biologie

Foto: Houba k nezaplacení. Zachrání nás od sucha i od záplav, přesto se mokřadů zbavujeme

Koupit mokřad, pak ho zavézt a vytvořit na něm zástavbu, popřípadě ho zalesnit či odvodnit a přeměnit v pole. Tyto praktiky mohou lidem připadat jako logické - co také s podmáčenou loukou? Jenže jak upozorňují odborníci, jsou tyto postupy také velmi krátkozraké. Mokřady fungují jako houba, umí vodu nasávat i pak postupně uvolňovat, a pomohou tak člověku se záplavami i se suchem. Ne nadarmo slavíme 2. února Mezinárodní den mokřadů. "Každá tůňka, každé prameniště, každé malé rašeliniště či kousek lužního lesa má velký význam pro optimalizaci vodního režimu v krajině i jako místo nesmírné biologické rozmanitosti," říká Jan Moravec z vedení Českého svazu ochránců přírody.

Je mu 88 let, přežil 17 komunistických lágrů a stále je předním odborníkem na Arktidu

Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.

Chci dělat vědu víc cool, říká výzkumnice, která zkoumá mamuty a absolvovala expedice v Arktidě

V patnácti letech zhlédla Patrícia Pečnerová seriál Evoluce a touha zkoumat světovou biodiverzitu ji pohltila natolik, že se dala na studium ekologické a evoluční biologie. V diplomové práci se zabývala výzkumem veverek. Před čtyřmi lety se za doktorským studiem přestěhovala do Stockholmu, kde působí v Muzeu přírodní historie a zkoumá mamuty. Díky tomu se jako jediná Slovenka zúčastnila arktických výzkumných expedic na sever Grónska a severovýchodní Wrangelův ostrov. Před expedicí absolvovala pobyt ve švédských horách a učila se střílet. "Pokud vědec rozumí svému výzkumu, měl by být schopen vysvětlit jej jednoduchými slovy, které každý pochopí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Nejstarší zemědělci i sebevražední atentátníci. Termiti mě fascinuj, líčí vědec

"Termiti se dokážou rozhodnout k sebeobětování a spáchají cílenou sebevraždu tak, aby ochránili své příbuzné. Stává se to pouze v bezvýchodné situaci, kdy již není šance na vlastní přežití," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz entomolog Jan Šobotník, mezinárodně uznávaný odborník na stavbu a funkci hmyzího těla.

Storch: Planeta je v krizi, je ohrožena podstata civilizace, vymírání druhů je třeba zastavit

Storch: Planeta je v krizi, je ohrožena podstata civilizace, vymírání druhů je třeba zastavit

Lidstvu ze statistického hlediska vymření nehrozí, ale už dříve se stalo, že i početné živočišné druhy například na základě nějaké epidemie vymřely, říká biolog David Storch z Přírodovědecké fakulty UK. Žijeme prý v době masových biologických invazí, mnoho živočichů vymírá nebo se přesouvá na jiné kontinenty. Populační růst přitom považuje za zásadní příčinu těchto změn. Zamezení vymírání druhů je podle něj hlavním úkolem, když prý nebudeme nic dělat, hrozí, že dojde k šestému globálnímu vymírání živočichů.

Čeští gymnazisté na biologické olympiádě ve Warwicku

Češi na biologické olympiádě porazili Tchaj-wan i Koreu. Nejlepší Evropankou je pražská gymnazistka

Čeští gymnazisté mohou slavit úspěch z mezinárodní biologické olympiády v Anglii. Po dvaceti letech se Česko stalo nejúspěšnější evropskou zemí díky úspěchu maturantky pražského gymnázia v Botičské Kateřiny Kubíkové. Čtveřice středoškoláků svými znalostmi předčila 245 soutěžících ze 70 zemí světa a umístila se na celkovém pátém místě.

Penisová rybička mě v Ekvádoru nepotkala, jsem infantilní hydrobiolog, říká Petr Jan Juračka

Vypálím kus Brd. Pro přírodu je to přínos, podobně jako orkán, říká vědec Juračka

Petr Jan Juračka je muž mnoha řemesel, všechny dělá s vášní, zaujetím a osobitým humorem. Hydrobiolog, jenž učí a bádá na Přírodovědecké fakultě UK, jezdí po světě, fotí, létá s dronem, natáčí pořady a fotí snímky popularizující originálním způsobem vědu, některými experimenty riskuje své zdraví. Redakci Aktuálně.cz poskytl rozhovor těsně před odletem do Ekvádoru, kde se s televizním štábem vydává po stopách zanikající kultury zdejších indiánů. Smělé plány má ale i v Česku. "Rádi bychom s Ondrou Sedláčkem z katedry ekologie vypálili kus Brd, pro přírodu a její diverzitu je to obrovské plus. Loni jsme tam vypalovali jen malou oblast, tentokrát by to mělo být větší," říká.

Firma z Brna vyhrála vědeckou "Ligu mistrů". Dostane miliony na vývoj preparátu na rychlé hojení ran

Už za několik let by se na trhu mohli objevit jedinečný preparát, díky kterému se bude poškozená kůže například po popáleninách hojit mnohonásobně rychleji než dosud. Vyvíjejí jej vědci z brněnské firmy Enantis ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Díky třicetimilionovému grantu od Evropské komise jsou jen krok od toho, aby našli látku, jež bude sloužit jako nosič speciálně upravených proteinů. Moravská firma grant získala v obrovské mezinárodní konkurenci jako jediná společnost z Česka. Porotu o potenciálu výzkumu přesvědčí jen pět procent uchazečů z celé Evropské unie.

