Desítky tisíc lidí přišly v neděli v Ankaře protestovat proti vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle organizátorů se protestu účastní na 50 tisíc lidí. Demonstraci svolala největší opoziční strana, jejíž vedení by mohl v pondělí odvolat soud. Ten má totiž rozhodovat o možném zneplatnění výsledků volebního kongresu Lidové republikánské strany (CHP) z roku 2023 kvůli údajným podvodům.
"Jíme, jen když něco najdeme. Jinak ne," svěřuje se Nurcan Yilmazová. Žije sama se svými třemi dětmi a podobně jako mnoho dalších Turků těžce nese rostoucí ceny jídla a dalších základních potřeb. "Sýr, olivy nebo prací prášek kupuju ve slevách. Ovoce a zeleninu na trhu po páté hodině odpoledne. To, které začne brzy hnít, stojí polovinu," dodává Yilmazová pro server Middle East Eye.
Turecko sdělilo Spojeným státům jasně, že v Sýrii nevyhlásí příměří a nebude vyjednávat s kurdskými bojovníky. S odvoláním na mluvčího tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana to dnes oznámila agentura Reuters. Turecká strana tak odmítla výzvu k příměří a okamžitému ukončení bojů, kterou jí dnes na půdě OSN adresovaly Spojené státy.
Evropská unie se rozhodla potrestat Turecko sankcemi kvůli sporným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru na místech, kde byla nalezena ložiska zemního plynu. Podle agentury DPA to plyne z textu, který dnes na jednání v Bruselu přijali ministři zahraničí členských zemí. Server Euractiv ale s odvoláním na unijní diplomaty napsal, že oznámení sankcí bylo na žádost Ankary odloženo na úterý, neboť na dnešek připadá výročí nezdařeného pokusu o vojenský převrat v Turecku. Unie vrty považuje za narušování výlučné ekonomické zóny své členské země.
Strana spravedlnosti a rozvoje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v úterý ústřední volební komisi formálně požádala o anulování místních voleb v Istanbulu, které chce opakovat. Radnici v největším tureckém městě ve volbách z poslední březnové neděle podle dosud zveřejněných výsledků těsně získal kandidát opoziční Lidové republikánské strany. To by tam znamenalo konec 25leté vlády Erdoganovy strany a její islamistické předchůdkyně. Jako starosta Istanbulu začínal ve vysoké politice i Erdogan.
Turecká vládní strana prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vyhrála nedělní místní volby a se svým spojencem nacionalistickou Stranou národní akce (MHP) ovládla přes polovinu radnic v zemi. Vládní strana však utrpěla porážku v metropoli Ankaře, třetím největším tureckém městě Izmiru a zřejmě i v Istanbulu.
Turecko vydalo zatykače na 1112 osob, které podezírá z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jež podle vlády stálo za pokusem části armády o puč v létě 2016. Informovala o tom televize CNN Türk. Těžiště operace sice leží podle CNN Türk v metropoli Ankaře, ale celkem se zatýká v 76 z 81 tureckých provincií. Dosud bylo zadrženo 729 podezřelých, uvedla agentura AFP s odvoláním na informace prokuratury.
Ve čtvrtek 13. prosince časně ráno se v Ankaře srazily dva vlaky. Nehoda si vyžádala životy nejméně devíti lidí, 47 lidí bylo zraněno. Náraz některé vagóny vymrštil do vzduchu a ty pak narazily do nadchodu. Turecké úřady v pátek zveřejnily záběry z bezpečnostních kamer.
Nejméně devět mrtvých a 47 zraněných si vyžádala nehoda vysokorychlostního vlaku v turecké metropoli Ankaře. S odvoláním na místního guvernéra Vasipa Şahina o tom informovala agentura Anadolu. Počet obětí nemusí být konečný, záchranáři dále prohledávají trosky vlaku. Tři ze zraněných jsou ve vážném stavu.
Mesale Toluovou obvinily úřady v Ankaře z šíření levicové propagandy. Sedm měsíců strávila ve vazbě a dlouho nesměla Turecko opustit. Teď se vrátila do Německa, její manžel zůstává zadržený.
Za rok a půl bylo v souvislosti s pokusem o převrat propuštěno či suspendováno na 160 000 lidí, včetně soudců, policistů či učitelů.
Lidé se mohou v Turecku projet takzvaným Východním expresem - nočním vlakem, který nabízí plnohodnotný komfort. Tato forma dopravy se stala populární zejména mezi mladými Turky. Některé páry se tu i zasnubují.
Rozhodnutí českého soudu, který propustil na svobodu zadrženého vůdce Kurdů Sáliha Muslima, rozzlobilo Turecko. Právě to usiluje o Muslimovo vydání. Muslim teď počká na verdikt, zda bude vydán, na svobodě. Původně se spekulovalo o výměně Muslima za v Turecku vězněný pár Čechů, to ale Ankara odmítla. "Pro Turky je Sálih Muslim 'armádním generálem', číslem jedna na jejich černé listině, a nebudou ho handlovat za obyčejné 'pěšáky' Markétu Všelichovou s Miroslavem Farkasem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý český generální konzul v Turecku a exšéf vojenské rozvědky František Štěpánek.
