I více než 40 let po smrti sovětského maršála Ivana Koněva je jeho pražská socha předmětem sporů. Vojevůdce si během svého života šikovně udržoval přízeň sovětských vůdců, byl u osvobození Osvětimi i kapitulace nacistů. V poválečných letech se do historie zapsal jako přítel československého prezidenta Svobody i vykonavatel brutálního zásahu proti bouřícím se Maďarům v roce 1956.
Udělal jsem spoustu chyb, tehdy jsem to neviděl. Na Národní třídě jsem dostal strach, že přijdu o filmy, ale odešel jsem včas, říká fotograf Jan Šibík, kterému vychází kniha 1989. Na fotografiích tehdy zachytil pád Berlínské zdi i události v Československu a v Rumunsku. Josef Koudelka, což je pro mě největší fotograf dějin, mi řekl, že pět fotek je dobrých. To jsem si tak oddechl, líčí Šibík. Reportážní fotografie je u konce svých sil, je úplně v háji. Tištěná média nemají reklamu, takže není platforma, kde fotky ukazovat, dodává.
Ve východním Německu to vře. Nebouří se ale lid, jak by se mohlo zdát. Jen jedna elita proti druhé.
Sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 někdo polil rudou barvou a podstavec popsal nápisy. Na čin upozornilo několik lidí na sociálních sítích. Policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Radnice vzkázala, že bude znovu jednat o odstranění sochy a ta zůstane pomalovaná, dokud nezačne ruská strana jednat.
U sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 se setkali komunističtí politici a aktivisté, dorazily i maršálovy vnučky. Na místě kritizovali úmysl osadit zídku u sochy informačními tabulemi.
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která letos uspěla v německých parlamentních volbách, má podle politologa Christiana Demutha slušnou šanci zakotvit na politické scéně natrvalo. Populisté AfD mohou hledat voliče zejména na východě Německa. Mnoho tamních obyvatel se domnívá, že je spolková vláda i 28 let po pádu Berlínské zdi přehlíží, myslí si Demuth. "Hororový scénář je, že se všude v Evropě dostanou k moci pravicoví populisté," dodává.
Má ráda barevné kostýmky, zbožňuje operu a nevynechá žádný důležitý zápas německé fotbalové reprezentace. Vítězka nedělních parlamentních voleb v Německu, kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU), není rozhodně módní ikonou. Její "roboticky monotónní" oblečení i zvyky dokonce často budí úsměv. Kancléřka si taky přísně střeží soukromí. Její druhý manžel Joachim Sauer se v roce 2005 dokonce raději vyhnul kancléřské inauguraci své ženy, než aby se vystavil zvědavým fotoaparátům paparazziů.
Je to předzvěst úspěchu populistické AfD ve spolkových volbách? I ta přece vytváří kulisy ochránců „mlčící většiny“, jako v kampani Donald Trump.
Festival dokumentárních filmů Jeden svět přinese snímek španělských režisérů Pabla Iraburua a Migueltxa Moliny s názvem Zdi. Dokument představuje několik lidí z různých částí světa, do jejichž života zasahují zdi. "Čekali jsme, že všichni budou mít společný jeden cíl – a tím je dosažení vlastního štěstí. Mysleli jsme si, že právě to motivuje lidi, aby zdolávali hraniční zdi. Jenže pak nám došlo, že to není pravda," řekl Aktuálně.cz režisér Pablo Iraburu. Tito lidé nehledají štěstí, ale chtějí přežít.
V neděli ráno zemřel Günter Schabowski, který před 26 lety spustil pád Berlínské zdi rozdělující Německo. Podle vdovy Iriny Schabowské byl její muž dlouhou dobu nemocný a už nevycházel z domova. Schabowski, který skonal ve věku 86 let, býval členem nejužšího vedení vládnoucí východoněmecké komunistické strany (SED). Do dějin vstoupil večer 9. listopadu 1989, když na tiskové konferenci oznámil, že občané tehdejší Německé demokratické republiky (NDR), která patřila do sovětského komunistického bloku, napříště mohou vycestovat na Západ. Toto oznámení mělo za následek zhroucení Berlínské zdi a později vedlo ke sjednocení Německa.
Lidé z celého světa dychtili dostat do rukou kus betonu, který se stal symbolem demokracie, občanské odvahy a triumfu Západu na Východem.
Příběh východního Němce, kterému rok 1989 obrátil život naruby. Co dělal, když se přesně před 25 lety zhroutila Berlínská zeď?
"Dnes nebo zítra mohou být strženy nové zdi," prohlásila německá kancléřka v souvislosti s Ukrajinou, Sýrii či Irákem.
Pád Berlínské zdi, od kterého v sobotu uplynulo přesně 35 let, odstartoval rozpad sovětského bloku a konec studené války. Během let se snahy o její překonání staly osudné 136 lidem. Podívejte se na historické i novější fotografie z tohoto místa.
Už před cestou do Německa bývalý sovětský prezident uvedl, že ukrajinská krize je vhodnou "záminkou" pro Spojené státy, aby kritizovaly Rusko, a podpořil politiku ruského prezidenta Vladimira Putina.
Bývalý sovětský prezident navštívil německou metropoli k výročí pádu Berlínské zdi, apeloval na udržení spolupráce mezi Ruskem a Německem.
Přes německou železnou oponu se lidé snažili dostat i pomocí letadla, balonu či kanalizační sítě.
Položíte-li v Německu otázku "Kde jste byl, když padla Zeď?", téměř vždycky dostanete pohotovou - a často i velmi emotivní - odpověď.
Přesně čtvrt století po pádu Berlísnké zdi vznikne nová trvalá výstava odhalující kontext vzniku a pádu hranice mezi Západním Německem a NDR. První návštěvnicí bude kancléřka Angela Merkelová
Šedá paneláková zástavba, jež ještě před třiceti lety naháněla spíše hrůzu, nyní představuje moderní město, které je považováno za centrum umělecké avantgardy.
