Dvojčata Petra Zábranová a Věra Luhanová vyrůstala s dalšími dvěma sourozenci ve velmi chudé domácnosti matky samoživitelky. Toužila pomáhat lidem v nouzi, protože vědí, jak se cítí a co řeší. Vedle pomoci ve spolku Nádech stíhají nejen pracovat - Petra jako servírka, Věra jako záchranářka a ošetřovatelka v hospicu - ale ještě také studovat. "To se dá," říkají. Za svou pomoc získaly Cenu Via Bona.
Babeta Schneiderová žila sedm let v Anglii. Vypracovala se tam z pokojské až na provozovatelku sítě hotelů. A naučila se peníze nejen vydělávat, ale také je částečně vracet společnosti. "Umím vydělávat peníze, ale to mě samo o sobě nenaplňuje. Dobrý pocit mám až tehdy, když se ty peníze promění v účinnou pomoc," říká. Za svou charitativní činnost nyní získala Cenu Via Bona.
František Kynčl je vyučený zahradník a živil se v oboru. Pak se ale podle jeho vlastních slov jeho srdce „dotkla Boží láska“ a on zcela změnil svůj život. Začal pracovat v Technických službách Tábor a uklízet město spolu s bezdomovci. Za hodinu úklidu jim dával stravenku. V říjnu se stal laureátem Ceny Via Bona. Tou Nadace Via zviditelňuje téma dárcovství, filantropie a dobročinnosti.
Moderátorky Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová založily v roce 2016 spolek Fandi mámám a organizovaly adresnou materiální pomoc matkám samoživitelkám. Jenže když přišla pandemie koronaviru a dostala do kolen i úplné a dosud fungující rodiny, svou pomoc rozšířily na kohokoliv v hmotné nouzi.
Lucie Hyblerová založila platformu Breakfaststory, v rámci níž nabízela charitativní snídaně. Pak ale přišla koronavirová krize a ona změnila snídaně na obědy, aby lidem v nouzi zajistila aspoň jedno teplé jídlo denně. Zákazník zaplatí 160 korun, jedna porce jde na charitu, a ještě dá práci sociálním gastropodnikům. Lucie rovněž provozuje sociální e-shop. Za svůj projekt získala Cenu Via Bona.
Lucie Poláková a Jindřich Novák jsou životní partneři a také učitelé na Vyšší odborné škole sociální práce v Chebu, kde se snaží regionu vychovat kvalifikované sociální pracovníky. Odtud již od roku 2009 řídí za pomoci studentů ve věku od devatenácti do padesáti let dobrovolnické a benefiční aktivity v regionu. Obojího je tu třeba.
Cenou Via Bona oceňuje Nadace Via dobročinné skutky a lidi, kteří nezištně pomáhají druhým a mění své okolí a společnost k lepšímu. A to už 23 let. Letos nadace vyhlásila kromě pětice laureátů v kategorii Srdcař také tři vítěze v mimořádné kategorii Hrdinové za časů krize. Ocenila tak lidi, kteří dokázali účinně pomáhat během pandemie koronaviru.
Nadace Via otevřela nominace do 23. ročníku Ceny Via Bona. Tímto oceněním chce každoročně vyzdvihnout inspirativní příběhy dobročinnosti a poděkovat všem, kteří nezištně pomáhají druhým. Tématem letošního ročníku je (Ne)rozdělená společnost. Nominovat lze příběhy v kategoriích Srdcař a Hrdina za časů krize.
Ondřej Lochman (38) projezdil se vzdělávacími projekty celý svět. Pak ho to ale začalo táhnout domů, do rodné vsi Veselá. Obnovil zde zaniklé tradice a popularita ho postupně vynesla až do křesla starosty nedalekého Mnichova Hradiště. Svůj post s přehledem uhájil, když získal téměř dvakrát větší podporu než prve. Voliči ocenili, ze spolek Žijeme pro Hradiště vdechl tomuto městu nový život. Tato galerie je součástí seriálu Aktuálně.cz a Nadace Via o lidech, kteří se pomocí občanské iniciativy dostali až na radnici.
Ondřej Lochman roky úspěšně podnikal, později se dal na učitelství a nakonec zakotvil v britské nadaci. Pak ale nastal zlom a od mezinárodních projektů se vrátil do rodné vesnice Veselá obnovovat její tradice. Aktivity ho v roce 2014 vynesly až do křesla starosty města Mnichovo Hradiště, pod nějž Veselá patří. Loni post obhájil, když jeho sdružení získalo 60 procent hlasů.