"Pokud by to bylo na mně, zatčeného Kurda Sáliha Muslima bych do Turecka nevydával," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz bývalý šéf české zahraniční rozvědky Karel Randák. "Strategické zájmy státu mají vyšší váhu," tvrdí Randák.
Čtvrteční exploze v daňovém úřadu v turecké metropoli způsobila bomba a domnělého atentátníka zabila při zásahu policie, oznámil dnes v prohlášení úřad ankarského guvernéra. V souvislosti s explozí bylo zatčeno osm lidí podezřelých z napojení na atentátníka.
Skupině obhájců lidských práv z organizace Amnesty International hrozí v Turecku vysoké tresty. Do vězení mohou jít až na 15 let. Kromě devíti Turků jsou od středy souzeni i jeden Němec a Švéd. Už tři měsíce je policie zadržuje kvůli tomu, že si do mobilu stáhli šifrovací aplikaci. Podle turecké prokuratury ji využívali i pučisté během loňského pokusu o převrat. Amnesty International ale jakákoliv obvinění odmítá. Prokuratura ve středu večer překvapivě požádala o propuštění obžalovaných a jejich souzení na svobodě, informovala agentura DPA.
Archeologové v Turecku si myslí, že našli hrob s ostatky svatého Mikuláše. Jeho hrob našli v Demre v provincii Antalya na jihozápadě Turecka. Až dosud se věřilo, že světcovy ostatky se nacházejí v italském přístavu Bari. Křesťané si připomínají památku Mikuláše 6. prosince. Biskup se narodil kolem roku 280 v Turecku, kde také 6. prosince 345 zemřel.
Kurdové chtějí ustavit svůj nezávislý stát na autonomním území, které ovládají na severu Iráku. Na pondělí 25. září proto vyhlásili všelidové referendum. Jeho konání se snaží zabránit centrální irácká vláda a proti vyhlášení kurdského státu je i Turecko, kde část Kurdů žije také. S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, přestože Kurdové jsou významnými spojenci USA v regionu a významně se podílejí i na boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Podporu pro myšlenku nezávislosti zato Kurdové získali v Izraeli či Francii. Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi k tématu.
Skoro 500 lidí je souzeno v dosud největším procesu v Turecku, který se týká loňského pokusu o puč. Hlavním obžalovaným je duchovní Fethullah Gülen, kterého vláda považuje za hlavního strůjce převratu. Kromě Gülena bude v tomto procesu souzen i bývalý velitel letectva Akin Öztürk a další armádní důstojníci. Proces se koná za přísných bezpečnostních opatření.
Americký prezident Trump do Sýrie své jednotky nepošle. Spokojuje se s tím, že proti Islámskému státu bojují syrské vládní jednotky a Kurdové. Ti mají k dispozici zbraně od Američanů. Turecký deník Sabah nyní přišel s konkrétními čísly, jaký druh výzbroje a v jakém množství Kurdové od USA dostali.
Přes 800 lidí bylo minulý týden v Turecku zatčeno kvůli jejich údajným vazbám na duchovního Fethullaha Gülena. Toho považuje Ankara za hlavního organizátora loňského pokusu o převrat. Policie v minulém týdnu uvalila vazbu až na dvě stovky lidí podezřelých z kontaktů se zakázanou Stranou kurdských pracujících, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Tato strana již desítky let vede ozbrojený boj za nezávislost Kurdistánu na Turecku. Za rok od zmařeného puče uvalily turecké úřady vazbu na zhruba 50 000 lidí.
Konec války v Iráku a Sýrii se blíží. Zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí urvat každá pro sebe co nejvíce. Iráčtí Kurdové organizují v září referendum o nezávislosti. Jejich syrští soukmenovci usilují o vlastní autonomní území s názvem Rojava.
V Turecku začal v pondělí soudní proces se dvěma stovkami lidí, kteří čelí obvinění, že se podíleli na loňském pokusu o puč. Jde hlavně o vojáky, 26 z nich jsou generálové. Drtivá většina je stíhaná ve vazbě. Mezi obviněnými je i duchovní Fethullah Gülen, kterého turecké vedení označuje za inspirátora neúspěšného převratu. Gülen je souzen v nepřítomnosti, žije v americkém exilu. Mnoha obviněným hrozí doživotí.
Turecko zakázalo německým poslancům vstup na vojenskou základnu Incirlik. Momentálně ji přitom využívají německé ozbrojené síly. Oficiálním důvodem je to, že Německo poskytlo azyl tureckým vojákům, které Ankara obviňuje z podílu na loňském neúspěšném pokusu o puč. Na turecké rozhodnutí zareagovala i kancléřka Angela Merkelová, podle které bude Německo v takovém případě hledat nové místo. Zvažuje prý Jordánsko.
