K padesátému výročí pražského metra přichystala Praha společně s dopravním podnikem hlavního města limitovanou edici karty Lítačka. Na kartě je použitý vzor vypouklých a vydutých dlaždic, které zdobí i některé ze stanic metra. Proti nové podobě karty se ale ohradili potomci architekta Jaroslava Otruby, který vzor vymyslel, uvedly Hospodářské noviny. Podle dědiců jde o porušení autorských práv.
Brněnský rodák, teoretik a čelný představitel architektonického purismu Adolf Loos, od jehož úmrtí uplynulo přesně 90 let, je jednou z nejvýznamnějších osobností evropské kultury první poloviny dvacátého století. Jeho přístup k architektuře, interiéru i názory na bydlení a život v tehdejší společnosti vzbuzovaly kontroverze. Loosova tvorba však předběhla svou dobu.
Plzeňská Velká synagoga je svědectvím bohaté židovské obce v tomto západočeském městě. V době druhé světové války byla zdecimována nacisty. Kromě náboženských účelů dnes slouží díky vynikající akustice a unikátní atmosféře i jako koncertní a výstavní sál.
Budova Státní opery se nachází v Praze na pomezí Vinohrad a Nového Města. Stavěla se mezi lety 1885-1888. Tento neoklasicistní objekt si nechali vybudovat pražští Němci jako divadelní scénu pro činohru i operu. Státní opera Praha je v současné době jedna ze čtyř scén, kterými disponuje Národní divadlo. Patří k nejvýznamnějším hudebním stánkům v Evropě.
Pozoruhodná stavba na pražském Žižkově patří mezi ukázkové příklady meziválečné avantgardní architektury. Dům Radost navrhli mladí projektanti Karel Honzík a Josef Havlíček na přelomu 20. a 30. let minulého století a uplatnili tak nejnovější dobové poznatky. Tehdy proto vznikla nadčasová budova, která i dnes překvapí svou promyšleností.
Pražský hrad otevírá první výstavu výtvarného umění uspořádanou po nástupu nového českého prezidenta Petra Pavla. Koná se v Letohrádku královny Anny a představuje obrazy malíře Jiřího Štourače. Zároveň se poprvé po dlouhé době pro návštěvníky otevře i terasa v patře Belvederu s výhledem na Prahu, Hrad a okolní zahrady a parky. Letohrádek se otevře ve čtvrtek a výstava potrvá do 31. října.
Patří k dominantám české architektury a dobře známá je i v zahraničí. Brněnskou Vilu Tugendhat navrhl v roce 1928 architekt Ludwig Mies van der Rohe pro průmyslníka Fritze Tugendhata a jeho ženu Gretu. Budova na Černých polích je unikátní svou konstrukcí, prostorovým uspořádáním, vybavením interiéru i začleněním do přírody.
Funkcionalistický hotel v centru Brna od architekta Bohuslava Fuchse stále láká hosty nejen svou jedinečnou architekturou. Největší zajímavostí na Hotelu Avion, který vznikl roku 1928, je parcela, na které stojí. Má totiž pouhých osm metrů. Původně na místě stával klasicistní dům s malým vnitřním nádvořím. Fuchs proto musel vymyslet úsporné řešení, jak prostor na hotel předělat.
Slavná kavárna Era na Černých polích v Brně sídlí v drobné nenápadné budově od architekta Josefa Kranze z roku 1927. Po architektonické stránce jde o velmi zajímavý příklad funkcionalismu, který byl ovlivněný poetickou architekturou avantgardního hnutí De Stijl z Holandska. Po několika letech chátrání se v roce 2011 stavba dočkala rekonstrukce. Získala tak zpět svou původní funkci i podobu.
Kruhové medailonky s pražskými primátory i sousoší Práce a Humanita. Hlávkův most, třináctý pražský most přes Vltavu je složený ze dvou rozdílných konstrukcí. Významné architektonické dílo ve stylu moderny je součástí Severojižní magistrály a spojuje Wilsonovu ulici na hranici Nového Města a Karlína s Bubenskou ulicí v Holešovicích. Podívejte se na pořad Zdeňka Lukeše Skryté poklady architektury.
Architekt Jan Kotěra založil Školu architektury v roce 1910 jako nedílnou součást uměleckého vzdělávání na Akademii výtvarných umění. Původně se mělo jednat o patrovou stavbu ve stylu pozdní moderny s výrazným kubistickým portálem. Po Kotěrově smrti se ale jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár, který budově přidal nové patro s rovnou střechou a funkcionalistickými okny.
Původně pavilon Klubu českých turistů ve Stromovce, dnes známé zrcadlové bludiště na Petříně. Stavba ve tvaru zaniklé gotické vyšehradské brány Špička vznikla na pražském výstavišti pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 podle plánů Quida Bělského a Matěje Bílka.
Nadcházející český prezident Petr Pavel několikrát zmínil, že by chtěl po nástupu na Pražský hrad spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem. Navázal by tak na sto let starou tradici, kterou si se vznikem Československa prosadil Tomáš Garrigue Masaryk. Do úřadu dvorního architekta tehdy obsadil Josipa Plečnika. Na jeho práci později navázala řada dalších, posledním byl Bořek Šípek.
Ve slovenské soutěži na umělecké dílo, které má připomínat oběti covidu-19, zvítězil návrh českého architekta Radka Talaše. Informoval o tom Metropolitní institut Bratislavy (MIB). Na sedmi molech po obvodě Ružinovského jezera v Bratislavě budou instalována zařízení na vytváření umělých vln, která aktivuje návštěvník tím, že se postaví na vyznačené místo na mole.
Plánovaný železniční most přes Vltavu by Česku mnohé vzal - a nic za to nenabídl. Leda estetiku východoevropského nádražního bufetu ze sedmdesátých let.
Katedrála svatého Víta je nejvýznamnějším římskokatolickým kostelem v Česku. Dominanta Pražského hradu vznikla ještě v době Jana Lucemburského ve stylu francouzské chrámové gotiky. Jejím prvním architektem byl Matyáš z Arrasu, na něj navázal Petr Parléř.
Bez nápadu, málo odvážný a špatně zapadající do panoramatu, říkají někteří architekti o návrhu nového železničního mostu v Praze pod Vyšehradem. Jiní naopak oceňují odkaz na siluetu oblouků stávajícího mostu, řešení lávky pro pěší a cyklisty nebo nové vlakové zastávky na Výtoni. Návrh představila Správa železnic, v mezinárodní soutěži uspěla firma 2T engineering. Stavba má začít v roce 2026.
Železniční most mezi pražskou Výtoní a Smíchovem dostane novou podobu, zachována zůstane pouze spodní část stavby s pilíři. Nově bude most tříkolejný a přibude zastávka na Výtoni. Přestavba by měla stát zhruba dvě miliardy korun. Ve středu to řekli zástupci Správy železnic, kteří představili návrh mostu od firmy 2T engineering vzešlý z architektonické soutěže.
Ústav šlechtičen je barokně-klasicistní palácová stavba, která se nachází v někdejším Rožmberském paláci v areálu Pražského hradu. Na stavu jeho jednotlivých budov z roku 1755 se silně podepsal komunistický režim. Vše se změnilo až v průběhu 90. let, kdy se celý palác dočkal nákladné rekonstrukce.
