Je to jen pár dnů, co do středočeských Lešan dorazil vzácný a tak trochu i bolestivý kus historie. Pod plachtou na korbě náklaďáku se sem přes Rumunsko a Bulharsko "vrátil" sovětský vojenský transportér BTR-152, který sehrál důležitou roli v srpnu 1968. Tento typ byl totiž jedním z hlavních vozidel, v němž se po Československu pohybovala okupační vojska.
Velké množství příznivců Ukrajiny přišlo ve čtvrtek navečer na shromáždění, jehož účastníci kritizovali agresivní politiku Ruska v roce 1968 i v současnosti. Na akci s názvem "Jdi domů, Ivane" varovali, že se historie může opakovat, a proto je nutné podporovat Ukrajinu všemi způsoby. Zaznělo také varování, že v Česku můžou po volbách vládnout proruští politici.
Češi mají historický problém a očekávají, že když budou rozumní a nebudou klást odpor, velmoc to ocení a odmění je. Země by získala mnohem víc, pokud by se lidé po srpnové okupaci bránili třeba i beze zbraní jen svým postojem, řekl ve čtvrtek historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.
Jen po revoluci vzniklo okolo 20 fikčních filmů pojednávajících o 21. srpnu 1968. Pelíšky, Rebely nebo Vlny známe všichni. Jak se ale o okupaci točilo za normalizace? A jak po ní? Některé autorské snímky nabourávají naši zarytou představu o české hrdosti, jiné jsou avantgardní, další ostudně trapné.
Přestože od odjezdu posledního sovětského okupanta z Česka uteklo již více než 34 roků, stopy po 23leté přítomnosti vojáků řízených Moskvou je v Česku patrný dosud. Třeba v Ralsku, kde břízy a borovice postupně pohlcují zdevastované paneláky po rodinách sovětských důstojníků. Kousek odtud navíc přesně před 40 lety došlo k jedné z největších tragédií, jež okupanti v Československu způsobili.
Pro desítky tisíc sovětských okupantů a jejich rodiny, kteří si zvykli na výdobytky života v Československu, začaly před pětatřiceti lety těžkosti. Praha dotlačila Moskvu k podpisu dohody o odchodu jejích vojáků. Ti v průběhu třiadvacetileté okupace zabili 402 lidí. Nejrychleji stahování proběhlo ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde místo dvanácti měsíců stačily jen čtyři týdny.
Obětem okupantů i československých represivních složek ze srpna 1968 a 1969 je věnován pětimetrový bronzový památník od sochaře Jiřího Sozanského, který byl tuto středu večer odhalen na nábřeží u pražského Musea Kampa. Stalo se tak v den, kdy si Česko připomnělo invazi vojsk Varšavské smlouvy. Brutalitu agrese dílo znázorňuje kovovými ostny nebo kusem tankového pásu.
Česká kina od minulého týdne promítají film Vlny režiséra Jiřího Mádla. Snímek je dramatem skupiny novinářů Československého rozhlasu v srpnu 1968. Aktuálně.cz přináší přehled dalších filmů, které se také odehrávají na pozadí sovětské okupace nebo jsou přímo o ní a stojí za to je vidět. Jde pouze o selektivní výběr snímků, nikoliv jejich úplný výčet. Od okupace ve středu uplynulo přesně 56 let.
Před 56 lety do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. "Dočasný pobyt" okupantů trval více než dvacet let. Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, co o srpnových událostech víte.
"Svět je teď bez velkých témat. Až náraz by ukázal, jestli má společnost v sobě skutečnou víru v demokracii," říká k výročí invazí vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 historik Michal Stehlík. Podle něj je naším historickým zvykem jít do konformní pozice. "Neseme si trochu mýtus, že nás vždy někdo větší převálcuje, a když počkáme, tak se to přežene," dodává nejen k období normalizace.
K výročí okupace Československa sovětskými vojsky v srpnu 1968 připravil tým plukovníka Otakara Foltýna sérii příběhů, v nichž Češi vzpomínají na okupaci. "Je potřeba lidem vysvětlovat, že svobodu musíme bránit. Třicet let jsme to zanedbávali," říká Foltýn k první kampani odboru strategické komunikace státu, který vede. Vznikla pod vedením muže, který stojí za úspěšným projektem Dárek pro Putina.
Bývalá rozhlasová hlasatelka Dagmar Hazdrová vysílala během okupace v srpnu 1968 více než dva dny v kuse. Do královéhradeckého rozhlasu nastoupila v roce 1961, kdy byla atmosféra v Československu velmi uvolněná. To se ale za pár let značně změnilo. "Národ úplně ztuhl," líčí pro Aktuálně.cz. O svých zkušenostech bude mluvit také 21. srpna na pražském Výstavišti v rámci akce NeverMore 68.
