Má za sebou měsíce v pustině Antarktidy, simulované mise na Mars i prestižní spolupráci s NASA. Lucie Ráčková patří k nastupující generaci špičkových českých vědkyň. Přesto i ona u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přiznává, že akademický svět má k rovnosti daleko. Mezi zkumavkami a vesmírnými prototypy se totiž neustále bojuje s časem, granty a biologickými hodinami.
V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let.
Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, neboť kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.
Antarktida, známá svými rozsáhlými ledovými plochami, čelí bezprecedentním změnám. Nedávné studie odhalily dramatický pokles rozsahu mořského ledu, což vyvolává obavy vědců a ekologů po celém světě. Tento trend může mít dalekosáhlé důsledky pro globální klima a mořské ekosystémy.
Antarktida čelí v posledních letech bezprecedentnímu přílivu turistů, k němuž přispívají i sociální sítě, jako například populární aplikace pro krátká videa TikTok. Informoval o tom deník El País, podle něhož signatářské státy smlouvy o Antarktidě už zvažují zavedení návštěvnických kvót či jiných omezení cestovního ruchu na nejchladnějším kontinentu světa.
Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Tmavé znečištěné plochy více pohlcují sluneční záření a absorbují více tepla, což urychluje tání.
Rychlejší tempo, mnoho stimulů a nároků. Podle vědkyně Lucie Ráčkové se stres v dnešní době dotýká úplně každého a má dopad na naše zdraví. "Lidská chyba způsobená stresem je činitelem různých nehod, které mohou mít dramatické dopady," říká expertka, která se ho rozhodla zkoumat například na Antarktidě. Jak se na takovém místě se stresem srovnat a pod jak velkým tlakem jsou například astronauti?
Neobvykle dlouhou vlnu teplejšího počasí zažívá nyní Antarktida. Podle údajů britského Institutu pro výzkum Antarktidy byly tamní teploty v červenci, který je pro antarktickou oblast zimním měsícem, v průměru o 3,1 stupně Celsia vyšší než obvykle, uvádí web televize ORF.
Největší ledovec světa A23a se nachází poblíž Antarktidy severně od souostroví Jižní Orkneje a rozlohou se vyrovná Zlínskému kraji. Odborníci očekávali, že se bude plavit po nejmohutnějším oceánském proudu a postupně tát. Jenže místo toho se chytil do "pasti".
Moderátorku Lucii Výbornou nikdy neopouští zvědavost. V rozhlase si zapáleně povídá s vědci, lékaři i umělci. Leze po horách, a loni se dokonce vydala na jižní pól. Na Antarktidě se přitom dotkla svých limitů. Taky se diví, že si lidé kupují lístky na talkshow, kterou nově natáčí pro Českou televizi. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, proč je důležité být sám za sebe a bránit se informačnímu spamu.
Britská charitativní organizace zaměřená na ochranu kulturního dědictví inzeruje volná místa na Antarktidě. Úspěšní uchazeči se budou muset přizpůsobit téměř neustálému dennímu světlu i mrazivým teplotám a obejít se bez splachovacího záchodu či tekoucí vody.
Vědci potvrdili první případy ptačí chřipky na pevninské Antarktidě, informoval server The Guardian. Virus H5N1 našli u dvou uhynulých ptáků nazývaných chaluhy poblíž argentinské vědecké výzkumné stanice Primavera. Mezi výzkumníky kvůli tomu narůstají obavy o kolonie tučňáků.
Sir Ernest Shackleton nedobyl jižní pól a po své smrti zůstal zapomenut. Dnes je ale považován za jednoho z nejodvážnějších polárníků, který si dokázal poradit ve velmi složitých situacích. I na expedici, při níž loď nejprve uvázla v ledu a nakonec se i potopila, dokázal dlouhé měsíce plout na kře, aniž by zemřel jediný člen posádky. Shackleton se narodil před 150 lety, 15. února 1874.
Cestování na nejjižnější kontinent Země dosáhl nového milníku. Počet návštěvníků v letošní turistické sezoně podle předpokladů poprvé dosáhne sta tisíc, což je čtyřicetiprocentní skok oproti předchozímu rekordu, upozornil na nejnovější data server BBC Earth. Navzdory přísným bezpečnostním opatřením mohou lidé představovat podle vědců pro kontinent biologický hazard.
Vědci z Masarykovy univerzity v Brně ve středu ráno vyrazili na 20. expedici do Antarktidy. Hlavní skupina, kterou tvoří 16 lidí, se po dva měsíce bude kromě výzkumu věnovat také testování nových zařízení, přístrojů a vybavení. V plánu mají i natáčení dokumentu o českém antarktickém programu.
Ledovec se začal posouvat poté, co byl usazený na mořském dně přes tři desítky let. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř 4000 kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce se však začal unášet značnou rychlostí pryč a nyní se chystá vyplout mimo vody Antarktidy.
Svět netvoří pouze samostatné státy. Existují i území, která buď nepatří nikomu, nebo jsou naopak závislá na jiné zemi. V kvízu pro skutečné zeměpisné fajnšmekry si můžete vyzkoušet, zda poznáte jejich vlajky.
Proměnlivé počasí, vítr i tma ztěžovaly opravu střechy české Mendelovy polární stanice na Antarktidě. Na starosti ji měl pokrývač Dimitris Georgiadis z Vrbna pod Pradědem, který se na jižní pól vydal společně s vědci z Masarykovy univerzity. Pracoval tam pět týdnů. Krom oprav střechy také pomáhal výzkumníkům přímo v terénu. "Během dvou měsíců jsem zažil všechna čtyři roční období," říká.
Od antarktického Bruntova ledovce se odlomila obří ledová kra o rozloze asi 1550 kilometrů čtverečních. To je přibližně třikrát více než plocha celé Prahy. Podle vědců se jedná o přirozený proces, který nesouvisí se změnami klimatu. Britští glaciologové, kteří na místě spravují výzkumnou stanici, zachytili masivní puklinu na kameru.
Jak vypadají zmrzlá míchaná vajíčka? Nebo špagety, když se dostanou do prostředí, kde je minus 60 stupňů Celsia? Při své misi na polární stanici Concordia na Antarktidě si právě tyto otázky položili i vědci Cyprien Verseux a Carmen Possnigová, a tak se pustili do experimentování s jídlem. Podívejte se na některé jejich výtvory.
