Firmy v Česku vznikají, ale nerostou. Nový index ukázal, kde tuzemská ekonomika zaostává
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Česko se v žebříčku podnikatelského prostředí propadlo z 19. na 21. místo mezi zeměmi EU.
České firmy trápí drahá elektřina, jejíž cena od roku 2021 vzrostla o 111 procent.
Nových podniků a start-upů přibývá, jejich dalšímu růstu ale brání mimo jiné nedostatek kapitálu.
České podnikatelské prostředí se podle Indexu prosperity a finančního zdraví mírně zhoršilo. Zatímco loni ČR připadla 19. příčka mezi 27 zeměmi EU, letos je na 21. pozici. Nejpříhodnější podnikatelské prostředí zůstává ve Finsku a Švédsku. Výsledky indexu společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Oba severské státy mají nejnižší náklady na elektřinu, znamenitě si tamní firmy vedou také ve výdajích na výzkum. Finská i švédská ekonomika se může chlubit také vysokou tržní kapitalizací. Na třetí příčce naopak nastala skoková proměna, kdy loňské třetí Irsko vystřídala Francie. V poslední trojici stále zůstávají Rumunsko a Slovensko. Pryč se z ní na sdílenou 17. příčku dostalo i vlivem levnější elektřiny Chorvatsko, jehož 25. pozici v tomto ročníku zaujalo Polsko.
Elektřina zdražila o 111 procent. Česko přišlo o jednu ze svých výhod
Za zhoršením Česka stojí hlavně zpětný přepočet velikosti chyb a podvodů při výběru DPH. České firmy navíc v posledních letech přicházejí o jednu ze svých výhod. Elektřina pro ně od roku 2021 zdražila o 111 procent, víc to bylo jen v Maďarsku. Z třetí nejnižší ceny v EU v prvním ročníku indexu se Česko propadlo na 16. místo. I když v ČR nové podniky vznikají ve větší míře než dříve, v počtu start-upů je stále podprůměrné, a navíc chybí na jejich růst kapitál. Přidaná hodnota firem pod zahraniční kontrolou klesla ve prospěch těch domácích. Roli v tom sehrál slabší průmysl a mimořádně dobrý rok domácích energetických firem.
„Kolem 20. příčky se drží stabilně napříč dosavadními ročníky. Za mírným zhoršením Česka nicméně stojí zejména statistický přepočet mezery ve výběru DPH, vlivem kterého jsme se propadli z nadprůměrné sedmé na 14. příčku v unijní sedmadvacítce. Naopak jsme se mírně zlepšili v síle přidané hodnoty domácích firem proti přidané hodnotě těch zahraničních a trochu se zvýšila také míra vzniku nových podniků. Proti ostatním zemím EU jsme si pak mírně pohoršili u investic do duševního vlastnictví a v podílu tržní kapitalizace na HDP,“ uvedla analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
Nové firmy vznikají, ale nedaří se jim růst
Míra vzniku nových podniků v Česku mezi lety 2022 až 2024 rostla. To odpovídá posunu Česka mezi ročníky indexu 2024 a 2026 z 21. na 16. místo. Zároveň mezi lety 2023 a 2026 rostl počet start-upů v přepočtu na obyvatele, a to ze 162 na 306 na milion obyvatel. Firem s deseti a více zaměstnanci ale v přepočtu na obyvatele podle Eurostatu mezi rokem 2023 a 2024 mírně ubylo. Kombinace těchto indikátorů tak naznačuje, že firmy se v ČR sice zakládají, ale nerostou.
Více než polovinu přidané hodnoty české podnikové ekonomiky vytvářejí malé a střední firmy, které jsou tak pro její fungování zásadní. „Jejich význam ale nespočívá jen v jejich počtu. Stejně důležité je, aby dokázaly růst, zvyšovat produktivitu a posouvat se k činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Právě v tom má Česko stále značný prostor pro zlepšení,“ upozornil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
