Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
Nad pravěkými močály se vznáší hmyz obřích rozměrů a šesti křídly kmitá v tropickém vzduchu. V krajině zarostlé plavuněmi a přesličkami se po zemi plíží dvoumetroví stonožkovci. Ve vodě plavou gigantičtí mořští štíři. Z tohoto období, vzdáleného 300 milionů let, pochází i zkamenělina hmyzu, který nyní prozkoumali čeští vědci. Podle nich nabízí odpověď na otázku, jak se hmyzu vyvinula křídla.
Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.
Zachovalá kostra 77 milionů let starého dinosaura se na konci července vydražila za šest milionů dolarů (přes 144 milionů korun). Ostatky prehistorického ještěra jménem Gorgosaurus našli paleontologové na soukromém ostrově v americké Montaně. Část vědecké komunity aukci odsoudila.
Klimatické změny budou mít dopad i na lidská těla, která se budou postupně smrskávat. Představitelé budoucích generací tak budou menšího vzrůstu než jejich předkové. Tvrdí to paleontolog Steve Brusatte z Edinburské univerzity, podle kterého drobnější savci dovedou lépe přežívat ve vysokých teplotách.
Na území neolitické osady Durrington Walls ležící poblíž Stonehenge našli archeologové přes 4500 let staré výkaly. Jedna ze zkamenělin může podle nich pocházet od některého ze stavitelů proslulého komplexu menhirů. Její rozbor ukázal, že budovatelé starověkého osídlení jedli nedostatečně tepelně upravené zvířecí vnitřnosti.
Šestiletý chlapec z anglického města Walsall našel při hraní úplnou náhodou zkamenělinu, která může být stará 251 až 500 milionů let. Objevil ji s pomocí výbavy pro sbírání fosilií, kterou dostal k Vánocům.
"Když nejsem dva dny venku, tak mám absťák," říká geolog Štěpán Rak, jenž provázel tisíce zájemců o dávné fosilie v okolí Prahy, letos v únoru pozval své první posluchače i mezi pražské domy. Na Smíchově jim mimo jiné ukázal údajně jedinou budovu v hlavním městě, která má téměř nedotčené obložení z hlavonožcového vápence. Čili z materiálu, v němž jsou dávní predátoři dodnes skvěle patrní.
Při těžbě jílu na západě Číny se pod nánosy zeminy objevily podivné fosilie. Nyní vědci zjistili, že patří pradávnému lesu, který pochází až z období prvohor. Jde dokonce o nejstarší les v celé Asii. Vědci by díky němu mohli lépe pochopit evoluci stromů i radikální snížení emisí oxidu uhličitého, ke kterému došlo před mnoha miliony let.
Když vědci z Čínské akademie věd před dvěma lety zkoumali fosilii v provincii Liao-ning na severovýchodě Číny, mysleli si, že našli zkamenělinu ptáka. Postupně ale zjistili, že se živočich podobá spíš dinosaurům a netopýrům.
Odborníci odhadují, že kůň zemřel ve třech měsících. Tělo v dobrém stavu uchoval permafrost, věčně zmrzlá půda.
V depozitářích Národního muzea v Praze se 150 let ukrýval unikát, o kterém neměl nikdo tušení. Zkamenělina šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny, kterou našel Joachim Barrande. Odborníci teď zjistili, že je se stářím 432 milionů let nejstarším nalezeným makroskopickým rostlinným zbytkem na světě. Vyniká i svou velikostí. Dosud nejstarší známé rostlinné zbytky z Irska byly velké jen několik milimetrů. Velikost stonku navíc potvrzuje, že rostlina zvaná cooksonia mohla provádět fotosyntézu nebo rozvod vody. Svůj objev vědci publikovali v prestižním časopise Nature Plants. Prvoautor, paleontolog Milan Libertín z Národního muzea, popisuje objev pro Aktuálně.cz.
Zkamenělé mikroorganismy nalezené v nerostu starém přibližně čtyři miliardy let popsali vědci v časopise Nature. Nepatrné částečky v červeném minerálu zvaném hematit z kanadského naleziště Nuvvuagittug by mohly patřit k nejstarším formám života na planetě Zemi. Z této doby neexistují žádné přesvědčivě doložené známky života. Vědecká komunita bývá obvykle k podobným objevům skeptická. Dosud nejstarším všeobecně uznávaným důkazem o výskytu živých organismů na Zemi jsou 3,5 miliardy let staré zkameněliny nalezené v západní Austrálii.
Australský tým v oblasti Isua na jihozápadě Grónska nalezl na skalách odhalených díky tání takzvané stromatolity, což jsou kupolovité usazeniny vytvořené koloniemi bakterií a sinic. Mikrobi tvořící zkameněliny obývali planetu již před 3,7 miliardy let, píší vědci v novém vydání časopisu Nature. Objev podle nich naznačuje, že se život na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji.
Lidé mají o Antarktidě představu jako o kontinentu věčného sněhu a ledu. Jenže před 35 miliony let tu byly husté lesy, bohatá flóra a desítky rozmanitých živočichů na pevnině i ve vodě. Teplota dosahovala 15-17 stupňů, po Antarktidě se pohybovali dvoumetroví tučňáci, dinosauři či mořští ještěři. Lepšímu poznání pravěké Antarktidy přispěl několikaletý výzkum českých vědců. Výsledky jejich badatelského úsilí jsou nyní k vidění i v Česku, v pražském Chlupáčově muzeu historie Země. "Ještě před půl milionem let se v některých částech Antarktidy dařilo menším stromům," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Radek Vodrážka, geolog, jenž na kontinentu učinil několik světově významných objevů.
Čeští vědci pátrali čtyři roky po pravěkých pozůstatcích na Antarktidě. Zjistili, že kontinent byl bohatý na faunu a flóru.
Pozůstatky nenarozeného hříběte se zachovalými měkkými tkáněmi nalezli němečtí a rakouští vědci uvnitř fosilie prapředka moderních koní staré 48 milionů let. Zkamenělina klisny rodu Eurohippus objevená v takzvané messelské jámě nedaleko německého Darmstadtu měla v útrobách nenarozené mládě. Jedná se údajně o nejstarší podobný nález, který navíc dokazuje, že se rozmnožovací ústrojí předků dnešních koní vyvinulo mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Vyzkoušejte si test o známém francouzském geologovi a paleontologovi, jenž svůj život spojil s okolím Prahy a středními Čechami.
V Argentině našli v loňském roce 90 milionů let starou kostru údajně největšího dinosaura na světě.
V Argentině našli v loňském roce kostru možná největšího dinosaura na světě.
Jedná se o první měkkou tkáň, která se zůstala neporušená po miliony let.
Banjo, Matilda a Clancy - trojice nových dinasaurů je triumfem pro Austrálii
Vědci nalezli v Číně zkamenělinu ptačího "mikrosaura"
