Na konci 19. století zasáhla svět pandemie, která zabila milion lidí. Vědci se dlouho domnívali, že ji způsobil jeden z kmenů chřipky. V poslední době se ale objevily studie poukazující na to, že pandemii takzvané ruské chřipky tehdy pravděpodobně způsobil koronavirus. "Lidé měli podobné příznaky - třeba ztrátu čichu. A to je něco, co u chřipky nebývá," vysvětluje molekulární genetik Jan Pačes.
Myslím, že je důležité si říct, že virus se nezměnil a je stále stejně veliký. A tím pádem není ovlivněna jeho možnost průniku respirátorem. Je tak zcela jednoznačné, že respirátory nebo roušky mají své místo. Historicky se ukázalo, že již pomohly v jiných pandemiích, kdy ještě nebyly jiné ochranné prostředky, které máme dnes, uvádí pro Aktuálně.cz viroložka Ruth Tachezy.
V době, kdy převládla varianta omikron, už nedává nošení respirátorů příliš smysl. Je to hlavně kvůli vysoké nakažlivosti omikronu, kdy i malé množství viru může způsobit nákazu. Kdybychom ji chtěli úplně zastavit, tak bychom museli respirátory nosit úplně perfektně, a ne tak ledabyle jako nyní, uvádí pro Aktuálně.cz molekulární biolog Evžen Bouřa.
Očkování proti covidu pro děti od 5 do 11 let v Česku běží od poloviny loňského prosince. Podle analýzy Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) dostalo od té doby v nejmladší věkové skupině vakcínu pouze šest procent dětí. Za tak nízkým počtem stojí především nedostatečná komunikace a organizace ze strany státu, míní matematik a spoluautor analýzy Jakub Weiner.
Při domácí léčbě covidu-19 se vám budou hodit léky proti horečce, to znamená paralen nebo ibuprofen, a také léky proti kašli. Také doporučujeme užívat vitaminy C, D nebo B. Poté při případném zhoršení zdravotního stavu je důležité včas zavolat záchrannou službu, uvádí pro Aktuálně.cz Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice.
Regionální kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu v minulém týdnu zveřejnila souhrn, v němž třídí nejčastější mýty a fakta o omikronu. Reaguje tím na nepřesné informace, které se v poslední době opakovaně šíří zejména na sociálních sítích. Jaké informace o omikronu považuje WHO za mylné? Pro Aktuálně.cz je představila Ludmila Hamplová, redaktorka Zdravotnického deníku.
Varianta omikron se v Česku téměř vůbec nerozšířila mezi obyvatele starší 65 let. Nejvíce nakažených je mezi dětmi a poté dospělými ve věku od 30 až 45 let. Podle matematika Martina Šmída se ale dá očekávat, že nákaza omikronem se do rizikových věkových kategorií ještě dostane. "I přesto to ale spíš vypadá, že by se nejhorších scénářů v nemocnicích nemělo dosáhnout," uvádí Šmíd pro Aktuálně.cz.
V nemocnici máme u pacientů s omikronem první případy oboustranného zápalu plic. Na začátku se zdálo, že k němu u této varianty nebude docházet tak často. Osobně se ale domnívám, že klinické projevy při infekci omikronem nebudou příliš odlišné od těch, se kterými jsme již měli zkušenosti. Zatím k tomu ale nemáme dostatek informací, uvádí pro Aktuálně.cz lékař Petr Husa z Fakultní nemocnice Brno.
Současné mRNA vakcíny proti covidu-19 jsou stále účinnější, než bylo požadováno k jejich schválení. Jen jsme teď zklamaní z toho, že na začátku vypadaly ještě mnohem líp, než jsme od nich očekávali. Ukazuje se, že jejich účinnost s příchodem nových variant a s postupem času klesá, ale i přesto dvě dávky stále velmi účinně chrání před těžkým průběhem, uvádí pro Aktuálně.cz vakcinolog Daniel Dražan.
Nákaza covidem-19 probíhá u většiny dětí buďto zcela bez příznaků, nebo jen s lehkými potížemi připomínající běžné nachlazení. Největší riziko pro dětskou populaci ale podle pediatra Jana Davida představuje postcovidový syndrom, takzvaný PIMS-TS. Ten se u nich objevuje zpravidla několik týdnů od okamžiku infekce a mezi nejzávažnější příznaky se řadí srdeční potíže.
