většímu množství kurzů češtiny, stejně jako k lepšímu zaměstnání a důstojnému bydlení, slibuje nedávno jmenovaná koordinátorka pro integraci a adaptaci válečných uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. "Ale je před námi mnoho úkolů. Teprve za rok, dva, tři budeme schopni vyhodnotit, jestli jsme to zvládli," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V posledním roce do českých škol přibylo více než padesát tisíc žáků, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Školy se zatím soustředily na to, aby noví žáci zapadli. Větší zapojení do výuky je výzvou až pro toto pololetí. Ukázala to velká studie vědců z Národního institutu SYRI mezi desítkami žáků, učitelů, rodičů a ředitelů.
Přestože nejsou vidět tak jako novináři, korektorky a korektoři jsou nedílnou součástí redakce. Jednou z nich je i Hana Fořtíková, která se stará o to, aby se v textech kolegů z Aktuálně.cz neobjevily žádné pravopisné ani stylistické chyby. Přestože ji práce baví, přiznává, že může být občas psychicky náročná. "Během opravování článků o Ukrajině jsem několikrát brečela," svěřuje se.
Když člověk mluví s jazykovědcem Karlem Olivou, musí si dát pozor na jazyk. Podle spisovnosti vyjadřování totiž ihned pozná, co je zač. Vtipně charakterizuje i úroveň českých politiků. A překvapí postřehem, že Janu Husovi by současník již nerozuměl. O češtině mu vyšel knižní rozhovor s novinářkou Ivanou Karáskovou. Pro Aktuálně.cz popisuje, jak jazyk odráží mentalitu národa.
Strašáky z diktátů. Čeština má několik slov, v jejichž pravopisu často chybují nejen děti, ale i dospělí. Jedno špatně napsané slovo přitom může zcela změnit smysl celé věty. Obstáli byste v diktátu na jedničku, nebo by vás nějaká slova potrápila? Připomeňte si, jak která slova správně napsat. Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
Každý den používáme při řeči slova, aniž bychom se zamysleli nad tím, odkud se vlastně vzala. Původem slov se zabývá obor zvaný etymologie. Když se lidé snaží často mylně odhadnout, odkud jaká slova pochází, pak je řeč o takzvané lidové etymologii. Budete lepší než lidoví etymologové a dokážete uhádnout skutečný původ těchto slov? Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
Neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulému roku vzrostla, proti předcovidovému roku 2019 ale mírně klesla. Letos u testů neuspělo 13,7 procenta těch, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo 11,2 procenta, před třemi roky 14,1 procenta. U testů z češtiny se podíl neúspěšných zvýšil, v matematice se naopak snížil.
