U stromečku rozbalil dárky a těšil se na pozorování vánoční oblohy. Tou dobou neměl český astronom Martin Mašek ani tušení, že si pro něj vesmír schovává ještě jedno překvapení: objev komety, o kterém snil už od dětství. „Byl to nádherný a nečekaný vánoční dárek,“ vzpomíná dnes na objekt, který nese jeho jméno.
Na obloze se v těchto dnech odehrává neobvyklá podívaná. Nad hlavou nám září rovnou dvě jasné komety. Jednoho z těchto hvězdných návštěvníků dokonce český astrofotograf Petr Horálek zachytil tak, že jeho fotografii zvolila NASA astronomickým snímkem dnešního dne.
Už dnes v noci, tedy z 20. na 21. října, dosáhne meteorický roj Orionidy svého maxima. A vypadá to, že podmínky by pozorovatelům mohly přát. Svým svitem totiž podívanou nebude rušit Měsíc a příznivá je také předpověď počasí. Pokud tedy vyrazíte mimo světla města, čeká vás nádherné kosmické divadlo.
Na večerní obloze bude v následujících dnech možné spatřit jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Ve druhé polovině října se nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti. Na tmavé obloze daleko od měst by ji tak zkušení pozorovatelé mohli vidět i pouhým okem nebo s pomocí malého mysliveckého dalekohledu.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Zemi mohou ohrožovat asteroidy, které pro astronomy zůstávají "neviditelné". Skryté v záři Slunce a sdílející oběžnou dráhu s Venuší totiž unikají našim teleskopům – a přitom mohou docela dobře křížit dráhu Země. Vědci zároveň varují, že některé z nich by při dopadu dokázaly způsobit zkázu srovnatelnou s explozí stovek megatun výbušnin.
V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude pozorovatelné ve své druhé polovině okolo půl deváté hodiny večerní, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než šesti letech. V tiskové zprávě to uvedly Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Česká astronomická společnost.
Vesmír je nekonečný a vznikl při velkém třesku. To jsou hlavní představy většiny lidí o prostoru, v němž žijeme. Co ovšem bylo před velkým třeskem a co se nachází za hranicí vesmíru? A nemohla by se na jeho vzniku podílet nějaká božská síla?
Mohutný výbuch, ohnivá koule, miliony pokácených stromů, popálení lidé, černý déšť a dodnes žádné vysvětlení. Nad sibiřskou tajgou v oblasti řeky Podkamennaja Tunguska se 30. června 1908 rozjasnila obloha, země se otřásla a nad krajinou se přehnal žár srovnatelný s jaderným výbuchem. Exploze byla podle vědců z americké NASA 185krát silnější než výbuch atomové bomby v Hirošimě.
V pátek časně ráno bude možné v Česku pozorovat částečné zatmění Měsíce. Začne po šesté hodině ranní a počátek tohoto jevu bude pozorovatelný zejména ze západních Čech, kde Měsíc zapadá až 20 minut po začátku zatmění. Letos se pozorovatelé mohou těšit ještě na dvě další zatmění.
Fotograf Josh Dury zachytil z pahorků nad britským Somersetem spektakulární podívanou na osm planet Sluneční soustavy včetně Země. Neobvyklému nebeskému úkazu, kdy lze na noční obloze vidět Mars, Jupiter, Merkur, Venuši, Saturn, Uran a Neptun současně se říká úplná planetární přehlídka. Podle odborníků se jedná o vůbec první fotografii vzácného jevu, který by měl znovu nastat až v roce 2040.
Ve středu v časných ranních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Bude sice malé, ale velmi dobře viditelné. Pro jeho pozorování budou příznivé podmínky. Úkaz bude možné vidět prakticky po celou dobu jeho trvání, neboť zatmění začne, když Měsíc bude stále nad obzorem.
Lidé po celém světě mohli v noci z pondělí na úterý pozorovat jev, kterému se laicky říká superúplněk. "Astronomové tento termín nepoužívají, zároveň ten včerejší jev superúplňkem nebyl," vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podle něj došlo k tomu, že moment, kdy je Měsíc nejblíže Zemi, se přesně neshodl s úplňkovou fází. Definici superúplňku tak nenaplnil.
