Šance pro investory do energií. Chlazení budov pohltí do roku 2050 dvojnásobek dnešní elektřiny

V poslední době čteme o ohromných nárocích na spotřebu elektřiny spojených s expanzí datových center a umělé inteligence. Tento trend je nejsilnější v USA, postupně ale přichází i do Evropy. Již méně se mluví o dalších důležitých zdrojích růstu spotřeby elektřiny, kterými jsou elektromobilita, rozvoj tepelných čerpadel a zvýšené nároky na chlazení budov. 

Amerika chladí, Evropa se zatím potí

Ve Spojených státech je klimatizace samozřejmostí – používá ji 88 procent domácností. Podobně jsou na tom Čína a Japonsko. V Evropě má klimatizaci podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) jen zhruba pětina domácností. Rozdíly uvnitř kontinentu jsou přitom vzhledem ke klimatu obrovské: od 76 procent v Řecku přes 56 procent v Itálii a 41 procent ve Španělsku až po 25 procent ve Francii, šest procent v Německu, čtyři procenta v Anglii a dvě procenta v Polsku. 

Evropské země se stále častěji potýkají s dlouhotrvajícími úmornými vedry a je běžné, že školy, zaměstnavatelé nebo úřady bez klimatizace kvůli vedrům omezují provoz. Chlazení budov je i předmětem politických debat, politici se přitom liší v tom, jak s vedry bojovat: omezováním emisí s cílem zpomalit oteplování, lepší izolací budov či povinnou instalací klimatizací. 

Americký příběh ukazuje, kam až může penetrace dojít. V roce 1955 mělo v USA klimatizaci méně než dvě procenta domácností, dnes skoro 90 procent. Důsledek je zásadní: podle americké agentury EIA připadá na chlazení 10 procent celkové spotřeby elektřiny v USA. 

Evropa začíná dohánět

Stále teplejší léta mění i chování Evropanů – prodeje klimatizací jsou zde podle IEA asi o 30 procent vyšší než před pěti lety. Přesto jde dnes na klimatizace jen zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v EU. IEA odhaduje, že počet klimatizačních jednotek v Evropě se může do roku 2050 až zčtyřnásobit. Dokazuje to například Itálie, která zažila smrtící vlnu veder v roce 2003 a následně zvýšila penetraci z 10–15 procent na dnešních 56 procent. 

Proč na tom záleží

Globálně chlazení budov spotřebovalo v roce 2025 asi 2 900 TWh elektřiny (více než celá roční spotřeba elektřiny Evropské unie) a za deset let se tato hodnota zvýšila o 50 procent. Do roku 2050 má podle IEA tato poptávka dále vzrůst až k 6 200 TWh, tedy na více než dvojnásobek dneška. 

Klimatizace jsou navíc specifické tím, že zvyšují hlavně špičkovou poptávku: běží všechny naráz, v nejteplejších hodinách, kdy sítě pracují na hraně. Denní špičku sice z velké části pokryje výroba solárních elektráren, večerní a noční chlazení už ale musí obstarat zdroje fungující 24/7. 

Kdo na tom může vydělat

Po dekádách stagnace spotřeby elektřiny v Evropě a Severní Americe přichází zásadní růst, na který energetická infrastruktura není připravena. Doposud jsme žili v období, kdy se investovalo hlavně do údržby aktiv postavených v 70. a 80. letech 20. století. Portfoliové společnosti akciového fondu J&T Energy těží právě z toho, že globální energetika navyšuje investice do nových zdrojů elektřiny, posilování elektrických sítí a akumulace energie. 

Fond investuje do veřejně obchodovaných akcií se zaměřením na „lopaty a krumpáče“ energetické transformace v Evropě a Severní Americe. To jsou společnosti vyrábějící zařízení na výrobu, skladování, přenos a distribuci elektřiny (výrobci turbín, kabelů, solárních panelů, transformátorů). Investice fondu J&T Energy směřují i do elektrických utilit, těžařů energetických komodit a EPC společností, které staví a servisují energetickou infrastrukturu. Fond zhodnotil za první rok své existence prostředky svých investorů o 28 procent.