Česko obchází nová hrozba – smrtící bakterie legionella. Počty nakažených prudce rostou, jen za posledních deset let se zvedly až šestinásobně. Úmrtnost je navíc vysoká, infekci podlehne zhruba šestina všech nemocných. Důvod: podle některých odborníků to může souviset s rostoucími cenami energií.
Udeřil chladný podzim a mezi lidmi se začaly šířit viry. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové, která letos dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy a zdravotnictví, to přitom naše imunitní buňky dávno tuší. Už od konce léta se na náročné období připravují.
Že komáři neměli ani kapku vína, víme z lidové písničky. A ačkoli už je po komáří sezoně, teď se jasně ukazuje, že nejde jen o nepodloženou spekulaci. Nová vědecká studie naznačuje, že víno komárům opravdu moc nevoní. Zato pivo a trocha vášně? To je jiná liga.
"Tak co, rostou?" Tuhle otázku teď houbaři pokládají všude - v práci, v hospodě i na benzince. A odpověď zní: ano, rostou. Než ale vyrazíte do lesa, je dobré vědět pár věcí od někoho, kdo to s houbami myslí opravdu vážně - a hlavně o nich hodně ví. Jan Wipler, mykolog z poradny Karlovarské krajské nemocnice, radí, jak na houby.
Myslíte si, že nejšpinavějším místem u vás doma je záchod? Pak se pletete. Bakterie, houby, viry a další mikroorganismy si lebedí někde jinde. Pět běžných předmětů, které berete denně do ruky, je podle studií plných bakterií – často v mnohonásobě větší míře než právě toaleta. Tyhle tiché hrozby máte přímo před nosem. A o které věci se jedná?
Její hlavní nebezpečí je v tom, že - třeba na rozdíl od covidu - se přenáší ze zvířat na člověka a vakcína proti ní není k dispozici. To je tularémie. A protože se dá zneužít pro vojenské účely, česká armáda začala hledat způsob, jak tuto nákazu rychle diagnostikovat. Pokud totiž budou bakterie rozptýleny jako biologická zbraň, zákeřné chorobě může podlehnout až polovina nakažených.
Schovejte si stolici do naší banky, může vás to zachránit před rakovinou, radí molekulární mikrobiolog Petr Ryšávka. V Brně založil speciální laboratoř, ve které lidem zamrazuje jejich vlastní exkrementy. „V budoucnu jim to může pomoci s obnovou přirozené střevní mikroflóry, která je rozhodující při obraně těla před nemocemi,“ vysvětluje v rozhovoru.
Znáte to – slunce pálí, jdete se projít a chcete se svlažit balenou vodou, kterou držíte v ruce už několik hodin. Co když ale místo osvěžení dostáváte do těla dávku neviditelných bakterií? Nejde o poplašnou zprávu, ale o vědecky podložený fakt, který potvrzují nezávislé studie i Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Mraky jsou našimi každodenními společníky. Plují po obloze, vrhají stín, přinášejí déšť nebo sníh. Přesto o nich dlouho zůstávalo něco skrytého: každý oblak je domovem života. Mikroskopického, ale všudypřítomného. Vědci zjišťují, že mikroorganismy v oblacích hrají zásadní roli nejen v počasí, ale i v našem zdraví.
Osmnáctiletý Čech Tomáš Čermák společně s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska získali letošní evropské ocenění Earth Prize. Cenu pro studenty středních škol udělovanou švýcarskou nadací za udržitelnost životního prostředí dostali za projekt PURA určený k čistění vody pomocí studeného plazmatu. O ocenění na svém webu informovala Akademie věd.
Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.
Hlavní hygienička Barbora Macková varovala před zrajícím sýrem obsahujícím bakterie způsobující infekci listerióza. Nebezpečná může být tato nemoc například pro seniory či těhotné ženy.
Ačkoli exotické nemoci nejsou tou nejčastější komplikací při pobytu v zahraničí, lidé z nich mají hrůzu. Jedno malé štípnutí infikovaným hmyzem anebo hlt kontaminované vody může vést k několikaměsíční rekonvalescenci a v těžkých případech i smrti. Ostatně je to právě komár, který patří mezi největší zabijáky na světě. Podívejte se, jaké nechtěné "dárečky" si můžete přivézt ze zahraničních cest.
Dlouhé lány stromů, které pomalu odumírají, zbělají a uschnou - scéna z jižní Itálie, kde bakterie zvaná Xylella fastidiosa pustoší olivovníky. Na chorobu, kterou způsobuje, není znám žádný lék. Od roku 2013, kdy vědci poprvé objevili bakterii v Apulii, zahubila třetinu z 60 milionů olivovníků v regionu.