Nad Severní Amerikou v pondělí večer mohli lidé pozorovat úplné zatmění Slunce. Po takzvaném pásu totality se posouvalo až do 21:42 SELČ 6500 kilometrů napříč kontinentem - přes 15 států USA až nad kanadský Newfoundland. Jev, který v USA naposledy přilákal více diváků než fotbalový Super Bowl, sledovali podle odhadů desítky až stovky milionů lidí.
"Už vám zbývá jen pár chvil," oznamuje v jednom vtipu lékař umírajícímu. "Dokázal jsem to!" kontruje muž na smrtelné posteli. "Osmdesát let a ani jednou jsem nepotřeboval algebru!" A jak jste na tom vy, byly vám k něčemu znalosti ze základní školy týkající se chemie nebo přírodopisu? Ne? V krátkém testu teď máte příležitost to změnit.
Čeští vědci se podíleli na výpočtu dráhy planetky, která v lednu při průletu atmosférou zanikla nedaleko Berlína. Oznámil to Astronomický ústav Akademie věd. Ve spolkové zemi Braniborsko se na základě těchto kalkulací podařilo najít vzácné meteority.
Snímky z osmdesátých let zobrazují Uran jako světle tyrkysový a Neptun jako tmavě modrý. Tyto barvy se pro planety z okraje Sluneční soustavy používají dodnes. Nedávno zveřejněná studie ale ukazuje, že ve skutečnosti se od sebe obě planety svou barvou příliš neliší.
V sobotu 30. prosince v německém Bergedorfu zemřel uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety. Bylo mu 88 let. Na svém webu to oznámila Česká astronomická společnost. Kohoutek objevil 75 planetek a pět komet, z nichž jedna po něm dostala jméno, přinesla mu světovou proslulost a inspirovala umělce.
Na obloze lidé v letošním roce uvidí meteory ze "ztraceného souhvězdí" nebo přiblížení Jupiteru a Marsu. Dobře pozorovatelné i pouhým okem bude také částečné zatmění "velkého" Měsíce, které nastane v září, nebo průlet nedávno objevené komety kolem Země. V Česku by mohla být znovu vidět také polární záře. Jaké další nebeské úkazy vědci očekávají v roce 2024?
Oceánem vesmírného prostoru pluje hlava delfína a obří oliheň. V dalekých souhvězdích spolu bojují draci. Mlhoviny, které se podle těchto zvířat jmenují, jsou zachyceny na některých ze snímků roku 2023 vyhlášených Českou astronomickou společností. Fotografie zachycují vzdálené galaxie, hlubiny vesmíru i blízko letící komety. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat na ty nejlepší z nich.
Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě Velkého a Malého Magellanova oblaku, galaxií nápadně zářících na obloze na jižní polokouli. Část astronomů ale nyní volá po jejich přejmenování a tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů, píše list The Guardian.
Polární záře byla v neděli večer vidět z části území Česka i Slovenska. Byla většinou rudá až fialová. Záře se celkem běžně vyskytují v polárních oblastech, v nižších zeměpisných šířkách jsou ale vzácné. Částice ze Slunce, které ji způsobují, přišly podle České astronomické společnosti ve dvou vlnách. Podívejte se, jak lidé úkaz zaznamenali z různých koutů Česka.
Překvapivý objev obrovského oblouku plazmy v blízkosti Galaxie v Andromedě přinesl Marcelu Drechslerovi, Xavierovi Strottnerovi a Yannovi Saintymu prestižní ocenění. Jejich snímek se stal absolutním vítězem prestižní světové fotografické soutěže Astronomy Photographer of the Year, kterou pořádá Královská observatoř v britském Greenwichi.
I v letošním roce se vyplatí občas vzhlédnout k obloze. V průběhu roku nastane několik zajímavých úkazů, které bude možné pozorovat pouhýma očima. Ať už se bude jednat o částečné zatmění Měsíce, meteorické roje, nebo třeba superúplněk. Aktuálně.cz přináší přehled nejzajímavějších astronomických úkazů roku 2023.
Vychýlení z kurzu Dimorphosu, měsíce planetky Didymos, o kterém informovala americká vesmírná agentura NASA, označuje Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd za překvapení. Doba oběhu kolem planetky se nárazem sondy DART zkrátila o 32 minut, i když vědci očekávali, že to bude méně. Potvrdili tak, že v budoucnu tímto způsobem bude možné chránit Zemi před nárazem asteroidu.
