Ve stínu útoku na íránská jaderná zařízení a vražd klíčových představitelů se rozjela druhá, tišší linie izraelské operace: telefonáty, při nichž izraelští agenti vyhrožují smrtí vysoce postaveným Íráncům. Podle informací deníku The Washington Post, který získal autentický zvukový záznam jednoho z těchto hovorů, šlo o cílenou psychologickou operaci s cílem destabilizovat teokratický režim.
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil začátek příměří mezi Izraelem a Íránem. Už krátce po jeho vyhlášení ale izraelský ministr obrany Jisrael Kac obvinil Teherán z jeho porušení. Izraelské letectvo poté v odvetě zničilo radarový systém poblíž Teheránu. Přesto ani jedna strana nestojí o dlouhodobý konflikt, píše týdeník The Economist. Co aktuální křehké příměří znamená pro Blízký východ?
USA zdevastovaly íránský jaderný program a jaderné ambice Teheránu jsou v troskách, uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth na briefingu Pentagonu. Operaci pojmenovanou Půlnoční kladivo (Midnight Hammer), v jejímž rámci USA v noci na neděli zaútočily na íránské jaderné provozy, Hegseth označil za obrovský úspěch a zdůraznil, že svět by měl slova amerického prezidenta Donalda Trumpa poslouchat.
Ajatolláh Alí Chameneí je nejvyšším vůdcem šíitského Íránu téměř čtyřicet let, během nichž ze země vytvořil regionální mocnost, jež soupeří se sunnitskými státy v Perském zálivu a je nepřátelská vůči USA a Izraeli. Zpočátku byl považován za slabého nástupce charismatického zakladatele islámské republiky ajatolláha Chomejního, postupně však upevnil svou moc a stal se nepopiratelným vůdcem Íránu.
Izrael v noci na pátek zaútočil na Írán. Podle izraelského premiéra Benjamina Netajahua údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program.
Íránský vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k přímým úderům na izraelské území kvůli zabití šéfa politického křídla Hamásu Ismáíla Haníji v Teheránu. Tvrdí to deník The New York Times s odkazem na tři nejmenované íránské zdroje.
Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí slíbil pomstít smrt lídra politického křídla teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji, který byl ve středu zabit v Teheránu, podle Hamásu Izraelem. Chameneí uvedl, že Izrael tak poskytl důvod pro tvrdý trest. Také nový íránský prezident Masúd Pezeškján řekl, že Írán přiměje teroristické okupanty atentátu litovat.
V kuchyni malého rodinného domku kousek za Prahou připravuje čaj Naghme Shojaeiová, íránská zpěvačka, která před pěti lety uprchla před životem v totalitě. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na své dospívání v Teheránu i na boje za práva žen. "Kdykoliv ztrácím naději, podívám se na českou historii. Je tam hodně podobností s Íránem. Když byla možná sametová revoluce, může se to podařit i nám."
Svět sleduje dvě revolty. Ruským mužům se nechce do války a íránské ženy mají dost povinného zakrývání hlavy. Jenže zatímco Rusové se proti svým vládcům bouří neradi a pozdě, Íránky a Íránci se nebojí a riskují vše. O co usilují, proč právě teď a mají šanci na úspěch?
Policie střílí ostrou municí do davů, používá slzný plyn, hromadně zatýká demonstranty a bije je. Íránci a Íránky na protestech ale nepolevují - pálí dál hidžáby, provolávají protivládní hesla a v některých případech hází na policejní stanice zápalné lahve. Situace v Íránu, vyvolaná smrtí 22leté ženy v policejní vazbě, se nadále vyhrocuje, a to i v oblastech, které běžně bývají na straně vlády.
Pokus o vraždu slavného spisovatele představuje zatím nejtemnější okamžik pro světovou literaturu v 21. století. Západní svět čeká zkouška. Přestanou knihkupectví ze strachu opět prodávat Rushdieho knihy, nebo zlu tentokrát neustoupí?
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat "ostražití vůči klamům Západu", informovala agentura Reuters.
Někdo ve stáří vůči mladým znejistí, jiný usoudí, že za jeho časů bylo lépe. Ale pak je tu Salman Rushdie. "Naše generace svůj čas nevyužila nejlépe," říká slavný spisovatel a držitel Bookerovy ceny. "Podle mě je správné se veřejně omluvit za ten ekologický, fanatický, oligarchický svinčík, který po sobě zanecháváme," vzkazuje studentům.