O srpnu 1968 dětskýma očima vypráví nový film Konec světa režiséra Bohdana Slámy. Hrdiny jsou kluk a jeho děda, kteří společně zažijí sovětskou okupaci na chalupě v Jizerských horách. V hlavní roli dědy se představí Miroslav Krobot, Vojtěch Veverka ztvární hocha Tondu. Z filmu, jejž kina začnou promítat 19. září, tvůrci právě vydali trailer.
Potřetí v roli filmového režiséra se představuje populární český herec Jiří Mádl. Ve Vlnách, které po premiéře na karlovarském festivalu tento čtvrtek začínají promítat kina, rozmáchlými tahy maluje portréty reformních komunistů, již v srpnu 1968 bránili Československý rozhlas.
Budova Československého rozhlasu na Vinohradské třídě byla jedním z prvních cílů sovětských tanků, které se ráno 21. srpna 1968 řítily Prahou. Tehdy ještě platilo pravidlo, že kdo chce rychle udělat státní převrat a převzít moc, musí ovládnout vysílání televize a rádia. Tehdejší události vypráví čerstvě oceněný film Jiřího Mádla Vlny, který v sobotu získal šest Českých lvů.
Svým pronikavým viděním příčin a důsledků, ironií i skepsí se písničkář a básník Karel Kryl vždy vymykal. Jeho písně provokovaly a dodnes nenechávají posluchače lhostejnými. Svou naléhavostí oslovují stejně silně dnes jako koncem 60. let, kdy se jeho generační song Bratříčku, zavírej vrátka stal symbolem odporu proti srpnové okupaci Československa. Narodil se před 80 lety.
"Poprvé mám pocit, že dělám něco, co mě nějakým způsobem převyšuje. Proto jdu i přes svoje zdraví, psychické i fyzické," říká Jiří Mádl o svém novém filmu Vlny. Vypráví o událostech sovětské invaze v roce 1968. Poslední noční davovou scénu štáb natočil v Nerudově ulici u Pražského hradu. "Jestli se má člověk v životě párkrát obětovat, tak tohle je ten projekt," myslí si režisér.
Na hlavní kyjevské třídě Kresčatyk připomíná na domě číslo 27 pamětní deska sovětskou okupaci Československa. Respektive Ukrajince, který se proti ní rozhodl protestovat. Vasyl Makuch se v centru Kyjeva 5. listopadu 1968 upálil na znamení nesouhlasu s totalitním komunistickým režimem a agresí proti sousední zemi.
Karel Bucháček byl špičkový matematik a fotograf, Miroslav Hlaváček jeho kolega z Akademie věd. Oba se v srpnu 1968 vydali do ulic s fotoaparáty, aby zachytili invazi okupačních vojsk Varšavské smlouvy. Vznikly tak vynikající snímky, které byly dlouho téměř neznámé. Knižně poprvé vyšly teprve v roce 2022, a to ve fotografické knize Přidušené město, kterou vydalo nakladatelství PositiF.
Co věděly státy NATO o sovětské invazi do Československa 21. srpna 1968 a jak o ní přemýšlely? Češi pátrali v archivu aliance a analyzovali utajované materiály o osudném dni, od kterého ve středu uplyne přesně 56 let. Jejich zkoumání přineslo zajímavé detaily. Například že prvních dvanáct hodin po vpádu vojsk Varšavské smlouvy čerpali pracovníci vedení NATO v Bruselu informace jenom z tisku.
Letos i loni nabývá výročí ruské okupace Československa jiného významu. Dějiny neskončily, Putin je masakruje. Za svobodu se vždycky draze platí, nikdy není levná.
Výročí 55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa připomene festival NeverMore 68 v areálu pražského Výstaviště. Jedním z hlavních témat letošního ročníku jsou dezinformace. Festival na 21. srpna nabídne koncerty, debaty, výstavy a projekce, především ale povede diskusi na téma svobody a pravdy.
Přísný primář přichází na kontrolu oddělení. Mačká zvonek u lůžka pacienta. Lékařka s drobným zpožděním přibíhá z místnosti, odkud se nese hlahol. Nadřízený jí kvůli této nekázni přikáže rovnou si sbalit věci, nakonec se mu jí ale jako v hollywoodském filmu zželí. Akorát že scéna pochází z nového českého historického snímku, který se Amerikou inspiruje jen v tom nejhorším.
Zkusme si představit, že by k Měsíci letěla česká posádka, že bychom na něco takového snad měli. Kdo by letěl? Žena? Těžko. Pilot Rom? Nepředstavitelné. Astronaut Vietnamec? Ne. Jsme jinde a víme to.
Zemřel muž, který vtiskl charakter pozdnímu československému komunismu. Jihočeský rodák Lubomír Štrougal se už před rokem 1968 sblížil se zastáncem tvrdé linie Gustávem Husákem. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se přiklonil k jeho prosovětskému postoji a v letech 1970 až 1988 byl premiérem. Dlouholetý člen komunistických vlád byl po pádu režimu souzen za zneužití pravomocí.
