Kolik si může vláda vzít od bank, než to pocítí peněženky Čechů? Za touto hranicí hrozí zdražování
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Vyšší zdanění bank nemusí automaticky znamenat zdražení služeb pro jejich klienty.
- Při překročení určité hranice však roste riziko dražších úvěrů a nižších výnosů z úspor.
- Zkušenosti evropských zemí ukazují, že rozhodující je výše daně i způsob jejího nastavení.
Česká vláda pošesté za poslední dekádu otevřela téma vyššího zdanění bankovního byznysu. Vyjednávací pozice bankéřů může být tentokrát obtížnější než v minulých letech, i podle zdroje e15 z finančních kruhů je totiž vládní potřeba zalepit část rozpočtového schodku naléhavější než dříve. Případné zavedení daně s sebou může přinést negativní dopady pro klienty domácích bank.
„Bankovní kapitál v České republice má hodnotu více než 750 miliard korun. Od tohoto kapitálu je očekáváno, že bude vydělávat více než 17,5 procenta ročně,“ uvádí pro e15 šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný. Pokud potenciální sektorová daň sníží výnosnost bank pod tuto hodnotu, je podle něho velmi pravděpodobné, že banky začnou jednat. „A budou nuceny zvýšit úroky na úvěrech, snížit úroky na vkladech a přehodnotit poplatkové politiky,“ dodává Spurný.
O typu a intenzitě těchto dopadů rozhodne především konkrétní podoba dodatečného zdanění. Experti přitom mluví o jevu popsatelném jako kritická míra zdanění. Jinými slovy, pokud bude vláda dostatečně střídmá, nemusí mít zavedení daně dramatické důsledky.
„Je znát, že si skutečně potřebují sáhnout na keš, a to hned,“ uvedl pod podmínkou anonymity zdroj e15 z bankovních kruhů obeznámený s průběhem jednání. Ta podle zdroje stále probíhají. „Nezdá se, že by se dala daň smést ze stolu jakýmsi kompromisem typu vzniku fondu,“ naráží zdroj na obdobné vládní snahy z jara roku 2019. Tehdy, za první vlády Andreje Babiše opřené o koalici ANO a ČSSD, spor o zavedení bankovní sektorové daně vyústil v dohodu vlády se čtyřmi největšími tuzemskými bankami o vytvoření Národního rozvojového fondu. Fond měl mít palebnou sílu sedmi miliard korun, nakonec ale bez jediné investice v roce 2024 definitivně zavřel brány.
Banky daň přenesou na klienty
„Sektorové daně jsou z principu špatné a reálně jsou nefunkční kromě situace, kdy se dočasně daní nadměrné zisky způsobené nějakou specifickou situací,“ uvádí šéf Partners Banky Petr Borkovec. V takové situaci ale Česko podle něho není. „Vše ostatní jsou skryté daně uživatelů a vedou k vyšším cenám nebo k horší dostupnosti daných služeb,“ dodává Borkovec. Případné zavedení dodatečné daně se budou banky podle expertů přirozeně snažit přenést dále. „Protože banky jsou v Česku v částečně oligopolním postavení, tak se bankám myslím bude dařit každou úroveň z velké míry přesouvat na zákazníky,“ soudí ekonom společnosti Capitalinked Radim Dohnal.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
