Moskva bude nucena odpovědět na americký protiraketový štít v Evropě, řekl v pátek ruský prezident Vladimir Putin a pohrozil, že Polsko a Maďarsko, kde má štít být, se rázem ocitají v hledáčku ruských raket.
Poslanci zvedli ruku mimo jiné pro zvýšení daní, další úsporné reformy a také pro vznik obřího privatizačního fondu. Jde o podmínku pro čerpání dalších miliard eur ze záchranného programu.
Řecko naposledy vydalo státní dluhopisy s delší dobou splatnosti v roce 2014. Loni se dohodlo na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo od mezinárodních věřitelů během tří let získat půjčky v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Atény rovněž doufají v dosažení pokroku při jednáních o zmírnění dluhové zátěže země.
Řecký parlament před nedělní půlnocí schválil balík penzijních a daňových reforem. Vláda premiéra Alexise Tsiprase doufá, že reformy pomohou přesvědčit mezinárodní věřitele k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu pro silně zadluženou zemi.
Na řeckou krizi kromě domácností a podnikatelů doplácí i hlavní církev v zemi. Kvůli klesajícím cenám nemovitostí a nezájmu investorů přichází o peníze z pronájmů svých pozemků a budov. Kvůli pádu největší řecké banky navíc přišla o obrovskou sumu peněz - akcie totiž nyní stojí dvěstěkrát méně než například před deseti lety, kdy Řecká církev část z nich pořídila.
Řecku hrozí, že do konce března nebude mít na splátky dluhů, varuje Mezinárodní měnový fond. Aby země získala další část půjčky ze záchranného balíčku, na kterém se dohodla v srpnu s věřiteli, musí tamní vláda mimo jiné schválit i nezbytnou penzijní reformu. Mezinárodní měnový fond zároveň upozorňuje na "naději" pro zadluženou řeckou ekonomiku. "Díky" současné migrační krizi mají Řekové šanci, že se jim povede s evropskými věřiteli vyjednat výhodnější podmínky, pokud jde o dluhy.
Řecká vláda se dostává do závodu s časem ve snaze zvrátit vznik jednotné fronty za uzavření hranice na severu Řecka s Makedonií, kterou se snaží sestavit skupina čtyř zemí visegrádské skupiny, píše řecký deník Ta Nea. Současnou situaci považuje za přetahovanou mezi tvrdým protievropským jádrem a těmi, kteří se snaží najít společné řešení ku prospěchu všech zemí.
Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jsou rozhovory o britských požadavcích na reformu Evropské unie v kritické fázi a riziko, že Británie osmadvacítku opustí, je skutečné. Jak Tusk dodal po setkání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem, čtvrteční summit v Bruselu bude klíčový pro budoucnost Evropské unie.
Řecko se nezúčastní pondělního mimořádného summitu visegrádské čtyřky v Praze. Řecký ministr zahraničí si stěžoval, že země V4 chtějí jednat "o nás bez nás". Evropské země chtějí dát Řecku dva měsíce na nápravu nefungujících hotspotů, pokud se situace nezmění, budou moci členské země EU mezi sebou obnovit hranice až na dva roky, čímž by padl schengenský prostor.
Rozmístit své lodě k tureckým břehům a přispět tak k řešení uprchlické krize zvažuje i Severoatlantická aliance. V Bruselu to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Krize s uprchlíky je předmětem vážného znepokojení pro nás všechny. Myslím si tedy, že se velmi vážně zamyslíme nad žádostí Turecka a dalších spojenců o pomoc s řešením této krize," řekl šéf NATO v bruselském sídle. O možnosti námořní mise NATO k lepší kontrole tureckých břehů, odkud denně míří stovky běženců do Řecka, hovořila i německá kancléřka Angela Merkelová. Znepokojen je řecký premiér Alexis Tsipras, který upozornil, že případná mise nesmí nijak ohrozit svrchovanost Řecka.
Výměnou za desítky miliard, které eurozóna slíbila Řecku, by měly Atény provést další škrty důchodů. Tamní premiér chce tato opatření obejít. Ekonomové však varují, že bez reformy se řecký penzijní systém neobejde. Problémem je stárnutí populace, rostoucí počet důchodců i výdajů, které vláda do této oblasti posílá.
Soustavné bombardování, tlak kurdských sil i irácké armády a rovněž ekonomické vyčerpání příští rok Islámský stát oslabí. Zejména v Iráku, kde lze očekávat, že Kurdové a iráčtí vojáci uštědří IS několik porážek. V důsledku dohody mezi EU a Tureckem o lepší ostraze pobřeží Egejského moře a také kvůli opatřením Unie na jejích vnějších hranicích uprchlíků patrně příští rok o něco ubude, ale stále půjde o statisíce lidí.