Filip se opařil, Daniel málem uhořel, Dennyho zasáhl elektrický proud a přišel o půlku těla. Tihle kluci dokázali navzdory všemu přežít a snaží se varovat své vrstevníky, aby na sebe dávali pozor a neudělali podobnou chybu jako oni. Filipova maminka Ivana Nikitinská vede spolek Avalone, který takovým dětem pomáhá. A pomáhá i těm zdravým - aby tak děsivou bolest nikdy nezažily. "Až 95 procentům popálení lze předejít. Ročně se takto zraní 100 tisíc lidí, téměř polovina jsou děti. Je tu veliká naděje, že spoustě bolesti a trápení zabráníme a spoustu dětí ochráníme," říká Nikitinská ke kampani "Pálí! nás to taky". Problémem jsou však finance.
Ondřej Šimetka absolvoval řadu misí v zemích zničených válkou a zachránil tam tisíce lidí. Pomáhá jim i extrémními výzvami, které vynáší statisíce korun. Nechápe, proč jsou v Česku někteří lidé tak alergičtí na humanitární pomoc v zemích zdevastovaných válkou, přírodní katastrofou či epidemií. "Jestli si někdo myslí, že naší budoucností je izolace a uzavírání se před světem, pak je tedy hodně mimo," říká. Za svou dobročinnost získal letos v květnu Cenu Via Bona pro filantropy a dobrovolníky.
Nadace Via letos už podvaadvacáté udělila Cenu Via Bona těm, kteří pomáhají druhým. Mezi pěti oceněnými jsou čtyři jednotlivci a jedna firma, o výsledcích rozhodovala veřejnost svými hlasy v online hlasování. Ceny udělila nadace během slavnostního večera v pražském kině Bio Oko v kategoriích Dárcovská výzva, Dobrá firma, Srdcař a Mladý srdcař. Novinkami pro letošní rok bylo udělení zvláštní Ceny za dobré sousedství, a také vyhlášení prvního ročníku tzv. Sousedského týdne, v jehož rámci byly ceny uděleny.
David Šiška (31) vyrůstal v podnikatelské rodině a s podnikavým duchem se snad už narodil. Začínal manuální prací na brigádách, později se orientoval na výdělky z internetové reklamy či na spekulace s doménami. Celkem nepřekvapivě zvolil studium ekonomie na Masarykově univerzitě. Krátce po studiích se stal šéfem firmy, jejíž obrat zvýšil na čtyřnásobek. Důležitá je pro něj i filantropie, firma pomáhá dětem z dětských domovů a matkám samoživitelkám prožít pěkné Vánoce.
Obnova zchátralého hradu, kapr se salátem pro maminky v nouzi, benefiční tetování i pomoc od tří kluků, kteří málem uhořeli. Projděte si dvanáct příběhů dobra, které se umístily ve finále na Cenu Via Bona 2019. Nadace Via odstartovala hlasování veřejnosti, která rozhodne o tom, jaké příběhy nakonec ocenění získají. Na stránce www.cenaviabona.cz je možné až do konce dubna dát hlasy svým favoritům ve čtyřech kategoriích - Srdcař, Mladý srdcař (do 26 let), Dárcovská výzva a Dobrá firma.
Rodina z Mělníka chovala slepice, pro jejich domácí vajíčka si chodili i sousedi. Jenže pak přestali stíhat každodenní péči o drůbež, a přišli proto s projektem Sdílené slepice.
Tihle lidé se většinou mají dobře a nic jim neschází, dost možná by už v životě nemuseli nic řešit a jen si užívat. Jenže skutečnost, že se mají dobře, je pro ně impulsem, aby zlepšili život i druhým, kteří takové štěstí neměli. Starají se o lidi nemocné, opuštěné či bez domova, probouzejí svůj region. Pomáhat jim přijde samozřejmé a nedělají to nárazově, ale zkrátka pořád. Většina těchto osobností získala prestižní ocenění Via Bona pro mimořádné filantropy. Podívejte se na 10 nejzajímavějších příběhů pomoci.
