Z podzemí věznice Sarposa v Afghánistánu uprchlo 475 vězňů. V Ponarech kopali Židé holýma rukama tunel z jámy smrti. Berlínskou zeď překonaly desítky lidí z východu země. El Chapo zmizel z mexického Altiplana na motorce v tunelu dlouhém 1,5 km. Přinášíme výběr nejneuvěřitelnějších útěků tunelem, příběhy odvahy, zoufalství i mistrovské organizace.
Ústavní soud připomněl, že každá zlá moc jednou skončí. Někdy i velmi rychle a nečekaně. Vyplatí se na to nezapomínat.
Česko nedokázalo jako stát poskytnout azyl ani čínským křesťanům, kteří utekli do "země Václava Havla" před komunistickým terorem.
Už se čtenář nemůže dočkat návratu do starého dobrého světa před pandemií, kdy bylo možné cestovat po světě bez omezení? Kniha nazvaná Věk zdí jej vyvede z omylu. Britský novinář a spisovatel Tim Marshall nejenže ukazuje, kde všude stojí zdi, ale zejména se zamýšlí, proč tam vyrůstají.
Když se chce český čtenář dozvědět něco o Berlínské zdi, o literaturu nemá nouzi. V posledních dvaceti letech vyšlo několik překladových titulů a také původní monografie o Západním Berlíně od Tomáše Nigrina. Kniha Iaina MacGregora Checkpoint Charlie, kterou v překladu Daniely Orlando nedávno publikovalo Argo, však není příslovečným dřívím nošeným do lesa.
Příběh Josefa Hlavatého z dramatického přeletu československo-rakouské hranice v létě 1988 měl šťastný konec. Na rozdíl od stovek jiných, kteří při přechodu západní hranice tehdejší ČSSR zahynuli. Desetitisíce dalších byly při podobné snaze zatčeny a vězněny. Železná opona existovala v podobě zátarasů od července 1951 až do pádu komunismu. Zónu smrti tvořila minová pole, vysoké napětí či střelba.
Malebné bavorské městečko Herzogenaurach je už tři čtvrtě století dějištěm jednoho z nejostřejších konkurenčních bojů. Na jedné straně řeky sídlí Adidas, na druhé Puma. Obě firmy vznikly poté, co se tvrdě nepohodli bratři Adolf a Rudolf Dasslerovi, kteří už od 20. let vyráběli sportovní boty. Společnost Adidas založil Adolf Dassler přesně před 75 lety.
V sobotu 16. listopadu organizuje Milion chvilek Letnou II. Má to vůbec ještě smysl? Nečekaným zastavením Babišova stíhání důvod nepominul, spíš ještě posílil. Ale hlavně přece nechceme žít ve firmě Česko, v jakémsi čapím hnízdu, které ovládá miliardář spolu s komunisty a neonácky.
Berlínský spolek pro otevřenou společnost poslal do Washingtonu jako dárek prezidentovi Donaldu Trumpovi kus berlínské zdi. Bílý dům se 2,7 tuny těžký kámen, který se před jeho branami ocitl v sobotu ráno, zdráhá přijmout. Agentuře DPA to řekl zástupce spolku Initiative Offene Gesellschaft Jörg Waschescio.
V Berlíně se v sobotu konaly oslavy 30. výročí pádu Berlínské zdi. Slavnostní připomínky událostí z 9. listopadu 1989 se vedle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a německé kancléřky Angely Merkelové účastnil i Miloš Zeman s ostatními prezidenty zemí visegrádské čtyřky.
Bez odvahy Čechů a Slováků a jejich vůle po svobodě by se podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera neuskutečnily v roce 1989 převraty ve východní Evropě, ani znovusjednocení Německa o rok později. Steinmeier, který stejně tak ocenil i Polsko a Maďarsko, to v sobotu v Berlíně řekl prezidentům zemí Visegrádu, kteří společně oslavují 30. výročí pádu Berlínské zdi.
Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu berlínské zdi v roce 1989. V pátek to řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromažďovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem.
Po třech svobodných dekádách mají Němci z východu pocit, že je Berlínská zeď při pádu zavalila a do volebních uren házejí protestní hlasy. To varování není radno přeslechnout.
