Ceny rýže vystřelily o 80 procent. Čeští zákazníci zatím mají jednu výhodu

Pěstitelé rýže v severoindickém státě Uttarpradéš zažívají právě nyní zklamání. Zemědělci totiž sklízejí, co v červnu zasadili, a postupně se tak vyjevuje, nakolik byl byznysově dobrý rok. Už nyní je jasné, že letošek k nejlepším patřit nebude. O část úrody je totiž obral monzun a obavy mají pěstitelé i z příští sezóny. Zemědělci ze severní Indie v tom nejsou sami, dohromady to přitom není problém jen pro jejich byznys, ale i pro globální trh. Ten totiž ze 40 procent pokrývá právě Indie. Výsledkem je brutálně silný růst cen rýže na světových trzích, který může zčásti prosáknout i do Česka.

Nejrychleji rostoucí potravina

Je pátek třiadvacátého října a komoditní obchodníci na chicagské burze už se těší na víkend. Týden byl pestrý, a to i díky tak zdánlivě obyčejné komoditě, jako je rýže. Její ceny totiž v Chicagu vyšplhaly na 17 dolarů za sto liber plodiny. To znamená osmdesátiprocentní zdražení jen od počátku roku. Jak uvádějí statistiky portálu Trading Economics, rýže se tím v tabulkách americké burzy stala letošní suverénní jedničkou v disciplíně růstu hlavních potravinových komodit. A to nejenom: napříč komoditami rýži na chicagské burze aktuálně poráží jen energetické suroviny, paliva a germanium.

„Růst světových cen rýže je tažen kombinací nepříznivého počasí v klíčových pěstitelských regionech Asie a Ameriky snižujícího očekávané sklizně, dražších vstupů jako hnojiv a námořní logistiky a protekcionistických kroků či budování strategických rezerv u hlavních hráčů,“ vysvětluje expert J&T Banky William George Kubik. Právě k Indii se přitom upínají účastníci trhu nejvíce.

Jak například uvádí analýza S&P Global z poloviny letošního října, mezi obchodníky panují obavy z dopadů z klimatického jevu El Niño na další sklizně a dostupnost rýže pro export. Už nyní se odhaduje, že produkce Indie má v sezoně 2026/2027 klesnout přibližně o sedm milionů tun, tedy zhruba o pět procent. Obavy o dostatek rýže na domácím trhu a potenciální růst cen v Indii ale mohou způsobit pokles exportu, a tedy růst cen na globálním trhu.

Velká česká výhoda

„K růstu navíc přispívají investiční fondy, jejichž spekulace cenové výkyvy zesiluje. Pokud se však sklizeň nakonec vydaří lépe, než se nyní čeká, může rýže část zisků rychle odepsat,“ částečně uklidňuje expert společnosti Purple Trading Petr Lajsek. Chicagský rýžový index není jediným benchmarkem vývoje cen rýže. Například index cen exportu druhého největšího světového vývozce rýže - Thajska, hovoří o podstatně nižším růstu cen než jaký zažívá chicagská burza, a to „jen“ o pětinu. Způsobily to prý lokální záplavy. Právě asijský trend přitom může znamenat velkou výhodu pro Česko.

„Pro český trh je zásadní, že rýži dovážíme převážně z jiných zemí než z USA, zejména z Asie a Itálie. Vývoj amerických burzovních cen se proto do našich cen nepřenáší přímo,“ uvádí analytik společnosti Fichtner. „Cenový vývoj se promítne se zpožděním až šesti měsíců díky předzásobení a dlouhodobým kontraktům dovozců, a to pouze částečně,“ dodává Kubík.

Nejen počasí

Nejcitelněji a nejrychleji zdražení zasáhne podle expertů velkoobchod, segment HoReCa (hospody, restaurace, kavárny), a to z podstaty zejména asijské restaurace a jídelny, či nejlevnější privátní značky v maloobchodě, kde samotná surovina tvoří většinu ceny. Naopak u dražších balených a prémiových rýží dopad výrazně utlumí vysoký podíl nákladů na obaly, zpracování, distribuci a marže.

Češi jsou přitom čím dál větší milovníci rýže. Jak uvádí Český statistický úřad, v roce 2024 spotřebovali ročně na hlavu 8,9 kilogramu rýže. To je například téměř o dva a půl kilogramu více než v roce 2016. Celkem se v Česku zkonzumuje zhruba sto tisíc tun rýže ročně.

Vedle klimatických jevů hraje nejen proti cenám rýže i zdražování hnojiv, kupříkladu pro výrobu dusičnatých hnojiv využívaných na rýžových plantážích je stěžejní nákladovou položkou zemní plyn. Ten právě během letošního roku zažívá výrazný růst.