Texaské úřady vydaly neobvyklé varování: pokud narazíte na zvláštního hnědočerného červa s hlavou ve tvaru půlměsíce, rozhodně ho nezabíjejte. „Nedrťte ho, nekrájejte ani se ho nedotýkejte,“ upozornil komisař texaského zemědělství Sid Miller v rozhovoru pro NBC. Jedná se totiž o toxickou ploštěnku skleníkovou (Bipalium kewense), která se rychle rozmáhá v severním Texasu.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Vědci udělali revoluční krok v oblasti reprodukční medicíny – podařilo se jim vytvořit lidská vajíčka z kožních buněk. Tento objev by mohl jednou umožnit, aby děti mohly být počaty i bez ženských vajíček.
Britská bioložka a ochránkyně přírody Jane Goodallová zemřela ve věku 91 let, informoval podle serveru NBC News Institut Jane Goodallové. Britka zemřela přirozenou smrtí, uvedl institut nesoucí její jméno.
Na první pohled klidný den v tropických vodách poblíž severovýchodního pobřeží Austrálie. Slunce se tříští o hladinu, pod níž se pomalu pohybují stíny. A pak se to stane. Scéna, která překvapila i zkušené mořské biology, se odehrála během několika sekund – a dost možná přepíše učebnice biologie.
Otázka "Jak spí velryby?" se může zdát podobného ražení jako zvídavé dětské dotazy typu "Prdí hadi?". Pro mořské biology byl ale velrybí spánek dlouho velkým otazníkem. Kytovci totiž na rozdíl od ostatních savců nemají dýchací reflex, takže pokud by pod vodou doopravdy usnuli, utopili by se. Proto u nich došlo k vývoji spánkových strategií, které jim umožňují odpočívat a zároveň zůstat bdělí.
Lidské tělo je nepřekonatelným zázrakem biologického inženýrství. Skrývá nespočet fascinujících tajemství, která překračují hranice našeho běžného chápání. Od neuvěřitelné rychlosti nervových vzruchů přes regenerační schopnosti kůže až po komplexní fungování srdce - každý orgán a systém představuje mistrovské dílo evoluce.
Už od dětství ji fascinovala biologie a příroda. Největší vášní osmnáctileté gymnazistky Kristýny Říhové je však mořská biologie. Stav oceánů jí leží na srdci, a zřejmě právě proto se jí v hlavě zrodila myšlenka, jak přispět ke snížení jejich znečištění. Její oceněný projekt má snížit množství odpadu v oceánech.
"Máme technologie na to, jak vyrábět krásné a chytré děti. Že je to podle někoho hrozba? Nechápu proč. Jednou nám to bude umožňovat likvidovat genetické nemoci nebo krátkozrakost," myslí si evoluční biolog Jan Zrzavý. Jaké může "hrabání se" v lidském genomu přinést rizika a můžeme ho sledovat už dnes? A proč bude pro lidstvo největším průšvihem, že ho bude málo, nikoliv moc?
Po dvaceti letech od prvního výskytu v Evropě se invazní druh hmyzu z jihovýchodní Asie dostal poprvé i do Česka. Sršeň asijská, kterou vědci poprvé objevili minulý čtvrtek v Plzni, může být rizikem pro včelařský průmysl. Mnohem zásadnější dopad by ale její rozšíření mělo na životní prostředí, varuje entomolog Jiří Skuhrovec. Podle něj musí v boji proti predátorovi zasáhnout hlavně veřejnost.
Mozek je jeden z nejzáhadnějších orgánů lidského těla. Váží zhruba 1300 až 1400 gramů, což představuje asi dvě procenta lidské váhy. Spotřebuje asi pětinu veškeré energie, které tělo člověka potřebuje a obsahuje mezi 50 až 100 miliardami neuronů. Poznáte na obrázku všechny jeho důležité části? Zkuste si náš kvíz.
Prestižní Cenu Newcomba Clevelanda za nejlepší vědeckou práci publikovanou v časopisu Science získal článek českých, amerických a německých vědců. Odhalili záhadného zabijáka, jenž má ve Spojených státech už čtvrt století na svědomí úmrtí majestátního orla bělohlavého. Ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic.
Žábě bez přirozené schopnosti regenerace narostla po podání léků zpátky amputovaná noha. Podle vědců poznatky získané na drápatce vodní, druhu africké žáby, znamenají významný posun v oboru regenerativní medicíny, napsal list The Guardian.
