Vláda Andreje Babiše schválila zákon o financování médií veřejné služby. Od roku 2027 mají dostávat pevně stanovenou platbu ze státního rozpočtu. Česká televize a Český rozhlas mají dohromady dostat 7,8 miliardy korun ročně. „Bude to rozpočtová kapitola. My na to určitě vybereme v rámci EET 2.0,“ poznamenal premiér na tiskové konferenci po jednání vlády.
Kabinet v pondělí 15. června schválil novelu, která ruší zákon č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a nahrazuje ho novým zákonem o financování médií veřejné služby. Ten určuje pevnou roční částku jako mandatorní výdaj státu: 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,065 miliardy pro Český rozhlas, dohromady 7,805 miliardy. Změna má platit od 1. ledna 2027. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy sobě) uvedl, že se Česko připojuje k většině zemí Evropské unie, které od poplatků ustoupily.
Premiér i ministr odmítli, že by šlo o oslabení médií. Podle nich nová částka odpovídá roku 2024, kdy byla obě média podle Klempíře lídry trhu a ani jedno z nich podle něj neoznačovalo ve výroční zprávě nedostatek peněz za zásadní problém.
Babiš vyčíslil, že proti roku 2024 dostávají média letos o 1,401 miliardy korun víc, takže návrh se vrací na úroveň roku 2024. Redaktor České televize Petr Vašek ale vzápětí namítl, že jde o meziroční škrt zhruba 15 procent, a upozornil, že poplatky byly sedmnáct let zmrazené (2008–2025). Nová částka tak podle něj fakticky vrací financování na úroveň roku 2008. Babiš to opakovaně odmítl s tím, že vychází z čísel roku 2024. Nezohlednil však vliv inflace.
Klempíř argumentoval, že rozpočet na úrovni roku 2024 neznamená pokles kvality, ale vyšší tlak na efektivitu. Babiš dodal, že napříč Evropou veřejnoprávní média šetří, zmínil propouštění v BBC i úspory v Německu a Francii. Česká televize a Český rozhlas o úsporách podle něj nikdy nemluvili. Zrušení poplatků navíc podle premiéra ušetří nejméně 250 milionů korun ročně, které dnes stojí jejich vybírání a vymáhání. Vláda podle obou politiků jen plní programové prohlášení.
„Stanovení té částky není nic jiného než technický výpočet, který bude do budoucna automatizovatelný,“ řekl ministry kultury Klempíř s tím, že na vládě na ní panovala shoda.
Vláda ponechává beze změny zákon o České televizi i zákon o Českém rozhlasu s výjimkou pasáží o poplatcích a upustila i od dříve zvažované fúze obou institucí. Oběma médiím zůstává možnost získávat v omezené míře příjmy z reklamy. Ministr uvedl, že tím vyšel vstříc médiím, pro něž jsou prý důležitější záruky zakotvené ve stávajících zákonech než samotná výše peněz.
Novináři opakovaně mířili na otázku nezávislosti. Chtěli vědět, jak vláda, která média kritizuje, zaručí, že je financováním nebude ovlivňovat. Klempíř odpověděl, že přechod na státní rozpočet nemění právní status médií veřejné služby, která dál zůstávají nezávislými institucemi s vlastním vedením i radami, a že víceletý rozpočtový výhled vyplývá ze zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Pojistku v podobě nezbytného souhlasu Senátu nebo zákona ústavní povahy, kterou požadovala opozice i ředitelé, vláda nechce. Podle ministra mediální zákony nepatří mezi předpisy vyžadující shodu obou komor, jako jsou ústavní zákony či zákony o Ústavním soudu a Nejvyšším kontrolním úřadu. Babiš odmítl, že by vláda nezávislost České televize někdy ohrožovala.
Financování má dorovnávat valorizační mechanismus, který určené částky z rozpočtu zvýší podle inflace. Klempíř i Babiš opakovaně uváděli, že se tak stane, jakmile kumulovaná inflace přesáhne deset procent. Původní březnový návrh ministra obsahoval každoroční navýšení až o pět procent. Na dotaz, proč se vzorec změnil, Babiš odpověděl: „Změnili jsme ho proto, že jsme ho chtěli změnit. Myslím, že to nestojí za rozvádění.“
Schválená verze zákona zatím není ve vládním systému dostupná.
Generální ředitelé obou médií se dozvěděli konkrétní částky teprve v den jednání vlády. „Byl jsem spokojený, že jsme to utajili,“ řekl premiér. Na námitku, že o snižování rozpočtu s řediteli neproběhla žádná debata, Babiš odpověděl, že jednání teprve začíná. Ředitele ČT Hynka Chudárka označil za vstřícného a uvedl, že mu teprve nyní vysvětlil, že část peněz jde na vysílací práva k olympiádě a fotbalovému šampionátu. O generálním řediteli ČRo René Zavoralovi naopak prohlásil, že debatu odmítl. Babiš zároveň vyzval, aby hospodaření obou médií prověřil Nejvyšší kontrolní úřad.