Řecko nevyhoví "nerozumným požadavkům" věřitelů v otázce důchodů, řekl řecký premiér Alexis Tsipras. K připravovaným jednáním o důchodovém systému v zemi ale podle agentury AFP připustil, že systém je na pokraji zhroucení a musí se reformovat. "Věřitelé musí vědět, že dohodu s nimi budeme plně respektovat, ale že to neznamená, že přistoupíme na nerozumné a nespravedlivé požadavky," uvedl premiér v rozhovoru, který zveřejnil deník Real News. Tsiprasova vláda loni v červenci odstoupila od předvolebních slibů o zastavení úsporných politik a přistoupila na dohodu s evropskými věřiteli, která počítá s další pomocí Řecku ve výši až 86 miliard eur v příštích třech letech výměnou za nové reformy.
Ještě na jaře dávaly průzkumy Podemos šance na jasnou výhru ve Španělsku. Nelze vyloučit, že drsná jednání o řeckém dluhu v létě a balancování Řecka na hraně pádu z eurozóny hrají svoji roli v opadnutí popularity stran typu Syrizy v jiných zemích. Ostatně Madrid a Lisabon v létě tlačily na to, aby eurozóna řeckým požadavkům na odpuštění dluhu či zmírnění podmínek neustupovala.
Kvůli neochotě spolupracovat s evropskými věřiteli se Řecko v létě 2015 těsně přiblížilo odchodu z eurozóny. Nakonec k němu nedošlo, obyčejní Řekové ale ve strachu vybrali ze svých účtů rekordní množství úspor. Banky se kvůli tomu ocitly bez peněz a na tři týdny zavřely, vláda zároveň musela požádat eurozónu o další miliardové půjčky. Podobný scénář by se v roce 2016 už opakovat neměl, lépe ale nebude. Na Řeky dopadají škrty, ke kterým se vláda výměnou za evropské peníze zavázala.
Komentátoři Hospodářských novin si vybrali téma, které je v právě končícím roce zaujalo nejvíc. U Davida Klimeše to byla řecká krize. Ta si podle něho sice nyní dává oddechový čas, ale to rozhodně neznamená, že skončila. Stále je prubířským kamenem pro udržitelnost a budoucnost eurozóny. Snad se Evropa rozhodla dobře a přerod Řeka Tsiprase v nejpravicovějšího premiéra Evropy mu nějaký čas vydrží.
Alexis Tsipras a Ahmet Davutoglu se v neděli potkali na mimořádném summitu Evropské unie a Turecka o migrační krizi. Na Tsiprasově twitterovém účtu se ten večer objevily čtyři vzkazy Turkům. Týkaly se nedávného sestřelení ruského bombardéru tureckou armádou na hranici se Sýrií. Ale i toho, že obě země by se místo zbraní měly zaměřit na záchranu uprchlíků.
V případě uzavření srbských či chorvatských hranic mají uprchlíci stále možnosti, jak se dostat dál. Třeba velmi riskantní cestou po moři z Albánie do Itálie. Znamenalo by to, že z Řecka nebo Makedonie půjdou místo na sever do Srbska na západ a pokusí se z albánských břehů přeplout na jih Itálie. V chladném počasí je cesta velmi nebezpečná a například trasa přes řecko-albánské pomezí je hornatá a v zimě obtížně schůdná.
Řecký parlament dnes vyslovil důvěru vládě staronového premiéra Alexise Tsiprase. Všech 155 poslanců vládní koalice stran Syriza a Nezávislí Řekové kabinet podpořilo. Proti se vyslovilo 144 z 300 zákonodárců. Vládu Tsipras sestavil po zářijových předčasných volbách. Kromě jeho levicového hnutí Syriza se jí opět účastní také nacionalisté, jejichž předseda Panos Kammenos se vrátil do čela ministerstva obrany. Svůj post z první Tsiprasovy vlády si podržel i šéf diplomacie Nikos Kotzias. Ministrem financí je opět Euklidis Tsakalotos, který se podílel na přípravě nové finanční dohody s mezinárodními věřiteli.
Zástupci EU a MMF se chystají na kontrolní misi do Atén. Měla by proběhnout koncem října. Pokud dopadne úspěšně, Řecko má šanci na další tři miliardy eur. Tsipras je odhodlán záchranný plán plnit . Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos oznámil, že v roce 2017 Řecko očekává růst.
