Kolem Prahy vyrostla těsně před začátkem druhé světové války unikátní betonová hradba. Pražská čára, technologický skvost a symbol odhodlání bránit svobodu, se však nikdy nedočkala své zkoušky ohněm. Proč tento velkolepý projekt ztroskotal a co nám jeho trosky v krajině vyprávějí o zradě, statečnosti a jedné z největších otázek českých dějin: Co kdyby se tehdy střílelo?
V dalším díle seriálu Léto s Aktuálně znovu zamíříme do Albánie. Až tam poprvé přijedete, nebude trvat dlouho, než někde zahlédnete bunkr. A za chvíli další. A další. V Albánii jsou totiž všude. Ve městech, v horách, na plážích, na promenádách, na dětských hřištích i na hřbitovech. Za jejich masivní výstavbou stála paranoia a stihomamství bývalého komunistického diktátora Envera Hodži.
Ukrajinci zase posunuli moderní válčení o kus dál. 3. samostatná útočná brigáda uvedla, že se jí poprvé podařilo zajmout ruské vojáky bez použití pěchoty. Celou akci zařídily pouze drony a pozemní robotické systémy.
Ukrajina ohledně počtu vojáků tahá ve válce s Ruskem za kratší konec provazu. Proto se musí pokoušet vyvažovat tuto nevýhodu. Na jihu země, na chersonské frontě, se proto rozhodla útočit stíhačkami na bunkry plné ruských velitelů.
Juráš Lasovský a jeho dva kamarádi se v roce 2019 nechali zlákat nabídkou lehkého opevnění a za pár tisíc korun si od armády koupili jeden z řopíků v opuštěné české krajině. Betonový bunkr se jim líbil tvarem i umístěním, kvůli nedostatku světla a stísněnému prostoru ale neměli moc možností, jak ho využít. Začali proto přemýšlet, jak jeho formu vylepšit a přitom mu neubrat na původní estetice.
Armádní nadšenci, kteří zatoužili po koupi vlastního bunkru, mají možnost splnit si sen. Ministerstvo obrany opět prodává objekty lehkého opevnění, lidově zvané řopíky, ale také sklady a pozemky. V aktuální nabídce je 26 nemovitostí s minimální požadovanou kupní cenou v souhrnné částce přesahující 4,3 milionu. Aktuálně.cz vybralo ty nejzajímavější.
Luxusní bunkr, kde nechyběl bazén a skleněné lustry, měl ustát i výbuch jaderné bomby. Americké jednotky pátrající po Saddámu Husajnovi si cestu do něj nakonec musely vyřezat. Poslední díl seriálu Aktuálně.cz o nejstřeženějších budovách světa se věnuje bývalému bunkru iráckého diktátora Saddáma Husajna.
Útulně zařízený protijaderný bunkr z 50. let minulého století jako netradiční chalupa? Proč by ne. Jeden takový je na prodej v anglickém Wormhillu a cena je "pouhých" 15 tisíc liber. Je to vlastně dokonalý úkryt. Nikdo ho jen tak nevykrade a s dostatkem jídla a pití v něm jeho majitel vydrží klidně i dva týdny. Prohlédněte si jeho útroby v galerii.
V době studené války sloužil bunkr ve Stockholmu jako velicí centrum, které by odolalo jadernému útoku. Po novém tisíciletí ale dostal nové využití. Stal se datovým centrem, kde své servery ukrývala i společnost Wikileaks, která zveřejňovala utajované vládní dokumenty. Druhý díl seriálu o nejstřeženějších místech světa se věnuje švédskému datovému centru Bahnhof.
Ukrajinská armáda zveřejnila video, na kterém má její bojový dron prolétat hustým lesem v Luhanské oblasti, aby našel ruský bunkr.
Ukrajinská minometná jednotka odhalila, jak nyní vypadá její boj proti nepřátelským vojskům na záporožské frontě. Ukrajinci vyhnali Rusy z první obranné linie a nyní v jejich vybudovaných zákopech staví propracované úkryty. "A Rusové jsou teď na poli, kde nic nemají, a snaží se tam něco vybudovat," popsal velitel jednotky v reportáži pro agenturu Reuters.
Slezské Hlučínsko má komplikovanou historii, patřilo Rakousku, Prusku, Československu i Německu. Překotné události 20. století jsou zde nejviditelnější v krajině, kterou lemuje československé opevnění. Některé z těchto staveb jsou dnes pod správou Slezského zemského muzea, jiné opravují nadšenci. Jen za poslední tři roky ministerstvo obrany na Opavsku prodalo 47 objektů opevnění.
Ministerstvo obrany prodává další části předválečného pohraničního opevnění. V nově zveřejněné nabídce je 27 železobetonových pevnůstek, známých jako řopíky. Kromě nich se chce resort zbavit i několika nepotřebných pozemků. Celkem jde o 34 položek s minimální požadovanou kupní cenou přes 23 milionů korun, informoval úřad.
