Na Wall Street se vrací nástroj z finanční krize 2008. Investoři se připravují na možný krach

Finanční nástroj, který se proslavil během globální finanční krize v roce 2008, zažívá nečekaný návrat. Investoři na americkém trhu ve velkém nakupují pojistky proti krachu technologických firem, protože se připravují na možnost, že se stamiliardové sázky na umělou inteligenci (AI) nemusejí ve všech případech vyplatit.

Řeč je o takzvaných swapech úvěrového selhání, známých pod zkratkou CDS. Jde o finanční deriváty, jejichž prostřednictvím si investor koupí ochranu proti případnému bankrotu firmy, která vydala dluhopisy.

Podle analýzy banky Morgan Stanley, již má k dispozici deníkFinancial Times,se v září každý týden zobchodovaly tyto kontrakty na dluhopisy firem Alphabet, Amazon, Broadcom, Nvidia, Oracle a SpaceX v objemu devět miliard dolarů (195 miliard korun). To představuje skokový nárůst oproti červenci, kdy týdenní objemy obchodů s těmito CDS nedosahovaly ani dvou miliard dolarů.

Znepokojivý je rovněž vývoj cen těchto derivátů. Pokud by si například investor chtěl pojistit dluhopisy společnosti Meta v objemu deset milionů dolarů, pak by za takovou ochranu platil 110 tisíc dolarů ročně po dobu pěti let. To je výrazně více než v září, kdy by jej to stálo 82 tisíc dolarů ročně. V případě Oraclu, který je považovaný za rizikovější společnost, by musel investor ročně platit 314 tisíc dolarů oproti 190 tisícům v půlce září.

Růst cen CDS a současně vyšší zobchodované objemy jsou varovným signálem, který říká, že pochybnosti ohledně udržitelnosti boomu umělé inteligence sílí. Nástroje typu CDS tradičně využívají především obchodníci s dluhopisy, již se na rozdíl od těch akciových více soustředí na schopnost firem generovat dostatek hotovosti a splácet své závazky. Zatímco na akciových trzích často hrají významnou roli příběhy o budoucím růstu a příslib vyšších zisků v budoucnosti, držitelé dluhopisů bývají v hodnocení finanční kondice firem obezřetnější.

Přestože CDS existují už od devadesátých let minulého století, do finančního mainstreamu – a také do širšího povědomí – se dostaly během krize v roce 2008. Tehdy kvůli nim bezprostředně po krachu banky Lehman Brothers padla i pojišťovací skupina AIG. 

CDS jsou úzce spojeny rovněž se jménem finančníka a manažera hedgeových fondů Michaela Burryho, který jako jeden z prvních investorů předpověděl krach rizikových hypoték, jenž krizi z roku 2008 odstartoval. Burry si vsadil na kolaps trhů tak, že si tento derivát nechal na míru vytvořit od bankéřů z Goldman Sachs nebo Deutsche Bank. Ti nad jeho strategií kroutili hlavami, protože nevěřili, že by se obligace kryté hypotékami mohly dostat do problémů. Vzápětí se ale ukázalo, že Burry měl pravdu, a otřesy na finančních trzích mu přinesly obrovské zisky. O sedm let později se Burry stal předlohou pro hlavní postavu filmu Sázka na nejistotu.

Do širšího povědomí dostala úvěrové swapy také evropská dluhová krize. V letech 2010–2012 byl jejich nárůst spojený se zhoršující se kondicí zemí jižního křídla eurozóny – s Řeckem, Portugalskem, Itálií či Španělskem.

Dnes by s ohledem na rozpočtovou krizi a politickou paralýzu investor zaplatil nejvíce za pojištění proti bankrotu francouzských vládních bondů. Při objemu deset milionů eur (243 milionů korun) by ročně po dobu pěti let platil zhruba 100 tisíc eur, což je dvakrát dražší než u Řecka. To se v minulé dekádě ocitlo na pokraji bankrotu, ale od té doby dokázalo své veřejné finance ozdravit.

Finanční krize 2.0

Objevuje se i další paralela s obdobím před poslední globální finanční krizí. Ve velkém se opět vytvářejí složité nástroje, které kombinují úvěry různé kvality a skládají je do nepřehledných balíků. Zatímco před rokem 2008 byly jejich základem především hypotéky, dnes se podobné produkty opírají mimo jiné o půjčky na rozjezd datových center, jež mají umožnit rozmach umělé inteligence. 

Podstatou problému je, že si technologické firmy na rychlý rozvoj AI půjčují čím dál větší objemy peněz a není jisté, zda se tyto investice do datových center, elektráren, speciálních čipů a rozsáhlého trénování modelů skutečně vrátí. Jak velké jsou obavy investorů, ukazuje třeba úterní debakl burzovní premiéry korejské firmy Elice, jež vyvíjí software a staví datová centra. Akcie skupiny ztratily po otevření trhu kolem jedné třetiny a šlo nejspíš o nejhorší začátek obchodování v historii korejských burzovních úpisů. Úprk investorů postihl v posledních dnech také akcie a dluhopisy americké cloudové skupiny CoreWeave, jejíž tržní hodnota se od května propadla na polovinu. Obětí nervozity je rovněž australský Firmus Grid, který minulý týden zrušil připravovaný vstup na burzu, a další firmy. 

Právě v případě těchto cloudových firem se fondy, banky a další investoři obávají, že jejich hospodaření může být problém. Například pojištění dluhopisů CoreWeave v hodnotě deset milionů dolarů nyní vychází velmi draho – ročně na 1,1 milionu dolarů. Data agentury Bloomberg naznačují, že pravděpodobnost bankrotu CoreWeave v příštích pěti letech je 62 procent. 

Vzhledem k tomu, že se firmy jako Meta, Microsoft, Nvidia a jim podobné v budoucnu chystají nabírat další obří úvěry, nelze vyloučit ani situaci, že se ve finančním systému „něco rozbije“. Vlna bankrotů firem podnikajících v odvětví AI by zřejmě dopadla i na podniky z ostatních sektorů, které dluhopisy vydávají. Už teď jim ostatně náklady na dluh výrazně rostou.