Z ocelárny Azovstal, poslední tvrze ukrajinských obránců Mariupolu, přicházejí svědectví o otřesných podmínkách uvnitř. V rozlehlém komplexu, který jako jedinou část města nedobyli Rusové, se ukrývají vojáci i civilisté. Ven kvůli neustálému ostřelování nemohou.
Ocelárna Azovstal na pobřeží Černého moře je jedním z posledních míst, které ovládají ukrajinští vojáci ve zničeném městě Mariupol. Pod továrnou, kterou neustále ostřelují Rusové, se mají ukrývat stovky lidí. Bojovníci ukrajinského pluku Azov v pondělí zveřejnili rozhovory s některými z nich.
Dospělí ukrývající se v protileteckém krytu pod divadlem v obléhaném ukrajinském Mariupolu několik dní nejedli a potravu nechávali dětem. Vařili na rozštípaných sedadlech z hlediště, popsala své zážitky z desetidenního pobytu v tomto krytu osmatřicetiletá Kateryna stanici BBC. Ruské síly ve středu divadlo bombardovaly.
V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.
V letech 1935-1938 Československo budovalo opevnění tvořené betonovými bunkry různých velikostí a typů, zejména v oblasti hraničních hor. Méně známou součástí této obranné linie je tzv. Pražská čára, pás betonových pevnůstek táhnoucí se Čechami od severu k jihu. Byly jich stovky, dochovalo se jen několik. Jsou připomínkou okupace, která Československu vzala možnost se účinně bránit agresi.
Zájem o koupi vojenského bunkru má v Česku podle ministerstva obrany stále více lidí. Armáda tak opět rozšířila svou nabídku bývalých objektů opevnění. Tentokrát několik z nich se vymyká svou lokalitou - lidé si mohou koupit "řopík" s výhledem na fotbalové hřiště, uprostřed jihomoravské vinice i na chmelnici. Podívejte se na kompletní nabídku prodávaných staveb.
Na pobřeží Bretaně mohou turisté nově zažít opravdu nevšední nocleh. Bunkr, který na severu Francie během druhé světové války vybudovali nacisté, totiž prošel rekonstrukcí a stal se z něj penzion. Za jednodenní ubytování pro šest lidí zájemci zaplatí 375 dolarů (přes osm tisíc korun).
Zájem o koupi vojenského bunkru má v Česku podle ministerstva obrany stále více lidí. Armáda tak opět rozšířila svou nabídku bývalých objektů opevnění. Tentokrát několik z nich vyčnívá svou lokalitou - lidé si mohou koupit "řopík" s výhledem na rybník, uprostřed jihomoravské vinice či přímo v areálu zahrádkářství. Podívejte se na kompletní nabídku prodávaných staveb.
Opuštěné bunkry patří ke koloritu českého pohraničí. Nyní jsou některé z nich na prodej - ministerstvo obrany se opět zbavuje nevyužívaného majetku a do současné nabídky se dostalo osm takzvaných řopíků neboli bunkrů lehkého opevnění a také jeden dvojpodlažní pěchotní srub. Kompletní seznam nemovitostí najdete na webových stránkách ministerstva obrany.
Pozemky na Žatecku a u Spáleného Poříčí nebo bunkry pohraničního opevnění opět nabízí ministerstvo obrany k odkupu. Nově úřad zveřejnil 20 inzerátů s požadovanou celkovou kupní cenou 6,1 milionu korun. Řopíky mohou soukromníci odkupovat od roku 2008, někteří si je proměnili v netradiční ubytování, rozhledny, muzea i krematorium pro domácí mazlíčky.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Ministerstvo obrany opět nabízí ke koupi nevyužité pozemky nebo části pohraničního opevnění z období první republiky. Prodává například desítku takzvaných "řopíků", neboli bunkrů lehkého opevnění. Jejich cena se pohybuje od deseti až po sto tisíc korun. Kompletní seznam nemovitostí uveřejnila na svých webových stránkách.
Měly být betonovou hradbou před německými armádami. Do druhé světové války se však objekty pohraničního opevnění zapojily až na jejím sklonku - to již Československo osvobozovaly spojenecké armády. Stát se menších bunkrů - takzvaných řopíků - už roky zbavuje. V úterý ministerstvo obrany vyhlásilo další výběrové řízení pro zájemce o koupi těchto objektů. Prohlédněte si je ve fotogalerii.
Sledujte další díl pořadu o mimořádných rodinných domech. Tato vila, na první pohled připomínající obytný bunkr, stojí v Jižním Tyrolsku poblíž vesnice Barbiano. Od tradiční horské zástavby se liší vzhledem, ale i inovativním stavebním materiálem. Beton s příměsí recyklovaného skla odolává tamním klimatickým podmínkám a poskytuje i zázemí pro mech. Stavba tak za pár let splyne s okolní krajinou. Zároveň koncept zajišťuje mimořádné klimatické podmínky, ideální pro horské prostředí.
Dělostřelecká tvrz Adam v Orlických horách, jedna z největších a stavebně dokončených tvrzí předválečného opevnění Československa, slouží stále k obraně vlasti. Návštěvy tu přijímají jen zcela výjimečně.
Někdy fotografie řeknou o atmosféře zlomových historických událostí více než slova. A platí to i o všeobecné mobilizaci československé armády 23. září 1938, od níž uplyne 82 let. Následující fotogalerie vznikla díky pochopení historiků Martina Vaňourka a Eduarda Stehlíka, ale i laskavosti vydavatele knihy Mobilizace 1938 Extra Publishing s. r. o.
Na židli v bunkru podzemního města sedí polský komunistický vůdce Wojciech Jaruzelski. Plány ve štábní místnosti naznačují, kam by Varšavská smlouva shodila atomové bomby. Vítejte v tajném armádním bunkru Polské lidové armády poblíž města Svinoústí. Z jeho chodeb na návštěvníka společně s vlhkem a zimou zavane i chladný dech studené války.
Josif Vissarionovič Stalin, jeden z nejkrutějších diktátorů v dějinách, si v roce 1942 nechal vybudovat tajný bunkr v Samaře pro případ, že by nemohl úřadovat v Moskvě. Komplex se záchodem, zasedací místností i koupelnou se skrývá pod jednou z budov v centru ruského města. Podívejte se, jak to v bunkru vypadá.
Peking se připravuje na možnost, že by se v dohledné době vystupňoval konflikt na Korejském poloostrově. Podél téměř 1300 kilometrů dlouhé hranice s KLDR zavádí nová bezpečnostní opatření. Staví například bunkry pro civilisty a celkově reorganizoval a posílil vojenské složky. Změny plynou také z obavy, že by se případný konflikt na Korejském poloostrově mohl rozšířit přes hranici i do samotné Číny.
Kryt/bunkr Folimanka je v současné době největší podzemní stavbou na území městské části Praha 2.
