Developer Zůna. Do posádek a nových bytů pro vojáky hodlá investovat miliardy. Firmám ale chybějí lidé
- V roce 2027 plánuje ministerstvo obrany vynaložit na rekonstrukce nemovitostí a výstavbu 19 miliard korun.
- Pro české stavebnictví to představuje jednu z největších a nejstabilnějších příležitostí v tomto desetiletí, uvádí rezort.
- Pokud budou projekty dobře připravené a investice rozumně rozložené v čase, lze takový objem zakázek zvládnout, míní firmy.
Stavební firmy čeká mimořádně velký příliv státních zakázek. Postará se o něj ministerstvo obrany, které plánuje rozsáhlé opravy a dostavby armádních letišť, posádek a vybudování nových bytů pro vojáky. Šéfovi rezortu Jaromíru Zůnovi (za SPD) to umožní rekordní rozpočet, který má v příštím roce dosáhnout dvou procent HDP. Zůna má dostat 191 miliard korun. A z toho má plná desetina putovat právě ke stavebním podnikům.
„Rozsáhlé investice do nemovité infrastruktury představují pro české stavební firmy jednu z největších a nejstabilnějších příležitostí v tomto desetiletí,“ uvedlo ministerstvo.
Celková modernizace se zdaleka netýká pouze přípravy 21. základny taktického letectva Čáslav na provoz amerických nadzvukových letounů F-35, ale zahrnuje plošnou revitalizaci vojenských posádek a základen po celém Česku.
Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) jde o významný objem peněz. Pokud nebude koncentrovaný do krátkého časového období, neměl by sektor takzvaně přehřát, tedy způsobit nárůst cen prací nebo materiálů. Už nyní však firmám chybějí lidé. Potřebovaly by tisíce řemeslníků, techniků či projektantů.
Nové byty za 12 miliard
V roce 2027 plánuje Zůna vynaložit na výstavbu téměř 19 miliard korun. Částka zahrnuje jak přípravu budoucích staveb, tak samotné rekonstrukce posádek, výstavby nových objektů a bytů.
„V první fázi budeme modernizovat nebo stavět ubytovací kapacity a byty za tři miliardy. Celý projekt je za 12 miliard (z oněch celkových 19 miliard – pozn. aut.) včetně zlepšení podmínek na ubytovnách,“ řekl e15 ministr. Podle něj už zástupci rezortu představili v klíčových posádkách vizualizace. „Máme podepsaných 11 memorand s městy o spolupráci v bytové výstavbě pro vojáky. Tyto kapacity ale budeme vlastnit,“ upozornil Zůna.
Pro tuzemský stavební sektor se tak podle ministra otevírá obrovský trh. Vojenské kontrakty se navíc vyznačují stabilitou financování, která je garantována zákonným závazkem dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP.
České firmy se mají zapojovat v celé šíři stavebních činností. Půjde například o výstavbu a sanaci kasáren, administrativních budov, skladových areálů a bytových domů. Dále to budou náročné opravy a prodlužování vzletových a přistávacích drah, budování pojezdových drah, stojánek a modernizace inženýrských sítí leteckých a dalších základen. Specializované podniky pak čekají instalace zabezpečovacích prvků, energetických center a ekologických staveb.
Vedle zmíněné modernizace letiště v Čáslavi se mimo jiné počítá s výstavbou nového pavilonu ve Vojenské nemocnici Brno nebo požární stanice na letišti v Praze-Kbelích. Vznikne také výcviková základna ve Strakonicích včetně parku techniky či další internáty pro brněnskou Univerzitu obrany.
Rozložení zakázek v čase
„Pokud budou jednotlivé projekty dobře připravené a investice rozumně rozložené v čase, české stavebnictví je schopné objem ve výši 19 miliard korun zvládnout,“ uvedl viceprezident SPS Zdeněk Soudný.
Pro firmy je podle něj velmi žádoucí, aby stát vytvořil dlouhodobý a předvídatelný investiční program. Podniky dokážou navyšovat kapacity, investovat do technologií, lidí a do subdodavatelských řetězců, pokud vědí, že před nimi není jedna mimořádná zakázka, ale několik let zaručené investiční aktivity.
„Téměř dvě desítky miliard korun proto české stavebnictví ‚nepřehřejí‘. Riziko růstu cen by vznikalo spíše tehdy, pokud by se velké množství veřejných i soukromých staveb koncentrovalo do krátkého období a současně by chyběly některé profese či materiály,“ míní Soudný. Napětí však už dnes stavebnictví pociťuje především v oblasti kvalifikovaných pracovníků.
Chystaný investiční rámec může být podle SPS impulzem pro široký řetězec českých firem – od velkých generálních dodavatelů přes střední stavební společnosti až po projektanty, výrobce stavebních materiálů, technologické firmy a řemeslníky. Velká část peněz proto může zůstat v české ekonomice.
Vzhledem k vojenskému charakteru zakázek ale budou muset zájemci splnit přísná kritéria. Zvlášť u staveb spolufinancovaných z programů NATO bude ministerstvo vyžadovat prověrky Národního bezpečnostního úřadu včetně certifikace a schopnosti pracovat v utajeném režimu.