Ve dvaadevadesáti letech zemřel Edward Osborne Wilson, jeden z nejvýraznějších přírodovědců posledního půlstoletí. Naivní vizionář a vášnivý advokát přírody.
Mořským biologům se před několika dny v zálivu Monterey na pobřeží Kalifornie podařilo spatřit vzácný druh medúzy. Talířovku bájnou za posledních 34 let vědci v hlubinách kalifornské zátoky zpozorovali pouze devětkrát. Disk medúzy mívá v průměru až jeden metr a její chapadla sahají do délky deseti metrů. Podívejte se na unikátní záběry tajemného mořského žahavce.
Skupina vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a z dalších vědeckých pracovišť pod vedením profesora Josefa Bryji mapovala v říjnu v Ugandě malé savce. Biologové chtěli doplnit slepá místa, odkud neexistují žádné informace o rozmanitosti těchto savců a jejich virů. Momentálně probíhají genetické analýzy, vědci slibují zajímavé objevy.
S biologem a filozofem Stanislavem Komárkem o šťourání klackem do zvířat i politiků, kráse prostřednosti, vztazích na dálku a Darwinově genialitě.
Osmnáctiletý student pražského gymnázia Na Vítězné pláni Marek Pavlica získal zlato v celosvětové olympiádě v biologii i zeměpisu a stříbro v chemii. "Fakt, že stojíme při vyhlašování výsledků po boku Číňanů, Japonců či Korejců, přináší Česku reputaci chytré země, což je fajn," říká.
Dosud nepopsaný druh ropuch objevil při expedicích do nepřístupných oblastí ve východní části Panamy mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Milan Veselý z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Objevený druh patří k nejvýraznějším, ale také nejohroženějším na světě.
Venku zuří genetická revoluce, ale její výsledky se těžko předpokládají, jsme svědky převratných událostí. Genová terapie může pomoct v léčbě rakoviny, je ale také poptávka po geneticky vylepšených lidech, doufám, že od naplánování vlastností dětí jsme ještě daleko, vše je otázka společnosti a etiky, říká biolog Jaroslav Petr. Genetické nůžky CRISPR jsou už sofistikované, dodává.
Myslím, že si budeme kupovat kultivované maso vyvinuté v laboratoři do 5 let. Je to náročné, ještě jsme nenarazili na konec vývoje. Zvířeti nemusí být ubližováno, maso bude mít totožnou chuť i vlastnosti, pomůžeme přírodě, říká Kateřina Marešová, gymnazistka, která vyvíjí kultivované maso v laboratoři Bene Meat Technologies. Mám jasno v tom, co chci po škole dělat, čím dřív začnu, tím líp, dodává.
Změny klimatu a globální oteplování vedou i k ubývání kyslíku ve vodě. Čím teplejší voda, tím méně kyslíku dokáže vázat. Tenhle trend je ve střední Evropě nejhorší na světě. "Když chtějí ryby vystoupat vzhůru do okysličené hladinové vrstvy, brání jim v tom silná 'poklička' bezkyslíkaté vrstvy," popisuje hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra, jenž se účastnil celosvětového výzkumu vod.
Dokument režiséra Martina Páva Vlci na hranicích, který uvádí festival Jeden svět, vypráví o návratu vlků na Broumovsko. Jde také o oblast s asi největším množstvím ovcí v Česku, o zápletku tedy není nouze. "Benefity přítomnosti vlků ve formě zlepšeného stavu naší přírody vysoce převažují nad škodami," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední odborník na velké šelmy Pavel Hulva.
Vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoušejí pomocí nejmodernějších genetických technologií upravit chmel tak, aby obsahoval více látek proti rakovině, zánětům a bakteriím. "Těch prospěšných látek z chmele je ale v pivu velmi málo na to, abychom se pivem léčili," upozorňuje genetik Tomáš Kocábek.
Čím víc se budeme promořovat, tím více mutací viru tu bude, my se potřebujeme viru zbavit. Očkování pomůže, ale samo stačit nebude, může to být velké zklamání, které přijde po zjištění, že se většina naočkovala, ale stále virus v populaci máme, říká molekulární biolog Omar Šerý. Systém PES je vládou znásilňován a měněn, je to akademická záležitost, ale je nepoužitelný pro běžné lidi, dodává.
Dobrou zprávu z podzimního průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po padesáti letech se do jezera Laka na Šumavě samovolně vrátili pstruzi. Návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře a že se celý ekosystém zotavuje z těžkého období kyselých dešťů a později i sucha.
