Ve věku 96 let zemřel Frank O. Gehry, považovaný za jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších architektů v historii Spojených států. Odešel v pátek ve svém domově v kalifornské Santa Monice. Podle jeho spolupracovnice Meaghan Lloyd byla příčinou úmrtí krátká respirační nemoc. O smrti informoval v pátek deník The New York Times.
Co by se stalo z fotbalu, kdyby se najednou začal hrát na tři brány? Jak moc se podobá lidská společnost té mikrobiální? Umíte si představit komunitní zahradu budoucnosti třeba na Marsu? Dovede si s vámi robot dneska už dobře popovídat? Odpovědi na tyhle a tisíc dalších otázek hledá letošní ročník architektonického bienále v italských Benátkách.
Vila ve Vraném nad Vltavou, kterou si na počátku 90. let nechal postavit tehdy nepříliš známý Petr Kellner, znovu poutá pozornost veřejnosti. Architekt Josef Pleskot dlouho netušil, kdo je tajemným klientem, pro něhož navrhoval symbol porevoluční architektury. A dnes vzpomíná na úzkou spolupráci se zesnulým nejbohatším Čechem i na paradox, proč miliardář v domě nenašel vytoužený klid.
Developerská skupina Sekyra Group postaví v centrální části plánovaného projektu Rohan City v pražském Karlíně 1650 bytů, kanceláře a obchodní prostory za 15 miliard korun. Část projektu vznikne podle návrhu architekta Daniela Libeskinda známého díky památníku na místě Světového obchodního centra v New Yorku. Ve čtyřech rezidenčních objektech nazvaných Sekyra Flowers má vzniknout zhruba 500 bytů.
Dánské studio BIG, tvůrci Vltavské filharmonie, reagovalo na připomínky celkem radikální změnou okolí: přidalo zeleň, vodní prvky a stinná zákoutí. Změny v návrhu byly znovu potvrzeny třeba na Designbloku, který skončil tuto neděli, a tím se debaty kolem vizuály znovu otevřeny.
V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna. Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.
Asi 250 architektů podpořilo otevřeným dopisem výzvu architekta Petra Jandy a opozice v pražském zastupitelstvu, aby město přehodnotilo rozhodnutí upustit od původní koncepce revitalizace náplavek. Novinářům to ve středu řekli Janda a zástupci opozice.
V České Kamenici se letos v létě zrodil projekt, který dalece přesahuje tradiční představy o architektuře, výuce i prázdninovém pobytu v přírodě. Mezinárodní letní škola architektury Cabin Fever pod taktovkou maďarského studia Hello Wood se letos poprvé konala na českém území a přinesla pohled na budoucnost glampingu, jedinečné objekty, ale především novou energii místu s nelehkou historií.
Komplex modernistických budov známý jako Pragerovy kostky, který je domovem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) i Centra architektury a městského plánování (CAMP), se dočká zásadní proměny. Po více než padesáti letech od jeho dokončení začne jeho první rozsáhlá rekonstrukce.
V srdci Savojska vznikl apartmán, který se staví proti všem očekáváním spojeným s rekreační architekturou. Projekt není jen o proměně starého v nové, ale ukázkou, že někdy je dobré vystoupit z řady a vytvořit něco nečekaného. Pověšené paroží, chlupaté koberce nebo nudný komunistický nábytek tady rozhodně nehledejte.
Uprostřed betonu, skla a rovných linií moderních staveb existuje svět, kde má prostor svou duši a střecha může být spletená ze slámy. Architekt Oldřich Hozman do něj zve každého, kdo hledá víc než jen "obytnou jednotku". Ve svém ateliéru, ale i na pozemcích Česka nebo třeba Švýcarska, tvoří architekturu, která vyrůstá z přírody. Jednoduše organická architektura.
Býval oblíbeným cílem výletů a stal se dějištěm několika filmů. Poté však sloužil různorodým účelům a jeho stav se začal horšit. Nyní je jasné, že historická perla z jižních Čech opět ožije. Jeho rytířem na bílém koni se stalo architektonické studio LOXIA, které zámek Bzí ze 14. století zakoupilo. Zároveň obstará rozsáhlou renovaci. Na co se můžeme těšit?
Hasičská stanice nemusí být nudná kostka. To prokazuje stavba, která slouží dobrovolnému hasičskému sboru obce Bílovice nad Svitavou. Zatímco interiér vyhovuje požadavkům sboru, exteriér zdobí a povznáší celé okolí. Vizuálně výrazná pilová střecha s prudkým spádem dodává stavbě dynamičnost evokující zásahy dobrovolných hasičů.
