Los, kterého lidé pojmenovali Emil, přešel přes celé Česko z Polska až do Rakouska. Tam ho nakonec ochranáři uspali a převezli na Šumavu. Jen o den později se ale objevil v Česku další los. Tentokrát na Královéhradecku. "Los nemůže stát na jednom místě a do nekonečna se živit na jednom keříku vrby," vysvětluje putování obřího sudokopytníka Jan Mokrý, zoolog z Národního parku Šumava.
Vedle tvrdého boje o holé přežití existuje i zábavnější a provokativnější stránka evoluce: sexuální výběr. Ta zdůrazňuje, že v přírodě nejde pouze o schopnost přizpůsobit se prostředí, ale také o namlouvací rituály a svádění opačného pohlaví. Britský zoolog a popularizátor vědy Matt Ridley ve své nové knize Ptáci, sex a krása připomíná tuto Darwinovu "nejpodivnější myšlenku".
Ptákem roku 2023 ornitologové vyhlásili poláka velkého, potápivou kachnu, jejíž počty v Česku razantně klesají. Během posledních dvaceti let se populace druhu v tuzemské přírodě snížila o téměř 20 procent. Za vymíráním druhu stojí vysoušení rybníků, ptačí chřipka i myslivci. Navzdory svému úbytku jsou poláci stále na seznamu lovné zvěře.
Včely nejsou jen hmyzem, který přispívá k opylování květů a udržování biodiverzity. Patří také mezi mimořádně inteligentní živočichy s rozvinutým emočním prožíváním, schopností plánování a smyslem pro individuální identitu. V nové knize The Mind of a Bee o tom píše německý přírodovědec Lars Chittka.
Jane Goodallovou v 60. letech minulého století proslavili šimpanzi z tanzanského národního parku Gombe – a ona proslavila je. Šedovous, Flo a další primáti se stali celebritami. Mladá britská zooložka je v jejich přirozených podmínkách začala pozorovat způsobem do té doby nevídaným.
Hosty dnešního vysílání jsou místopředsedkyně poslanecké sněmovny a místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová, místopředseda TOP 09 Michal Kučera a poslanec za hnutí ANO Martin Kolovratník, zoolog Tomáš Jůnek a herec Denis Šafařík.
Dokument režiséra Martina Páva Vlci na hranicích, který uvádí festival Jeden svět, vypráví o návratu vlků na Broumovsko. Jde také o oblast s asi největším množstvím ovcí v Česku, o zápletku tedy není nouze. "Benefity přítomnosti vlků ve formě zlepšeného stavu naší přírody vysoce převažují nad škodami," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední odborník na velké šelmy Pavel Hulva.
Česká expedice Neuron Dzamba Ya Lobi ("Prales zítřka") od srpna 2019 monitoruje vliv člověka na přírodu a zvířata střední rovníkové Afriky, kde se nachází jedna z posledních afrických divočin. Pralesy tu drancují mezinárodní firmy těžařů a dřevařů, vzácnou faunu místní vyjídají. Boj o záchranu africké divočiny ale ještě není prohraný, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zoolog Tomáš Jůnek.
Záchranná stanice v Missouri našla na ulici štěně s dvěma ocásky. Malému kříženci, který má nejspíš geny z jezevčíka, roste na hlavě malá oháňka. Podle veterinářů nemá žádnou funkci a není napojena na centrální nervový systém. Zachránci psa pojmenovali po velrybě Narval a říkají mu malý zázračný chlupatý jednorožec.
Dva evropské druhy čolka vydávají pod vodou pro člověka těžko slyšitelný zvuk podobný klikání. Tuto dosud neznámou kuriozitu odtajnil čerstvý výzkum vědců z české Akademie věd pod vedením docenta Lumíra Gvoždíka. Klikání čolků je zatím pro vědce záhadou, může se ale jednat o přelomový objev. "I po 250 letech od svého vědeckého popisu nás dokázali čolci překvapit," říká Gvoždík.
Začátkem ledna se objevila zpráva Českého svazu ochránců přírody, že ještě minulý rok nejběžnější ptačí obyvatel zahrad kos černý může u nás vymřít. Potvrzuje tak trend posledních let, kdy výrazně ubylo vrabců a před vyhynutím se ocitl i sysel. Nejde jen o tyto tři druhy. Těch kriticky ohrožených, a přitom dříve běžných, jsou desítky. "Příroda tu v nějaké formě zůstane pořád, akorát z ní třeba zmizí devadesát procent druhů," říká ochranář Petr Stýblo.
Vyzkoušejte se v našem testu, jestli znáte pozoruhodné skutečnosti ze světa zvířecí říše, tak jak je nabízí muzeum v knize zvané Animalium.
Vědecký tým Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě zkoumá schopnost bránit se infekcím a epidemiím. Jde na to přes vývoj ptačích genů pro imunitu. A přišel i na několik nečekaných záhad. Ptáci si vypnuli gen, pomocí něhož imunitní systém informuje tělo, že je v něm bakteriální infekce. "Možná to udělali záměrně," říká Michal Vinkler.
Matej Dolinay a Zuzana Literáková. Potkali se při studiích na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Oba se zajímali o plazy, zejména jedovaté hady. Následovala svatba a další nebezpečné výpravy. Třeba za drakem, za nejmenším krokodýlem či největší žábou.
Lebku gibona, který mohl být prvním opičím druhem vyhynulým v důsledku lidské činnosti, objevili vědci mezi ostatky ze starodávné čínské hrobky. Mezi zvířaty, která podle archeologů mohla náležet babičce prvního čínského císaře, se nacházel dosud neznámý druh gibona, který žil před více než 2000 lety. Podle vědců nález dokazuje zranitelnost populací opů, z nichž řada je v současnosti ohrožena, uvedla stanice BBC.
Nedávno popsal v Česku nový druh pavouka, což dnes není tak snadné. Do jména mu vetkl název Česka. Zoolog Milan Řezáč při objevování a popisování nových druhů podniká takřka detektivní práci spočívající v cestování i pátrání v knihovnách a muzeích.
Podívejte se, jak vypadá příroda pozorovaná okem profesionálního přírodovědce. Současné technologie navíc umožňují nespoléhat se jen na oči, ale dokáží otevřít i pohled do oblastí zraku nepřístupných: jak do nesmírně malého, tak do nesmírně vzdáleného. Právě zprostředkování takového pohledu si klade za cíl soutěžní přehlídka Věda je krásná, organizovaná Přírodovědeckou fakultou UK v Praze. Seznamte se s nejlepšími soutěžními pracemi roku 2015 – sami uvidíte, že věda je krásná.
Největší známý primát Gigantopithecus nepřežil dobu ledovou, protože nedokázal změnit své stravovací návyky. Podle německých vědců nedokázal své 500 kilogramů vážící tělo uživit pouze z kořínků a trávy, jak to dovedli jeho drobnější příbuzní. Na základě analýzy nalezených zubů došli k závěru, že gigantický lidoop mohl žít pouze v pralesích. Po příchodu doby ledové se však podmínky k životu na Zemi radikálně změnily a Gigantopithecus se jim nedokázal přizpůsobit.
Vědci zkoumají dosud nevídané schopnosti papoušků, kakadu Goffinův například dokáže vyrobit a následně i používat nástroj.
Německý zoolog Philipp Wagner rozšířil čeleď agamovitých.
Zoologové varovali, že volně pobíhající opice může být pro lidi nebezpečná
Organizace viní královédvorskou zoo z porušování etických pravidel
V Praze jednal mezinárodní kongres primatologů
