Je členem jedné z nejmocnějších a bohatých rodin v Řecku. Jeho předkové stáli v čele země dohromady déle než dvě desetiletí. Otec vedl řeckou vládu na začátku 90. let, jeho sestra byla starostkou Athén v době olympijských her a později také šéfkou diplomacie. Novým řeckým premiérem se po nedělních předčasných volbách stal Kyriakos Mitsotakis.
Řecký premiér Alexis Tsipras nedokázal splnit sliby, které dal před více než čtyřmi lety voličům jako radikální levicový lídr hnutí SYRIZA, píší některé evropské deníky v reakci na nedělní parlamentní volby v Řecku. Ty vyhrála opoziční Nová demokracie.
V nedělních předčasných parlamentních volbách v Řecku vyhrála opoziční konzervativní Nová demokracie. Po sečtení více než 80 procent hlasů získala 39,72 procenta, zatímco vládní levicová SYRIZA 31,59 procenta, informovala agentura AP. Řecký premiér Alexis Tsipras už poblahopřál vůdci opozice Kyriakosovi Mitsotakisovi k vítězství. Moc mu předá v pondělí, až jeho politický rival složí přísahu jako předseda vlády. Zároveň bude představen nový kabinet, uvedla řecká média.
Řecko a krize. Na tohle spojení si Evropa v posledních deseti letech zvykla. Země na jihovýchodě kontinentu zabředla do obrovských dluhů, v jednu chvíli dokonce musely zavřít banky a hrozilo, že stát bude muset opustit eurozónu. Vlády nasadily od roku 2010 tvrdá úsporná opatření, která drasticky snížila životní úroveň většiny Řeků. Před státním bankrotem přitom zemi zachránily úvěry od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. V neděli jdou Řekové po čtyřech letech k parlamentním volbám. V době, kdy to nejhorší mají za sebou. Řecká ekonomika roste, loni i letos o necelá dvě procenta.
Předčasné volby v Řecku se budou konat 7. července, tedy o týden později než se očekávalo. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na mluvčího vlády Dimitrise Tzanakopulose. Mluvčí posun o týden zdůvodnil tím, že vláda nechtěla narušit termín přijímacích zkoušek na vysoké školy.
Řecká vládní krize, kterou o víkendu odstartoval odchod menšího koaličního partnera z kabinetu, je podle všeho zažehnána. Premiér Alexis Tsipras totiž získal podporu dostatečného množství poslanců, a ze středečního hlasování o důvěře proto s velkou pravděpodobností vyjde jako vítěz. Klíčové bylo rozhodnutí jednoho ze zástupců centristické strany Potami, díky němuž nyní vláda disponuje ve 300členném parlamentu 151 hlasy, napsala v úterý agentura Reuters. O hlasování v parlamentu požádal sám premiér, podle něhož musí vláda po odchodu koaliční pravicové strany Nezávislí Řekové (ANEL) znovu získat legitimitu. Důvodem rozkolu ve vládě je dlouhotrvající spor o název Makedonie.
Řecký parlament začne v úterý projednávat vyslovení důvěry kabinetu v souvislosti s vládní krizí kvůli dohodě o názvu sousední Makedonie. Hlasovat budou poslanci patrně ve středu večer, oznámili podle agentury Reuters parlamentní činitelé. O vyslovení důvěry požádal premiér Alexis Tsipras po nedělní rezignaci ministra obrany Panose Kammenose a odchodu jeho strany z vládní koalice.
Řecko se od vyhlášení nezávislosti Makedonie na Jugoslávii před 27 lety brání tomu, aby sousední země užívala název totožný s pojmenováním jeho severní části.
Rania Antonopuluová pobírala podporu, přestože v blízkosti Athén vlastní nemovitost. Přišla si tak neoprávněně na 23 000 eur.
Řekové na nedělní demonstraci odmítli název Makedonie jako zásah do svého historického dědictví. Politici mezitím hledají kompromis.
Pět stovek demonstrantů svolaných komunistickou odborovou organizací PAME protestovalo před řeckým ministerstvem práce, asi padesát lidí se dostalo až k samotné ministryni Efi Achtsiogluové.
Řecký premiér Alexis Tsipras se chystá rozdělit mezi chudými důchodci, rodinami a nezaměstnanými i v tomto roce vánoční prémii ve výši zhruba jedné miliardy eur (26 miliard Kč). Oznámil to v státní televizi ERT. Podle analytiků si chce vylepšit špatné preference. Peníze si mezi sebou rozdělí 3,4 milionu lidí. Dalších 360 milionů eur vláda zaplatí státní elektrárenské společnosti (DEI), aby nenavyšovala ceny energií. Podle Tsiprase umožňuje řecké vládě tuto sociální politiku větší přebytek primárního rozpočtu (bez započtení splátek dluhu), než jaký byl dohodnut s věřiteli. Čím lepší je finanční situace země, tím větší podpory se musí dostat těm, kteří to nejvíce potřebují, řekl Tsipras.