Česká cena za architekturu, kterou uděluje Česká komora architektů (ČKA), bude mít novou trofej, kterou vyrobí sklárna Bomma. Vítězem soutěže o nový design trofeje se stalo duo Lenka Damová & Boris Klimek, svůj návrh nazvali TUBUS 01.
O českou stopu v jednom z nejvýznamnějších měst architektury se postaral architekt Juráš Lasovský. Dočasný kinetický pavilon s názvem Petal, který se skládá z lehátek, přinesl život na nádvoří kodaňského muzea. Zatímco během dne svým tvarem připomíná květinu, večer se mění v jedinečnou plochu pro projekce.
Zadáním mladého páru byla rekonstrukce pražského malometrážního bytu o rozloze 38 m². Ten se nachází v posledním patře činžovního domu v jedné z nejhezčích vinohradských ulic a náleží k němu venkovní terasa s plochou 25 m². Návrhem architekta Martina Zimy z ateliéru Důmysl bylo především jednoduché otevření prostoru pomocí zbourání všech nenosných příček.
"V Praze mi chybí odvaha stavět a dotahovat velké věci," říká ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka na debatě Spotlight Public. Podle šéfa IPR Praha je ale větším problémem, že takovým počinům brání systém. "Jakmile se kopne do země, tak jsme vyhráli," komentuje Ondřej Boháč. Kdo může nejvíce ovlivnit to, jak česká města vypadají, a co lidem nejvíce brání, aby se do nich stěhovali?
Jak se architektům daří zapojovat moderní stavby do staré zástavby a lze proměny starých budov dělat více udržitelně? Odpovědi na otázky přinese letošní ročník festivalu Den architektury, který o víkendu otevře desítky budov na 120 místech po celé republice. Kromě starých klenotů se veřejnosti otevřou i běžně nepřístupné moderní prostory, jako je sídlo popelářů nebo bytový dům u pražské Stromovky.
Josefa Kotrbu znali přátelé hlavně jako architekta, žáka Jana Kotěry, který od 30. let minulého století působil jako stavitel v Králově Dvoře. Po jeho smrti tak nikoho nenapadlo, že by po sobě mohl zanechat početnou sbírku obrazů, na nichž zachytil svůj optimismus i naivní vidění světa. K restaurátorovi Tomáši Hejtmánkovi se sbírka dostala před pár lety a teď je z ní už druhá prodejní výstava.
K padesátému výročí pražského metra přichystala Praha společně s dopravním podnikem hlavního města limitovanou edici karty Lítačka. Na kartě je použitý vzor vypouklých a vydutých dlaždic, které zdobí i některé ze stanic metra. Proti nové podobě karty se ale ohradili potomci architekta Jaroslava Otruby, který vzor vymyslel, uvedly Hospodářské noviny. Podle dědiců jde o porušení autorských práv.
Brněnský rodák, teoretik a čelný představitel architektonického purismu Adolf Loos, od jehož úmrtí uplynulo přesně 90 let, je jednou z nejvýznamnějších osobností evropské kultury první poloviny dvacátého století. Jeho přístup k architektuře, interiéru i názory na bydlení a život v tehdejší společnosti vzbuzovaly kontroverze. Loosova tvorba však předběhla svou dobu.
Plzeňská Velká synagoga je svědectvím bohaté židovské obce v tomto západočeském městě. V době druhé světové války byla zdecimována nacisty. Kromě náboženských účelů dnes slouží díky vynikající akustice a unikátní atmosféře i jako koncertní a výstavní sál.
Budova Státní opery se nachází v Praze na pomezí Vinohrad a Nového Města. Stavěla se mezi lety 1885-1888. Tento neoklasicistní objekt si nechali vybudovat pražští Němci jako divadelní scénu pro činohru i operu. Státní opera Praha je v současné době jedna ze čtyř scén, kterými disponuje Národní divadlo. Patří k nejvýznamnějším hudebním stánkům v Evropě.
Pozoruhodná stavba na pražském Žižkově patří mezi ukázkové příklady meziválečné avantgardní architektury. Dům Radost navrhli mladí projektanti Karel Honzík a Josef Havlíček na přelomu 20. a 30. let minulého století a uplatnili tak nejnovější dobové poznatky. Tehdy proto vznikla nadčasová budova, která i dnes překvapí svou promyšleností.
