Životní úroveň v Česku se loni mírně přiblížila průměru Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se zvýšil o jeden procentní bod na 91 procent průměru EU.
Zdravotníci potvrzují významný přínos chytrých hodinek a náramků. Až 75 procent z nich věří, že lidé díky nim více pečují o své zdraví. Jaké další inovace z posledních let nám ulehčily život? Podívejte se do galerie.
Češi jsou známí tím, že si na svůj život rádi stěžují. Bylo to tak ale vždy v minulosti? Kdy vítězil optimismus a kdy naopak převládala blbá nálada popisuje historik Jakub Rákosník, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy specializuje na sociální dějiny.
Životní úroveň domácností je téměř stejná jako před pandemií. Zatímco z epidemického hlediska covidová krize nejsilněji udeřila v letošním prvním čtvrtletí, hodnocení životní úrovně domácností se od loňska znatelně zlepšilo. Vnímání hospodářské situace Česka se však vzhledem k loňskému roku zhoršilo, vyplývá to z aktuálního indexu STEM a poradenské společnosti KPMG.
V poslední době se nám v Evropě rozšířil takový nešvar, nově uváděná auta stojí o 60 000 Kč víc než dosavadní. Viděli jsme to u Škody Scala i Octavia a řady dalších. Teď ovšem o stejnou částku zdražila Dacia Sandero, což znamená třetinu původní ceny. Je to výmluvná ilustrace sociálních dopadů současné zelené politiky: na vynucené nasazování drahých technologií nejhůř doplatí chudší vrstvy.
Mezinárodní šetření TIMSS 2019, které zjišťuje úroveň žáků 4. tříd základních škol v matematice a přírodopisu, ale také postoje žáků, učitelů či rodičů ke škole, přineslo pozoruhodná zjištění. Česko patří ve výsledcích testů k nadprůměrným, ale má nejméně spokojené žáky, učitele i rodiče v Evropě. České děti škola naučí, ale nedokáže zajistit, aby v ní žáci a učitelé byli spokojení.
Ve známém hitu se zpívá, že štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš. Přináší ale lidem více peněz automaticky více štěstí? Podle psycholožky Aleny Slezáčkové tomu tak není. Pokud totiž člověk usiluje jen o majetek a sociální status, nikdy není s tím, co má, dlouho spokojený. "Stává se křečkem, který běhá v kolečku a nikdy nedosáhne cíle," říká zakladatelka Centra pozitivní psychologie.
Kdo si myslí, že za komunistů bylo líp? Kdo rozesílá řetězové e-maily? A kdo se rozčiluje v on-line diskusích? I na tyto otázky odpovídá projekt Atlas Čechů, který vznikl na základě výzkumu agentury Behavio, do nějž se zapojilo skoro 17 tisíc Čechů. Co společnost rozděluje a jak oslovit českého voliče, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz spoluzakladatel agentury, sociolog Vojtěch Prokeš.
Zatímco dnes je poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě 40 procent, za padesát let bude jen čvrtinový. Tedy za předpokladu, že se nic nezmění a důchodový systém bude fungovat stejně jako dnes. Vyplývá to z aktuální analýzy poradenské společnosti Deloitte.
Společnost není rozdělená na dva tábory, je spíš rozmělněná. V hledání extrémů se ztrácí to, že velká část lidí stojí někde uprostřed a chce hledat kompromisy, míní Martin Buchtík, ředitel STEM a spoluautor výzkumu pro Český rozhlas. Ten ukázal, že společnost tvoří šest sociálních tříd - od zajištěné až po strádající. Překvapilo mě velké zastoupení ohrožené třídy, říká sociolog.
Městem s nejvyšší kvalitou života je již desátým rokem za sebou Vídeň. Vyplývá to z nejnovějšího žebříčku konzultační společnosti Mercer, který zahrnuje 231 měst. Praha si v žebříčku udržela 69. příčku. Opět tak dosáhla nejlepšího umístění ze sledovaných měst visegrádské čtyřky.
Byli jsme naivní, všichni si mysleli, že to přijde samo, spousta lidí necítí podporu od státu a jsou mrzutí, říká orální historik Miroslav Vaněk. Dlouhá léta zpovídá napříč společností aktéry novodobých dějin. Na revoluci v roce 1989 byli připravení špičkoví svazáci, veksláci a taky uzenářsko-zelinářská lobby, jejich byznys rozhodně nestál na zdravých základech, míní Vaněk. Někdy si myslím, že vítězů je málo, ale jsou jimi všichni ti, kteří chtěli základní změnu, svobodu, volný trh a lidská práva, dodává.
Nejlepší podmínky pro život nabízí Vídeň, hned po ní jsou nejatraktivnějšími městy australské Melbourne a japonská Osaka. Vyplývá to z nové analýzy britského týdeníku The Economist, který každoročně sestavuje index nejlepších měst pro život. Analytici zkoumají všechny zásadní ukazatele včetně bezpečnosti, zdravotní péče, vzdělání, infrastruktury nebo kultury. Průzkumu se účastní 140 nejlidnatějších měst na světě. Praha se umístila na 60. pozici, oproti minulému roku si tak o jednu příčku pohoršila.
Analýza společnosti Boston Consulting Group se zaměřuje na kvalitu života ve více než 150 státech světa.
Statistický úřad Eurostat zveřejnil na svém webu aplikaci, která umožňuje jednoduše porovnat příjmy domácností v jednotlivých státech. Stačí zadat dva údaje: Jaký je měsíční čistý příjem vaší domácnosti a jak staré osoby v ní žijí. Následně se dozvíte, jak jste na tom v porovnání s ostatními obyvateli. Součástí je také odkaz na podrobnější informace ohledně výdělků či cen v jednotlivých státech.
Ceny elektroniky, jídla, nápojů, tabáku, oblečení i restaurací a hotelů jsou v Česku pod unijním průměrem.
Umístění na posledním místě v žebříčku Index kvality života společnosti Deloitte považuje starosta Orlové Tomáš Kuča (ČSSD) za nespravedlivé.
Analýza porovnává dostupná data v oblasti zdraví, materiálních podmínek a vztahů mezi lidmi ve všech 206 obcích s rozšířenou působností.
Česká republika má v Evropské unii devátý nejnižší podíl lidí s těžkou materiální deprivací. Co to znamená?
Osm z první desítky nejlepších měst pro život je v Evropě. Německo a Švýcarsko v ní mají tři místa.
S velkým náskokem vede západní část vnitřního Londýna. Silné zastoupení na čele tabulky mají německé regiony, naopak konec tabulky patří Bulharsku.
Žebříček ukazuje, jaké hlavní potraviny letos nejvíc zdražily a kolik stály před Vánoci v letech 2012 a 2007.
Příjmy britských domácností mají postupně ještě klesat, i když ne tak prudce jako po poslední finanční krizi.
Průměrný Čech má ročně k dispozici o tisíc eur více než před dvěma lety. Kupní síla těsně překonala tři pětiny evropského průměru.
Tři kraje bývalých Sudet mají v příštích letech obdržet vládní pomoc. Oblasti, poznamenané výměnou obyvatelstva po poválečném vyhnání německých usedlíků či následky těžby a těžkého průmyslu, zaostávají v řadě sociálních i ekonomických parametrů za ostatními tuzemskými regiony. V grafice, která mapuje situaci Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, jsme využili data, která o situaci v českém pohraničí zjistil týdeník Ekonom.