Tomáš Slavata v dětství žebral na ulici o jídlo, zažil zanedbávání péče, násilí i šikanu. Od té doby zadrhává a má noční můry. Aby se mohl stát filantropem, prodal byt. Teď pomáhá tisícům dětí s podobně těžkým osudem a své peníze investuje právě do nich. Nutně potřebuje každý den vědět, že byl něčím užitečný. Prý za to může věta "Ty ses neměl nikdy narodit!", kterou slýchal v dětství. Dodnes je jeho život jedno velké dobrodružství, které nyní bez obalu vylíčil v knize Trojboj s draky. "Pokud si člověk umí sáhnout až na dno, dokáže bojovat o své sny s mnohem větší vervou," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Filantrop a triatlonista Tomáš Slavata otevřeně popisuje svůj životní příběh v právě vycházející knížce Trojboj s draky. Jako malý zažil zanedbávání péče, násilí i šikanu, od té doby zadrhává a má noční můry. Proto dře na druhé, pomáhá tisícům dětí s podobně těžkým osudem a své peníze investuje právě do nich. Jeho mottem je "Když spadneš na zadek, postav se na nohy. A podej někomu ruku".
Police nad Metují je městečko o čtyřech tisících obyvatelích, známé hlavně jako výchozí bod pro výlet do Broumovských skal. Ale zakládat zde symfonický orchestr? Tehdy čtrnáctileté Petře to přišlo jako skvělý nápad. Dnes je jí 23 let a nedávno se stala dvojnásobnou laureátkou prestižní Ceny Via Bona pro nadšené srdcaře a filantropy. Její těleso Police Symphony Orchestra (PSO) má tisíce věrných fanoušků. PSO vybírá statisíce na charitu, dává je hlavně do oddělení následné péče v broumovské nemocnici. Nyní Petra odmítla možnost zahrát si v Obecním domě, místo toho chystá koncert v údolí u Police - i s baletkami z Národního divadla, artisty a letadly.
Jubilejní 60. ročník Smetanovy Litomyšle není jen konzervativní přehlídkou klasické hudby. Když zavítáte do klášterních zahrad, můžete si půjčit deku, piknikový koš, koupit si do něj potraviny a nápoje a k hudbě či divadlu pěkně zalehnout do trávy nebo na lehátko. A když vám k tomu hraje někdo takový, jako Police Symphony Orchestra, možná se ani nenadějete a budete dirigovat.
Když byl v polovině 90. let český internet ještě v plenkách, vymyslel podnikatel Libor Malý způsob, jak na něj převést trh práce, a založil firmu a webové stránky Jobs.cz. O 16 let později je prodal a ze dne na den se stal miliardářem. Nyní je známý jako štědrý mecenáš, jenž například financuje mnohé aktivity Člověka v tísni, třeba jeho boj s dluhovým byznysem. Za svou filantropii dostal Cenu Via Bona 2018. "Mohu předat zprávu, že bohatství a štěstí jsou dvě zcela se míjející kategorie a nijak spolu nesouvisí," říká. Recept na štěstí zná: "Buďte k lidem štědří a laskaví a ono se vám to brzy vrátí."
Ve volném čase dělají něco pro druhé, zkrátka proto, že by to tak mělo být. A že když mohou, tak rádi pomohou.
Středoafrická republika je čtvrtou nejméně rozvinutou zemí na světě. Právě zde se proto rozhodla pomáhat občanská společnost Siriri. "Středoafrická republika je úplně zapomenutá země, dokonce má přízvisko 'sirotci rozvojové pomoci'. Pokud tam nehrozí genocida či občanská válka, tak si krize v zemi nikdo nevšímá," říká spoluzakladatelka Siriri Ludmila Böhmová (63). Účast na projektu pro ni znamenala zcela zásadní životní zlom. Odešla do předčasného důchodu, aby mohla jezdit pomáhat, kdy bude třeba. Spolu s kolegy se v zemi zasloužila o zásadní vymýcení negramotnosti. Za své úsilí, které čítá i dvanáct dlouhých misí, je nyní nominována na Cenu Via Bona pro filantropy v kategorii Srdcař.
Ze svého majetku pravidelně rozdávají miliony korun na dobrou věc nebo odkazují své jmění v závětích. Když nemají peněz na rozdávání, pomáhají hlavou, rukama a hlavně srdcem a neobyčejným nadšením.
S milionem dokumentů, včetně vzácných rukopisů a starých tisků, patřila mosulská knihovna k nejvýznamnějším na Blízkém východě. Islámský stát ji však systematicky zlikvidoval. S obnovou pomáhá také iniciativa jedné české knihovnice. Díky ní budou mít Iráčané již koncem března nové vybavení provizorní knihovny. "Vím, že to není životně důležitá součást města, jako třeba nemocnice, ale také vím, že bez vzdělanosti se žádná civilizace neobejde, říká Klára Rösslerová.
