V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla spotřeba antibiotik o 54 procent, u sirupů dokonce o 136 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze.
Nemocnice stále řeší nedostatek především antibiotik či protizánětlivých očních kapek. Používají proto alternativy, které ale mohou mít větší nežádoucí účinky. Problém trvající několik týdnů vznikl podle ministerstva zdravotnictví kvůli nečekaně vysokému počtu nemocných i nedostatečnému plánování výrobců. Situace by se nyní podle náměstka resortu Jakuba Dvořáčka měla začít výrazně lepšit.
V příštím týdnu má do Česka dorazit mimořádná dodávka penicilinových antibiotik a do konce ledna by měly dorazit i desítky tisíc balení dětských antipyretik, sdělil ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS). Situaci na trhu s těmito léky se podle něj daří stabilizovat.
Stále chybí antibiotika, ale například i léky na kašel či nachlazení, upozorňují lékárníci. Situace je podle nich horší i než za covidu. Například e-shop Lékárna.cz tak zavedl nákupní limity na některé produkty. Podle ministerstva zdravotnictví však nehrozí, že by pacient nedostal potřebnou léčbu.
Lékárny v Česku dál bojují s rozsáhlým výpadkem léků, který je vlivem chřipkové sezony znát hlavně u přípravků na kašel, bolest v krku či horečku a bolest u dětí. Z léků na předpis chybí hlavně antibiotika. Lékárny se tak pohybují v začarovaném kruhu - ačkoli náhrady za řadu přípravků existují, postupně docházejí i ty. Situace totiž podle prodejců vyvolává mezi lidmi paniku a snahu se předzásobit.
Odolnost bakterií vůči antibiotikům způsobila v roce 2019 celosvětově téměř 1,3 milionu úmrtí a experti ji označují za rostoucí hrozbu. Nebezpečí představuje pro vyspělé i rozvojové státy. V zemích třetího světa ale může doktorům pomoci aplikace Antibiogo, vyvinutá organizací Lékaři bez hranic. Aplikace, která získala grant od platformy Google.org, umí určit citlivost bakterií na daná antibiotika.
Kvůli výpadku ve výrobě nemohou lékárny objednávat penicilin - antibiotikum, které se používá jako základní lék například na angínu. Zásoby jim proto docházejí, někde už lék zcela chybí. Lékaři sice mohou předepsat jiná antibiotika, jenže ta by podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky měla být vyhrazena pro jiné nemoci.
Antibiotika hrají nezastupitelnou roli v lidské i veterinární medicíně. Když se ale používají nevhodně, přestávají zabírat na běžná onemocnění, která si lidstvo zvyklo za posledních více než sto let léčit. Proto Evropská unie už od roku 2006 omezuje nasazování antibiotik u zvířat a letos v lednu se pravidla ještě zpřísnila. Některé země s tím ale mohou mít problém.
Na světě umírá kvůli přílišnému užívání antibiotik přes milion lidí ročně. Ukázala to nová studie zveřejněná v prestižním odborném časopise Lancet. Problém je, že lidé užívají antibiotika na nemoci, na které neúčinkují, a také jim je často nevhodně předepisují lékaři. "Čím méně se antibiotika budou užívat, tím lépe," říká lékař Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Milan Trojánek.
Možná už jste tu chytlavou melodii také zaslechli. "Antibiotika nespraví ti chřipku ani chlapskou rýmičku. Tomu, kdo je jak bonbóny bezhlavě polyká, nebude už pomoci za malou chviličku," zpívají poskakující ampule s léky v kampani tuzemského Státního zdravotního ústavu. Varování je na místě. V důsledku přehnané konzumace antibiotik umírá na celém světě přes milion lidí ročně, ukazuje nová studie.
Ježci jsou přirozeným přenašečem bakterií zlatého stafylokoka odolných vůči antibiotikům. K rezistenci těchto bakterií došlo zřejmě v 19. století, nerozvinuly se tedy až po vzestupu užívání antibiotik v lidské a veterinární medicíně. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního týmu vědců s českou účastí, studii publikoval prestižní časopis Nature.
Veterináři nařídili řetězci Lidl stáhnout skoro 17,5 tuny vepřového mletého masa původem z Polska, ve kterém zjistili šedesátkrát překročený limit pro antibiotika. V Česku jej zpracovávala firma Maso uzeniny Polička. Spotřebitelé by vepřové mleté maso neměli konzumovat, můžou ho vrátit na prodejně, kde ho zakoupili, sdělil dnes za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.
V Evropě zemře každý rok 33 tisíc lidí na infekce odolné vůči antibiotikům. O antimikrobiální rezistenci a nadužívání antibiotik se obvykle mluví ve spojitosti s častým a mnohdy zbytečným předepisováním ze strany praktických lékařů nebo kvůli hospodářským zvířatům. Europoslanci proto připravili legislativu upravující používání veterinárních léčiv. Nová pravidla například omezí dosud rutinní podávání antibiotik celému stádu. Užívat se budou moci jen v případě, že zvířeti bude hrozit vysoké riziko infekce a veterinář usoudí, že není jiná možnost než podání léků. O podané léčbě se také budou muset vést podrobnější záznamy. Nová pravidla začnou platit nejpozději v roce 2022.
V Evropě zemře každý rok 33 tisíc lidí na infekce odolné vůči antibiotikům. O antimikrobiální rezistenci a nadužívání antibiotik se obvykle mluví ve spojitosti s častým a mnohdy zbytečným předepisováním ze strany praktických lékařů nebo kvůli hospodářským zvířatům. Europoslanci proto připravili legislativu upravující používání veterinárních léčiv. Nová pravidla například omezí dosud rutinní podávání antibiotik celému stádu. Užívat se budou moci jen v případě, že zvířeti bude hrozit vysoké riziko infekce a veterinář usoudí, že není jiná možnost než podání léků. O podané léčbě se také budou muset vést podrobnější záznamy. Nová pravidla začnou platit nejpozději v roce 2022.
V řekách po celém světě plave nebezpečně velké množství antibiotik, varují odborníci. V některých případech je znečištění až třísetkrát vyšší, než je doporučená hranice. Nejde přitom jen o chudší země Afriky nebo Asie, ale i evropské vody, například Temži nebo Dunaj.
Jíst zdravě je v současnosti téměř nemožné. Podle nové zprávy zveřejněné na Světovém ekonomickém fóru má potravinářský průmysl negativní dopad nejen na životní prostředí, ale i lidské zdraví. Autoři studie proto doporučují zásadní změnu stravovacích návyků, jinak na následky nekvalitní stravy by podle odhadů mohlo do roku 2050 ročně zemřít až pět milionů lidí.
Antibiotiky se dnes léčí i nemoci, které se jimi účinně neodstraní. Navíc se ve velkém podávají hospodářským zvířatům. Zdraví škodlivé bakterie se kvůli tomu stávají rezistentními, což může v budoucnu ohrožovat více lidských životů než třeba rakovina.