Luxusní palác u Černého moře ruského prezidenta Vladimira Putina má vlastní kluziště, skleník i kostel. Nově zveřejněné dokumenty ukazují další vymoženost, kterou si Putin nechal postavit: tajný bunkr pod palácem, ve kterém se může schovávat i týdny. Neohrozil by ho ani chemický útok.
Ministerstvo obrany se znovu zbavuje nepotřebného majetku. Nabízí 28 objektů, tentokrát mezi ně poprvé zařadilo i šest pozemků. Na prodej je i třináct objektů bývalého pohraničního opevnění, takzvaných řopíků. Kompletní seznam nemovitostí je zveřejněn na stránkách ministerstva obrany.
Malé bunkry zvané řopíky vznikaly před druhou světovou válkou. Měly sloužit k obraně hranic. Poslední roky se jich stát postupně zbavuje. Ministerstvo obrany nyní vyhlásilo další kolo výběrového řízení pro zájemce o koupi tohoto opevnění. Nově jsou na výběr řopíky na Znojemsku, Opavsku či Břeclavsku. Jejich cena se pohybuje od desítek do stovek tisíc. Prohlédněte si je ve fotogalerii.
„Kryt je schopen odolat i jaderné katastrofě a je koncipován na dlouhodobé přežití, třeba i víc než 24 měsíců. Většinou vypadá jako klasický byt. Jediný rozdíl je ten, že v něm nejsou okna,” říká Michal Terendy, majitel společnosti Tebrix, která vyrábí podzemní kryty. „Klienti mají různé požadavky. Dělali jsme i bunkry, kam se muselo vejít šest aut, bazén, nebo golfové odpaliště,” dodává.
Ministerstvo obrany opět prodává betonové bunkry, takzvané řopíky. Na výběr jsou bunkry postavené před druhou světovou válkou. Některé z nich stojí poblíž naučných cest v horách, jiné v polích poblíž cyklostezek. Podívejte se na nabídku prodávaných objektů někdejšího československého opevnění.
„Byl jsem osloven, abych se stal tváří celého projektu. A jako profesionál musím pracovat za nějaké peníze. Projekt protizávalového krytu je dobrý, ale podcenil jsem, jak si to někteří lidé vyloží,” říká bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor, který avizoval důležitou bezpečnostní výzvu občanům, ale na brífinku jim pak nabídl k prodeji bunkr na zahradu za půl milionu.
Ocelárny Azovstal jsou posledním místem úkrytu ukrajinských obránců obklíčeného Mariupolu. V podzemí rozlehlého komplexu, který stále odolává Rusům, se ukrývají také civilisté. Český průmyslový fotograf Viktor Mácha areál před invazí dokumentoval. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak to uvnitř vypadá a v čem je areál specifický.
Z ocelárny Azovstal, poslední tvrze ukrajinských obránců Mariupolu, přicházejí svědectví o otřesných podmínkách uvnitř. V rozlehlém komplexu, který jako jedinou část města nedobyli Rusové, se ukrývají vojáci i civilisté. Ven kvůli neustálému ostřelování nemohou.
Ocelárna Azovstal na pobřeží Černého moře je jedním z posledních míst, které ovládají ukrajinští vojáci ve zničeném městě Mariupol. Pod továrnou, kterou neustále ostřelují Rusové, se mají ukrývat stovky lidí. Bojovníci ukrajinského pluku Azov v pondělí zveřejnili rozhovory s některými z nich.
Dospělí ukrývající se v protileteckém krytu pod divadlem v obléhaném ukrajinském Mariupolu několik dní nejedli a potravu nechávali dětem. Vařili na rozštípaných sedadlech z hlediště, popsala své zážitky z desetidenního pobytu v tomto krytu osmatřicetiletá Kateryna stanici BBC. Ruské síly ve středu divadlo bombardovaly.
V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.
V letech 1935-1938 Československo budovalo opevnění tvořené betonovými bunkry různých velikostí a typů, zejména v oblasti hraničních hor. Méně známou součástí této obranné linie je tzv. Pražská čára, pás betonových pevnůstek táhnoucí se Čechami od severu k jihu. Byly jich stovky, dochovalo se jen několik. Jsou připomínkou okupace, která Československu vzala možnost se účinně bránit agresi.
Zájem o koupi vojenského bunkru má v Česku podle ministerstva obrany stále více lidí. Armáda tak opět rozšířila svou nabídku bývalých objektů opevnění. Tentokrát několik z nich se vymyká svou lokalitou - lidé si mohou koupit "řopík" s výhledem na fotbalové hřiště, uprostřed jihomoravské vinice i na chmelnici. Podívejte se na kompletní nabídku prodávaných staveb.
