Pražané mu přezdívali Jakešův prst nebo Bajkonur a mnozí ho nenáviděli ještě dřív, než stál. Před 40 lety, 24. listopadu 1985, se bagry poprvé zakously do země na žižkovském Mahlerově sadu. Aby mohla vyrůst futuristická dominanta metropole, musela ustoupit část starého židovského hřbitova. Jak se zrodil projekt, který měl být původně jen nudným betonovým komínem, a proč budí emoce i dnes?
V malém pražském parku Holubička vytvořil výtvarník Krištof Kintera betonové zmenšeniny brutalistních staveb. Volně přístupné miniatury obdivují turisté i místní, děti je využívají jako fontány nebo prolézačky. Umělec všechny modely záměrně poškodil, chce tím dát najevo křehkost architektury. Největší Žižkovská věž má pět metrů. V noci objekty svítí.
Před 60 lety, 26. listopadu roku 1961, bylo zahájeno televizní vysílání z vysílače Cukrák, který stojí kousek za jižní hranicí Prahy. Hlavním důvodem jeho výstavby bylo zkvalitnit televizní signál ve středních Čechách. Šířil televizní vlny na území o rozloze 12 tisíc kilometrů čtverečních, čili sedminu území Česka. Vysílač dosahuje výšky 193,5 metru, je tak třetí nejvyšší věží v zemi.
Pětadvacátého března 1991 začal zkušebně vysílat 216 metrů vysoký televizní vysílač na pražském Žižkově. Už od počátku stavby v listopadu 1985 vyvolávala věž kontroverze. Dokonce byla před několika lety v mezinárodní anketě označena jako druhá nejošklivější stavba světa. Nicméně mezitím se vysílač s restaurací a vyhlídkou stal neodmyslitelnou součástí panoramatu Prahy. Podívejte se, jak se stavěl.
Obří mimina výtvarníka Davida Černého se v sobotu vrátí na žižkovskou televizní věž v Praze. Původní plastiky byly sundány kvůli své renovaci v roce 2017. Po jejich kontrole bylo rozhodnuto o výrobě nových plastik, které splňují současné předpisy, a o změně jejich upevnění. Mimina by na věži měla zůstat natrvalo a v dohledné době se stát vlastnictvím Českých Radiokomunikací. Nové sochy jsou přesnou kopií původních. Základ plastiky je složen z rámu z konstrukční oceli, na němž je na několika místech připevněna skořepina ze skelného laminátu. Jedna socha váží 190 kilogramů a měří 3,4 metru na délku, 2,4 metru na výšku a 1,2 metru na šířku
Šéfkuchař Tomáš Lachman z restaurace Oblaca, která sídlí v žižkovské věži, nám ukázal, jak připravují skvělá kachní prsa.
Podívejte se na fotografie z prezentace příštího ročníku Rallye Dakar, kterou pro jeho české účastníky a vybrané novináře připravili ve vyhlídce Žižkovského vysílače zástupci pořadatelské organizace A.S.O.
Obří černá mimina, která jsou více než 15 let umístěna na žižkovském televizním vysílači. na čas umístila svá místa. Obří plastiky by se po důkladné údržbě, na nichž se dohodl jejich autor sochař David Černý a vlastník věže, měly na místo vrátit na jaře příštího roku.
Architekt Václav Aulický patří k představitelům takzvané hi-tech architektury. Mezi jeho nejznámější realizace patří Žižkovský vysílač. Podílel se i na stavbě budov Transgasu na Vinohradské třídě nebo na projektu telefonní ústředny v Dejvicích, která se bude bourat. Podobný osud čeká zřejmě i Transgas. Na jeho místě má vzniknout administrativní budova.
Fakulta architektury pražské ČVUT slaví 40 let obnovené samostatnosti. Výstavou v Galerii Jaroslava Frágnera představuje ty nejlepší počiny svých pedagogů a absolventů.
„Její likvidace pražskou architekturu ochudí o originální, jedinečnou a důmyslně pojatou stavbu vynikajících autorů,“ říká teoretik architektury Rostislav Švácha o telefonní ústředně v Dejvicích. Budovu čeká v nejbližších dnech demolice.
Evakuační hlášení v angličtině dočasně ukončilo vysílání Otázek Václava Moravce ze žižkovského televizního vysílače. Hosty televizní debaty byli předseda představenstva České spořitelny Pavel Kysilka a ekonom a spoluzakladatel pražského institutu CERGE-EI Jan Švejnar. Česká televize pořad ukončila zhruba po půl hodině. Navázala pokračováním až s přibližně čtyřicetiminutovým odstupem.
Žižkovský vysílač, Kotva, Nová scéna Národního divadla, hotel InterContinental nebo Žižkovský vysílač. Jaký přínos mají lidmi nepochopené a odborníky obdivované budovy?
Je to klacek zapíchnutý do země, který nesmí spadnout, rozhodující slovo měl statik, říká autor žižkovského vysílače Václav Aulický. Podoba věže podle něj vznikala pět let a její životnost je 150 let.
Radiokomunikace odpojily žižkovský vysílač do tří hodin odpoledne
