Čeští dravotníci řeší nečekaný problém: nanoplasty, které zamořují naše těla, ovlivňují účinky léků. Ukázalo to několik výzkumů posledních let. Třeba ve studii, kterou v magazínu Scientific Reports zveřejnili vědci z rakouské univerzity, mohou nanoplasty rozmělnit účinky antibiotik. Plastové částečky umí molekuly léku zablokovat tak, že se nevstřebají do těla. Další posílily odolnost patogenů.
Mraky jsou našimi každodenními společníky. Plují po obloze, vrhají stín, přinášejí déšť nebo sníh. Přesto o nich dlouho zůstávalo něco skrytého: každý oblak je domovem života. Mikroskopického, ale všudypřítomného. Vědci zjišťují, že mikroorganismy v oblacích hrají zásadní roli nejen v počasí, ale i v našem zdraví.
Mnoho lidí si myslí, že pro zdravá střeva stačí jíst jogurty, ale realita podle lékárníků vypadá jinak. Neměli bychom zapomínat, že průmyslově zpracované jogurty mnohdy moc probiotik neobsahují.
Penicilin a jeho léčivé účinky objevil v roce 1928 britský mikrobiolog Alexander Fleming, vítězné tažení penicilinu však začalo až o něco později, protože vědec z plísně zprvu nedokázal izolovat účinnou látku. Čistý penicilin získali teprve v roce 1940 patolog Howard Walter Florey a chemik Ernst Boris Chain. V této době se o penicilin zajímali i čeští vědci.
Vědci z olomoucké a ostravské univerzity objevili antibiotika nové generace. Jsou účinná proti širokému spektru bakterií. V lékárnách by se mohla objevit během dvou let například jako hydrogelové masti.
"Máme třetí nejnižší ceny v Evropě. Pro globální dodavatele je pak poměrně jednoduchá volba, kam zamířit," popisuje jeden z důvodů, proč Česko bojuje s nedostupností některých léků, expert na lékařskou informatiku Pavel Kubů. Teď třeba chybí důležitý lék na léčbu letních angín, co s tím? A jak s nedostupností léků bojovat? Promění problém do budoucna i to, jak se v České republice léčí?
“Do jisté míry je to něco, co jsme mohli předpokládat a předpokládali,” říká o šíření černého kašle infektolog z motolské nemocnice Milan Trojánek. V Česku se teď ale kromě něj šíří i spalničky, záškrt nebo tuberkulóza a situaci nemusí pomoci ani stále rostoucí rezistence populace vůči antibiotikům. Měli by se Češi znovu objevujících se nemocí bát? A jak by měli změnit svůj přístup k antibiotikům?
Odolnost bakterií vůči antibiotikům ohrožuje zdraví i životy milionů lidí. Nové léky pomáhá najít umělá inteligence. Klinické testy platí nezisková organizace. Farmaceutické firmy ale s vývojem antibiotik váhají, nepřináší jim totiž velké zisky.
Jen v Evropě zemře kvůli infekci odolnými bakteriemi na 35 tisíc lidí ročně. Možnosti léčby jsou velmi omezené, problém ještě zhoršuje nadužívání antibiotik. Nadějí může být nová třída antibiotik, kterou nyní objevili švýcarští vědci. Lék zosurabalpin dokáže podle výzkumu ničit i velmi odolné bakterie. První výsledky jsou sice nadějné, k běžnému použití léku je ale ještě dlouhá cesta.
Výrobci léků dodají na podzim do Česka o stovky tisíc balení penicilinových antibiotik meziročně víc. Půjde až o dvojnásobek. Budou i statisícové zásoby dětských sirupů na horečku a na bolest. Ty byly loni na podzim také nedostatkové. S výpadky dodávek antibiotik se Česko i další země potýkají už od konce loňského roku.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) od loňského podzimu tvrdí, že situace na trhu s léky se stabilizuje. Antibiotika ale pořád chybí. Válek přitom již několikrát sliboval zajištění dodávek, mluvil o vyřešení situace do poloviny května, čekal třeba i na zlepšení počasí. Aktuálně.cz přináší přehled ministrových výroků týkajících se chybějících léků.
Penicilinových antibiotik bude podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) na podzim dostatek. Výrobci podle něj přislíbili dodat do konce září 130 tisíc balení tabletových antibiotik, dalších 170 tisíc balení dodají do půlky listopadu. Je to víc než loňská spotřeba, v září bylo předepsáno 45 tisíc balení tablet a 14 tisíc balení sirupů, uvedl.
Za poslední půlrok přibývá angín u dětí, po vyléčení se nemoc navíc často vrací. Streptokokové infekce krčních mandlí letos rychle přibývá, lékaři se také potýkají s nedostatkem penicilinu a místo něj podávají méně vhodná antibiotika. Za nárůstem nemoci vidí nedávné období pandemie covidu, kdy děti zůstávaly izolované od okolí a nezískaly imunitu proti bakteriím, které angínu způsobují.
Situace s nedostatkem některých léků je podle premiéra Petra Fialy (ODS) složitá v celé Evropě. Její řešení považuje za jeden ze základních úkolů ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo by podle něj mělo intenzivně komunikovat a vysvětlovat. S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu, hlavní výrobce totiž přerušil dodávky základního penicilinu.
Klíšťová encefalitida a lymská borelióza - dvě nejčastější onemocnění, která přenášejí klíšťata. Svými příznaky i léčbou se ale od sebe odlišují. Která z nemocí se projevuje zarudnutím kůže? A jaká z nich pak může skončit vážnými komplikacemi? Podívejte se na další díl ze série První příznaky.
Výrobci léčiv dodali v této sezoně o desítky procent pencilinových antibiotik víc než loni. U základního penicilinu to bylo o 92 procent. V tiskové zprávě o tom informovala Česká asociace farmaceutických firem, odmítla tvrzení ministerstva zdravotnictví, že výrobci nesou hlavní vinu za nedostatek léků. Výpadky jejich dostupnosti podle nich způsobil zejména nárůst poptávky.
Česko chce podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) získat léky z Jižní Koreje do letošního podzimu. Nyní se jedná s pěti výrobci antibiotik včetně sirupů pro děti, musí podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka předložit dokumenty ohledně výrobní praxe. Výhodou je podle nich i to, že korejské farmaceutické firmy nejsou závislé na subdodávkách z Číny a Indie.
V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla spotřeba antibiotik o 54 procent, u sirupů dokonce o 136 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze.
Nemocnice stále řeší nedostatek především antibiotik či protizánětlivých očních kapek. Používají proto alternativy, které ale mohou mít větší nežádoucí účinky. Problém trvající několik týdnů vznikl podle ministerstva zdravotnictví kvůli nečekaně vysokému počtu nemocných i nedostatečnému plánování výrobců. Situace by se nyní podle náměstka resortu Jakuba Dvořáčka měla začít výrazně lepšit.
V příštím týdnu má do Česka dorazit mimořádná dodávka penicilinových antibiotik a do konce ledna by měly dorazit i desítky tisíc balení dětských antipyretik, sdělil ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS). Situaci na trhu s těmito léky se podle něj daří stabilizovat.
Stále chybí antibiotika, ale například i léky na kašel či nachlazení, upozorňují lékárníci. Situace je podle nich horší i než za covidu. Například e-shop Lékárna.cz tak zavedl nákupní limity na některé produkty. Podle ministerstva zdravotnictví však nehrozí, že by pacient nedostal potřebnou léčbu.