Minulý týden poprvé po 55 letech zemřel v Česku pacient nakažený záškrtem. Šlo o dvaaosmdesátiletého muže bez zdravotních problémů. Onemocnění se znovu objevilo před dvěma roky, a to po 27 letech, kdy nebyl evidován jediný případ nákazy. Letos se už vyskytlo šest případů. Epidemiolog Roman Chlíbek v rozhovoru pro Aktuálně.cz radí, jak se nákaze vyhnout.
Odolnost bakterií vůči antibiotikům ohrožuje zdraví i životy milionů lidí. Nové léky pomáhá najít umělá inteligence. Klinické testy platí nezisková organizace. Farmaceutické firmy ale s vývojem antibiotik váhají, nepřináší jim totiž velké zisky.
Jen v Evropě zemře kvůli infekci odolnými bakteriemi na 35 tisíc lidí ročně. Možnosti léčby jsou velmi omezené, problém ještě zhoršuje nadužívání antibiotik. Nadějí může být nová třída antibiotik, kterou nyní objevili švýcarští vědci. Lék zosurabalpin dokáže podle výzkumu ničit i velmi odolné bakterie. První výsledky jsou sice nadějné, k běžnému použití léku je ale ještě dlouhá cesta.
V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
V Česku ročně umírá na infekce způsobené rezistentními bakteriemi stejný počet obyvatel jako na dopravní nehody - čili i více než 500 lidí. Odolnost bakterií na antibiotika, které se někdy přezdívá tichá pandemie, může přitom do budoucna představovat ještě větší problém. Kde je možné se s takovými bakteriemi setkat? A kdy je správné antibiotika užívat? Sledujte zvláštní díl série První příznaky.
Při spláchnutí toalety se bez sklopeného poklopu do okolí uvolní shluk drobných kapiček, které mohou obsahovat škodlivé patogeny, varovali v nedávné studii vědci z univerzity v americkém Coloradu. Proto doporučují zejména na veřejných toaletách záchodové víko dávat vždy dolů. Svůj pokus zachytili za pomoci laserů na speciální kameru.
Kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce letos odhalily mimořádně vysoké podíly nevyhovujících zmrzlin a ledů do nápojů. V období do 15. srpna nevyhovělo 56 procent vzorků zmrzlin a 75 procent vzorků ledů do nápojů, výsledky kontrol jsou nejhorší za posledních šest let. Podle inspekce výsledky nevypovídají o situaci na celém trhu, protože se kontrolují hlavně problematické provozovny.
Většina lidí před cestou letadlem neřeší nic jiného, než zda u zavazadla dodrží hmotnostní limit nebo jestli budou sedět u okénka. Z pohledu letušek je však řada věcí, kterých by se pasažéři měli vyvarovat - třeba necestovat v kraťasech či s kontaktními čočkami. Chování a zvyky cestujících a také, jak se při letu adekvátně chovat, pro online deník Aktuálně.cz popsaly české letušky.
Vědci objevili bakterii, kterou lze pozorovat lidským okem bez mikroskopu. Jde o bakterii s největší buňkou, která kdy byla pozorována. Vypadá jako bílá špageta a je velká zhruba jako lidská řasa. Výzkumníci ji našli v mangrovníkovém lese v Karibiku.
Milovníci avokáda si na TikToku oblíbili virální trik, který radí, jak oblíbenou potravinu udržet co nejdéle čerstvou. Podle populární tiktokerky stačí celá avokáda ponořit do sklenice s vodou a poté je uchovávat v lednici, kde by měla vydržet hezky zelená až po dobu jednoho měsíce. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ale nyní před trendem varuje a upozorňuje na jeho škodlivost.
Možná už jste tu chytlavou melodii také zaslechli. "Antibiotika nespraví ti chřipku ani chlapskou rýmičku. Tomu, kdo je jak bonbóny bezhlavě polyká, nebude už pomoci za malou chviličku," zpívají poskakující ampule s léky v kampani tuzemského Státního zdravotního ústavu. Varování je na místě. V důsledku přehnané konzumace antibiotik umírá na celém světě přes milion lidí ročně, ukazuje nová studie.
DNA spolehlivě umí prozradit identitu osob. Snažíme se i předpovědět, jak člověk vypadal, kolik měl pih. Máme už extrémně citlivé metody, které fungují i u jednotlivých buněk, říká forenzní genetička Halina Šimková, která také napsala knihu pro děti o kouzelném světě bakterií. Bakterie vnímáme zkresleně. Jsme ale produktem jejich fungování a je dobré to vědět, dodává o knize.
