Nevyděláváme. Mocný generátor bankovních zisků se zadrhl, účet zaplatí tito klienti
- Hypotéky bankám vydělávají výrazně méně než dřív, branže zažívá propad marží.
- Zdražování hypoték tak bude pokračovat i v příštích měsících, padnout přitom může důležitý psychologický milník.
- V sázce je letošní oživení hypotečního trhu, který je letos zatím v podstatně lepší kondici než loni.
Hypoteční byznys českých bank má tak trochu problém. S trochou nadsázky jednoduše přestal vydělávat. Nečekaně dlouhá hormuzská krize, ale i rozvolněné české státní finance totiž dramaticky zdražily bankám zdroje, ze kterých následně poskytují lidem hypotéky. Tento růst nákladů přitom banky nestíhají a v některých případech si ani plně netroufají kompenzovat zvyšováním hypotečních sazeb. Byznysová matematika půjček na bydlení tak ve finále úplně nevychází, bankám totiž zbývá jen zlomek běžných marží.
Osmdesátiprocentní propad
Tahle čísla momentálně dělají vrásky hypotečním manažerům napříč tuzemským bankovním trhem. Podle posledních statistik České bankovní asociace za červenec poskytovaly banky nové hypotéky v průměru za 4,9 procenta. Suverénně největší zájem mají přitom lidé o tříleté fixace hypoték. Zajistit si zdroje pro poskytnutí půjčky stojí banku podle dat Patria Finance momentálně 4,71 procenta, což je zároveň nejvíce za téměř tři poslední roky. Výsledná marže je tedy 0,19 procentního bodu. V běžných byznysových časech přitom platí, že tuzemské banky inkasují marži ve výši jednoho procentního bodu, tedy pětkrát více. Dramatický nepoměr mezi výnosy a náklady tak může tlačit na další zdražování hypoték.
„Bankám už zdroje pro tříleté i pětileté hypotéky zdražily natolik, že aktuální průměrné realizované úrokové sazby na hypotečním trhu jsou samozřejmě podhodnocené,“ uvádí ekonom Creditas banky Petr Dufek. V pozadí zdražování bankovních zdrojů, které se mimo jiné týká všech délek fixací, stojí napjatá geopolitika propisující se do sázek trhu na zrychlení inflace, a potažmo zvyšování úrokových sazeb centrálních bank. Trhy měly v posledních měsících několikrát tendenci s vírou v uklidnění hormuzské krize geopolitickou realitu bagatelizovat, nečekaná houževnatost konfliktu se ale postupně odrazila právě v ceně peněz klíčové pro sazebníky hypoték.
Vinu nesou i čeští politici
„Trhy nedůvěřují, že konflikt v Hormuzu má brzké řešení, to bude tlačit na inflaci. Roli může rovněž mít i fiskální politika vlády, kdy představený schodek rozpočtu míří do rekordních výšin,“ míní hypoteční expert firmy Broker Trust Libor Vojta Ostatek. Vláda tak jde podle expertů proti svým vlastním slibům. „Pokud stát přichází s druhým nejvyšším plánovaným schodkem v historii České republiky, jde do značné míry proti slibu levnějších hypoték. Vysoký deficit znamená větší potřebu financování, více vydaných státních dluhopisů a zároveň představuje další proinflační riziko. To všechno vytváří tlak na vyšší tržní úrokové sazby,“ zdůrazňuje vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select Tom Kadeřábek.
Experti zároveň očekávají v příštích měsících dramatické zdražení hypoték. „Do konce letošního roku očekávám cenu hypoték, konkrétně u nejčastější tříleté fixace s alespoň dvacetiprocentním podílem vlastních úspor, v rozmezí 5,5 až 6 procent,“ soudí Ostatek. Ani okamžité ukončení hormuzského konfliktu by přitom podle expertů nevedlo ke zlevnění hypoték.
Zlevňovat? Co vás nemá!
„Pokud by došlo k brzké dohodě mezi USA a Íránem, mohly by se ve svém důsledku sazby hypoték udržet kolem současných hodnot. Tento scénář je však méně pravděpodobný,“ uvádí analytik Partners Banky Marian Holub. I on očekává v nejbližším období další zdražování hypoték. V delším výhledu experti rozlišují dva scénáře, a to primárně v závislosti na dalším vývoji konfliktu na Blízkém východě. „V případě eskalace vidím sazby hypoték nad šesti procenty. V příštím roce mám velký otazník, v lepším případě očekávám krátkodobé korekce či stagnaci sazeb,“ dodává Ostatek s tím, že pokles sazeb nepovažuje ani v tomto horizontu za pravděpodobný.
Hypoteční sazby už v posledních měsících poměrně výrazně narostly. Jak uvádí data Fincentrum Hypoindex mapující nabídkové sazby hypotečních poskytovatelů, první výrazné zdražení přišlo v dubnu, tedy poté, co se na trh plně propsal březnový začátek konfliktu v Hormuzu. Z letošního dna na úrovni nabídkových 4,89 procenta měřených Swiss Life Hypoindexem (sazby měřené Hypomonitorem jsou naopak ze skutečně nabraných nových hypoték, pozn. red.) se v srpnu vyšplhaly až na 5,42 procenta, byly tak přesně na úrovni srpna roku 2024. Hypoteční trh přesto letos oživil. Od začátku roku do konce července dosáhl objem nových hypoték podle dat České národní banky 247 miliard korun, tedy o 67 miliard více než ve stejném období loni.