Byl to temný den pro Berlín a v důsledku i pro celý svět. Přesně před 60 lety, 13. srpna 1961, začali východoněmečtí komunisté se stavbou Berlínské zdi. Bariéra oddělila východní Německou demokratickou republiku a Spolkovou republiku Německo a zpřetrhala život v kdysi jednotném městě. Porovnejte si, jak vypadají ulice Berlína, které zeď protínala: v časech před jejím pádem v roce 1989 a po něm.
Je to ochlazení, ale přece jen to není válka, charakterizoval někdejší první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov nynější rozpory mezi Ruskem a Západem.
Byl to velký okamžik, na který Němci zejména ve východní části rozdělené země dlouho čekali. Večer 9. listopadu 1989 přestali pohraničníci Německé demokratické republiky (NDR) hlídat přechod z východního do Západního Berlína. Zeď se otevřela a začal konec NDR a proces sjednocení Německa, završený 3. října 1990. V mnoha ohledech ale bývalá hranice rozděluje Němce i po třiceti letech.
Ješ 30 let po pádu Berlínské zdi se většina východních Němců cítí být občany druhé kategorie. V Sasku se tak vnímají dokonce dvě třetiny obyvatel. Může za to vývoj po sjednocení Německa v roce 1990, dojem, že o všem důležitém rozhodují lidé ze západu, a také přesvědčení, že na ně západní Němci stále hledí skrz prsty. Některé kořeny pocitu méněcennosti navíc podle odborníků sahají i před rok 1989.
Východoněmečtí uprchlíci se na pražské ambasádě NSR objevovali od jara 1989, v srpnu jich začalo výrazně přibývat. Vycestování první vlny emigrantů umožnila dohoda, kterou v Lobkovickém paláci oznámil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989.
O útěku na Západ snil Němec Markus Rindt celý život. Už jako dítě si představoval, že hranici NDR podhrabe nebo v převleku za jelena přeskočí. Uprchnout se mu nakonec skutečně podařilo před 30 lety, necelý měsíc před pádem Berlínské zdi. V 90. letech se do tehdejšího východního Německa vrátil. V Drážďanech založil orchestr a dnes bojuje proti budování nových zdí mezi lidmi.
Úzký a spoře osvětlený tunel pod berlínskou zdí se každým okamžikem plnil vodou, přesto se jím téměř tři desítky východních Němců v polovině září 1962 stihly dostat na svobodu.
I více než 40 let po smrti sovětského maršála Ivana Koněva je jeho pražská socha předmětem sporů. Vojevůdce si během svého života šikovně udržoval přízeň sovětských vůdců, byl u osvobození Osvětimi i kapitulace nacistů. V poválečných letech se do historie zapsal jako přítel československého prezidenta Svobody i vykonavatel brutálního zásahu proti bouřícím se Maďarům v roce 1956.
Udělal jsem spoustu chyb, tehdy jsem to neviděl. Na Národní třídě jsem dostal strach, že přijdu o filmy, ale odešel jsem včas, říká fotograf Jan Šibík, kterému vychází kniha 1989. Na fotografiích tehdy zachytil pád Berlínské zdi i události v Československu a v Rumunsku. Josef Koudelka, což je pro mě největší fotograf dějin, mi řekl, že pět fotek je dobrých. To jsem si tak oddechl, líčí Šibík. Reportážní fotografie je u konce svých sil, je úplně v háji. Tištěná média nemají reklamu, takže není platforma, kde fotky ukazovat, dodává.
Ve východním Německu to vře. Nebouří se ale lid, jak by se mohlo zdát. Jen jedna elita proti druhé.
Sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 někdo polil rudou barvou a podstavec popsal nápisy. Na čin upozornilo několik lidí na sociálních sítích. Policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Radnice vzkázala, že bude znovu jednat o odstranění sochy a ta zůstane pomalovaná, dokud nezačne ruská strana jednat.
U sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 se setkali komunističtí politici a aktivisté, dorazily i maršálovy vnučky. Na místě kritizovali úmysl osadit zídku u sochy informačními tabulemi.
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která letos uspěla v německých parlamentních volbách, má podle politologa Christiana Demutha slušnou šanci zakotvit na politické scéně natrvalo. Populisté AfD mohou hledat voliče zejména na východě Německa. Mnoho tamních obyvatel se domnívá, že je spolková vláda i 28 let po pádu Berlínské zdi přehlíží, myslí si Demuth. "Hororový scénář je, že se všude v Evropě dostanou k moci pravicoví populisté," dodává.