Ministři financí států platících eurem zasedají v Lucemburku. Země eurozóny nejspíš Řecku pošlou další část už slíbené záchranné půjčky. Země ji nutně potřebuje, jinak jí v červenci hrozí bankrot. Zatímco podle očekávání by Řecko mělo dostat další splátku záchranných půjček, mnohem těžší bude uzavřít dohodu ohledně budoucího snížení řeckého dluhu.
Česko nebude mít zástupce na druhém dni summitu evropských lídrů, který se sejde příští týden ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Premiér Bohuslav Sobotka bude na summitu jen ve čtvrtek, pak odletí na kongres ČSSD do Brna. Česko tak bude na schůzce nejspíš zastupovat slovenský premiér Robert Fico.
Řecko stále neopustila hospodářská krize - a to ani sedm let od první finanční injekce z Evropské unie. Nezaměstnanost zde sice klesla na "pouhých" 23 procent, ale stále je nejvyšší v EU. Mnoho Řeků žije pod hranicí chudoby, nemá na elektřinu a jí na příděl či v charitativních vývařovnách. Premiér země Alexis Tsipras žádá věřitele třetí nejchudší země EU o shovívavost.
Nejzadluženější země eurozóny vyplatí důchodcům ještě letos jednorázový příspěvek. Peníze bude mít vláda díky tomu, že se Řecku letos dařilo lépe, než se čekalo. Premiér Alexis Tsipras rozhodnutím pobouřil mezinárodní věřitele, protože ho s nimi nekonzultoval.
Tato neděle bude pro evropské populisty důležitá. Mohou vyhrát v Itálii i Rakousku. Italové hlasují o změnách ústavy a rozhodují o budoucnosti premiéra Mattea Renziho. Rakušané si zase vybírají nového prezidenta a zvítězit by mohl Norbert Hofer, kandidát strany svobodných, která se podle některých kritiků řadí ke krajní pravici. Jeho strana je ale umírněnější než podobné partaje v Evropě.
Úprava ústavy by měla umožnit občanům přímou volbu prezidenta a také hlasovat o zákonech v referendech. Tsipras musí nyní pro tuto myšlenku získat svou vládnoucí stranu Syriza, jejíž nemalá část se ale změnám ústavy zatím brání.
Řecko připouští uspořádání referenda o změně volebního zákona. Ta by zrušila bonusových 50 poslaneckých mandátů, které získává vítěz voleb, informovala mluvčí řeckého kabinetu Olga Gerovasiliová. Právě bonus 50 mandátů výrazně pomohl v minulých letech vládnoucí SYRIZE, nyní však podle preferencí očekává tvrdou porážku. Změna zákona by ale její negativní výsledek ve volbách mohla podstatně zmírnit.
Bonusový systém dosud zajišťuje vítězi parlamentních voleb 50 poslaneckých mandátů navíc. Syriza nyní v předvolebních průzkumech ztrácí šest až osm procentních bodů na vedoucí Novou demokracii.
Moskva bude nucena odpovědět na americký protiraketový štít v Evropě, řekl v pátek ruský prezident Vladimir Putin a pohrozil, že Polsko a Maďarsko, kde má štít být, se rázem ocitají v hledáčku ruských raket.
Poslanci zvedli ruku mimo jiné pro zvýšení daní, další úsporné reformy a také pro vznik obřího privatizačního fondu. Jde o podmínku pro čerpání dalších miliard eur ze záchranného programu.
Řecko naposledy vydalo státní dluhopisy s delší dobou splatnosti v roce 2014. Loni se dohodlo na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo od mezinárodních věřitelů během tří let získat půjčky v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Atény rovněž doufají v dosažení pokroku při jednáních o zmírnění dluhové zátěže země.
Řecký parlament před nedělní půlnocí schválil balík penzijních a daňových reforem. Vláda premiéra Alexise Tsiprase doufá, že reformy pomohou přesvědčit mezinárodní věřitele k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu pro silně zadluženou zemi.
Na řeckou krizi kromě domácností a podnikatelů doplácí i hlavní církev v zemi. Kvůli klesajícím cenám nemovitostí a nezájmu investorů přichází o peníze z pronájmů svých pozemků a budov. Kvůli pádu největší řecké banky navíc přišla o obrovskou sumu peněz - akcie totiž nyní stojí dvěstěkrát méně než například před deseti lety, kdy Řecká církev část z nich pořídila.
Řecku hrozí, že do konce března nebude mít na splátky dluhů, varuje Mezinárodní měnový fond. Aby země získala další část půjčky ze záchranného balíčku, na kterém se dohodla v srpnu s věřiteli, musí tamní vláda mimo jiné schválit i nezbytnou penzijní reformu. Mezinárodní měnový fond zároveň upozorňuje na "naději" pro zadluženou řeckou ekonomiku. "Díky" současné migrační krizi mají Řekové šanci, že se jim povede s evropskými věřiteli vyjednat výhodnější podmínky, pokud jde o dluhy.