Vlků se lidi bát nemusí. Volně pobíhající psi jsou nebezpečnější, říká biolog

Záběry z fotopasti v Broumovském výběžku odhalily, že se zdejším vlkům narodila nejméně dvě mláďata. Vlkům se v Česku daří. Občas rády zavítají do blízkosti lidských obydlí, člověk z nich však nemusí mít strach. "Mnohem větším nebezpečím jsou volně pobíhající psi, ti mají ročně na svědomí desítky zranění," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz biolog Miroslav Kutal z Hnutí DUHA

Jak si vybíráme partnery? Hnědoocí muži chtějí modrooké ženy, zjistil český vědec

Vybíráme si partnera také podle barvy očí? Český genetik Pavel Lízal zjistil pozoruhodné zákonitosti. Podle předběžných výsledků jeho studie si zelenoocí Češi vybírají zelenooké jedince. Oproti tomu hnědoocí muži se poohlížejí spíše po modrookých ženách. „Zelenoocí jedinci jsou u nás vzácnější, čili je to trochu záhada, že hledají mezi sebou,“ říká vědec.

Ve věku 74 let zemřel biolog a filozof Zdeněk Neubauer

Ve věku 74 let zemřel v noci na úterý biolog a filozof Zdeněk Neubauer. Oznámila to na svém webu Knihovna Václava Havla. Neubauer byl Havlovým blízkým přítelem. Škála Neubauerova díla je mimořádně široká - od mikrobiologie a genetiky přes fyziku a filozofii až po jazykovědu. Je laureátem ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 a ceny Toma Stopparda za esejistiku. Neubauer vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě a později i filozofii na Filozofické fakultě pražské Univerzity Karlovy.

Prasata na ekologické farmě v Germeringu

Vědci si hrají s DNA prasat. Zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány

Američtí vědci se pokoušejí vypěstovat v těle prasete orgán složený z čistě lidských buněk. Do prasečího embrya s upraveným DNA vpravili lidské kmenové buňky, které vytvoří slinivku břišní, jež by mohla být transplantována do těla lidského pacienta. V případě úspěchu tímto způsobem plánují pěstovat i ostatní orgány. Obavy panují nad tím, aby lidské buňky v těle prasete nezasáhly do vývoje i ostatních orgánů, především mozku, čímž by se prasata mohla "polidštit". Mezi odpůrce tohoto druhu výzkumu patří ochránci zvířat. Podle nich by farmy na pěstování orgánů znamenaly nový zdroj pro jejich utrpení.

Klima je extrémně rozkolísané. Po loňském suchu mohou klidně přijít velké povodně, míní ekolog

Česká republika je jedním z nejlepších míst pro život na planetě. Myslí si to aspoň profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia, podle kterého tady nehrozí ani zemětřesení nebo zvednuté hladiny moře. Největší problém spatřuje v rozkolísaném klimatu a zhoršení podmínek na planetě. „Člověk bude pro změnu bojovat třeba s epidemiemi a válečnými konflikty. Což vidíme už dnes. Hlavní příčina potíží je růst lidské populace, což se jen těžko zastaví. Když je hodně lidí, nejsou zdroje. To je třeba případ Blízkého východu nebo severní Afriky,“ říká Storch v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Obrazem: Sex klíšťat, termití vojáci i plachtící přízraky. Objevte krásy vědy

Podívejte se, jak vypadá příroda pozorovaná okem profesionálního přírodovědce. Současné technologie navíc umožňují nespoléhat se jen na oči, ale dokáží otevřít i pohled do oblastí zraku nepřístupných: jak do nesmírně malého, tak do nesmírně vzdáleného. Právě zprostředkování takového pohledu si klade za cíl soutěžní přehlídka Věda je krásná, organizovaná Přírodovědeckou fakultou UK v Praze. Seznamte se s nejlepšími soutěžními pracemi roku 2015 – sami uvidíte, že věda je krásná.

Přehledně: Uzeniny zabíjejí a na Marsu je voda. Na co všechno přišli vědci v roce 2015

Nová antibiotika a vakcína proti ebole můžou zachránit tisíce lidských životů, štěňata narozená ze zkumavky zase ohrožené druhy zvířat. Světoví vědci přišli v roce 2015 s řadou významných objevů. Vybrali jsme 12 nejzajímavějších. Těch, které zahýbaly světem a na něž by se rozhodně nemělo zapomenout.

Učitelka se během hodiny biologie svlékla. Žákům vysvětlovala anatomii lidského těla

Na holandské základní škole způsobila mírné pozdvižení tamní učitelka biologie, která zvolila velmi netradiční způsob vyučování. Svým žákům chtěla přiblížit složitou látku, proto přistoupila k názorné ukázce. Přímo v hodině se svlékla a na speciálním elastickém obleku ukazovala detailní pohled na lidské tělo bez kůže, zvláště pak na kosti, svaly a vnitřnosti.

Lidé jsou pro zvířata horší než jaderná havárie v Černobylu, tvrdí britští biologové

V zakázané zóně kolem jaderné elektrárny Černobyl, ze které bylo před téměř 30 lety evakuováno na 100 tisíc lidí, žijí stovky zvířat. Zdejší oblast navzdory škodlivé radiaci považují britští biologové za přírodní rezervaci. Jejich průzkum zároveň potvrdil, že lidé mohou být pro zvířata horší než radiace.

Biologie