Smuteční akce spojené se zabitím íránského generála Kásema Solejmáního se na pondělí přesouvají do íránské metropole Teheránu. Americký prezident Donald Trump mezi tím znovu pohrozil "velkou odvetnou akcí" v případě, že by Teherán zaútočil na americké cíle. Do Iráku pak vzkázal, že pokud země vypoví americké vojáky, uplatní vůči němu sankce.
Při protestech vyvolaných zdražením benzinu bylo v Íránu podle "důvěryhodných zpráv", na které se odvolává mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International, zabito nejméně 106 lidí ve 21 městech. Íránci vyšli do ulic v pátek, kdy vláda ohlásila zdražení benzinu o 50 procent. Írán dosud pohonné hmoty štědře dotoval, ale od loňska se potýká s důsledky obnovených amerických sankcí.
Spojené státy zařadily íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa na sankční seznam. Na svém webu to oznámilo americké ministerstvo financí, které sankce spravuje. Zaríf podle agentury Reuters uvedl, že USA ho daly na černou listinu, protože představuje hrozbu pro americkou agendu. Íránský prezident Hasan Rúhání chování Spojených států označil za "dětinské", podle amerického republikánského senátora Randa Paula toto rozhodnutí zavírá dveře pro dialog s Teheránem.
Chameneího projev se konal den před výročím události z roku 1979, kdy íránští studenti přepadli americkou ambasádu v Teheránu a zadrželi desítky rukojmí.
Íránskému duchovnímu vůdci vadí, že Spojené státy uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele.
Protestní demonstrace v Íránu slábnou, naopak režim povolal do ulic své stoupence. "Vláda má pořád dost příznivců, nelze se na ně dívat jen jako na mlátičky v ulicích," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz expert na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Celkově desítky tisíc lidí vyšly do ulic velkých měst v Íránu. Protesty si vyžádaly mrtvé i zraněné, zatčeny byly stovky lidí. Čeká teď Írán změna poměrů? Nebo policie masové demonstrace rozežene? Přinášíme nejdůležitější otázky a odpovědi.
Protivládní protesty začaly jako projev nespokojenosti s ekonomickou situací v Íránu.
Otřesy, které v neděli pocítily Irák a Írán, dosáhly síly 7,3 stupně Richterovy škály. Místní média hlásí jen v Íránu nejméně 450 mrtvých a více než sedm tisíc zraněných. Nejvíce zemětřesení zasáhlo íránskou provincii Kermánšáh a iráckou provincii Sulajmánia, která se nachází na území iráckého Kurdistánu.
Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a o pár hodin později také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda v pondělí oznámily, že přerušují diplomatické vztahy s Katarem. Ve středu se přidalo i Jordánsko a Mauritánie. Vzápětí došlo i k přerušení pozemního, leteckého a námořního spojení. Co vedlo arabské státy k tomuto razantnímu kroku? Jaké jsou nejdůležitější otázky a odpovědi této krize?
Reformista Hasan Rúhání v pátek znovu vyhrál volby, a zůstane tedy v prezidentském křesle další čtyři roky. Svůj hlas mu odevzdalo 57 procent voličů oproti 38 procentům pro jeho hlavního rivala, kterým byl představitel konzervativního křídla Ebráhím Raísí. Jak to vypadá v íránské volební místnosti? A proč lidé napříč Íránem stále věří svému prezidentovi?
V Íránu v pátek večer skončily prezidentské volby, uvedla s odvoláním na místní televizi agentura Reuters. Zvítězil v nich reformní íránský prezident Hasan Rúhání a svůj post obhájil už v prvním kole.
Teherán přiznal, že o víkendu otestoval balistickou raketu středního doletu. Podle informací německého listu Die Welt kromě toho ale ozkoušel i řízenou střelu Súmár, která je schopná nést jadernou hlavici. Poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího uvedl, že jeho země nepotřebuje žádné svolení k tomu, aby se bránila. Americký prezident Donald Trump reagoval na Twitteru slovy, že Íránci by měli "být vděčni za děsnou dohodu, kterou s nimi USA uzavřely".