Omikronová vlna dosáhne v Česku vrcholu na přelomu ledna a února, odhaduje strukturní virolog Evžen Bouřa. Očekává, že v létě se počty nakažených covidem sníží, ale v průběhu podzimu se varianta omikron může opět rozšířit. "Imunita, kterou získáme, vydrží pravděpodobně méně než rok. Takže příští zimu už budeme připraveni se znova nakazit," míní Bouřa z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Česko čeká v následujících týdnech z hlediska nákazy covidem-19 takzvaný britský scénář, míní virolog Ivan Hirsch. Očekává, že v zemi sice přibude velké množství pozitivně testovaných, ale český zdravotní systém i díky lehčímu průběhu varianty omikron nezkolabuje. Rozhodně podle něj není vhodnou cestou návrat k plošným protiepidemickým opatřením, jejichž účinnost považuje mnohdy za diskutabilní.
Zkušenosti ze Spojených států ukazují, že pět dnů pro izolaci či karanténu je dostačujících. Infekce by už do té doby měla propuknout a prokázat se případně na pozitivním výsledku PCR testu. Když se omikron v Česku velmi výrazně rozšíří, bude tato zkrácená doba nutná i proto, aby bylo možné udržovat zemi v chodu a abychom nebyli všichni v karanténách, uvádí pro Aktuálně.cz virolog Jiří Černý.
Osobně nejsem příznivcem dramatických lockdownů. Nová varianta omikron a i virus obecně se zkrátka šíří a šířit se budou. Na začátku pandemie, kdy populace byla ještě naivní, čili neměla protilátky a nebyla očkovaná, samozřejmě opatření směřovala k tomu, aby výbuch nakažených byl co nejmenší. Myslím si, že ale teď už v takové situaci nejsme, uvádí pro Aktuálně.cz primářka Hana Roháčová.
Od 27. prosince si v Česku mohou pro posilující dávku očkování proti covidu-19 přijít lidé starší 30 let po pěti měsících. Dosud tuto možnost měli pouze obyvatelé nad 45 let. Mohou ale zájemci o třetí dávku jít na očkování hned po prodělání covidu? A mají se před aplikací vakcíny řídit podle naměřené hladiny protilátek? Na klíčové otázky o posilující dávce odpovídá primářka Hana Roháčová.
Argument, že by se něco po pěti až deseti letech po očkování mohlo člověku stát, je těžko vyvratitelný. Ale zrovna tak můžete říct, že když si budete čistit zuby novou zubní pastou, tak vám potom taky za deset let něco způsobí. V případě vakcín ale příklady z minulosti ukazují, že se za několik roků po jakémkoliv očkování lidem nic nestalo, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Před příchodem další epidemické vlny v souvislosti s variantou omikron je velice důležité naočkovat co nejvíce lidí posilovací dávkou, tvrdí sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop. Věří, že při současně nastavené infrastruktuře je reálné podat takzvané boostery dvěma až dvěma a půl milionu lidí za čtyři týdny. Co je pro to potřeba udělat? Podívejte se na video.
Z mého pohledu bych zatím ještě počkal s tvrzením, že u varianty omikron může nastat mírnější průběh onemocnění. Může se totiž ještě ukázat, že bude úplně stejný jako u delty. Modely z Velké Británie, kde je populace podobná té naší, ukazují, že k převládnutí omikronu by mohlo dojít v řádu několika týdnů, uvádí pro Aktuálně.cz biochemik Jan Trnka.
Kdyby se situace vyvíjela podle očekávaného scénáře, tak bychom měli v těchto dnech úplně zaplněné nemocnice. Naštěstí k tomu nedošlo. Je to pravděpodobně proto, že se tu sešel efekt pokračujícího očkování a toho, že stále ubývá lidí, kteří ještě mohou být nakaženi. Od úplného zahlcení nemocnic ale i tak nejsme daleko, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Rád bych varoval před spoustou rad na internetu. Na covidu se chtějí přiživit různí podvodníci, kteří nabízejí spousty podpůrných léků s tím, jak vás to chrání a posílí imunitu. Takoví lidé z vás ale budou tahat jen peníze. Určitě je dobré brát v rozumném množství základní vitaminy, ale cokoliv jiného jsou opravdu vyhozené peníze a nebezpečné postupy, říká pro Aktuálně.cz primář Pavel Dlouhý.
Pokud by měl lékař rozhodovat o ventilátoru mezi dvěma pacienty, jedním očkovaným a druhým neočkovaným, mohl by si říct, že očkovaný udělal všechno, co měl, zatímco neočkovaný je spoluviníkem celé situace a dal by přednost očkovanému. Na druhou stranu ale lékař neví, proč pacient není očkovaný. To je silný důvod, proč by podle vakcíny neměl rozhodovat, uvádí pro Aktuálně.cz etik David Černý.
Český stát a část odborné veřejnosti dlouhodobě selhává v tom, jak vysvětlovat přínosy vakcinace. Očkovací kampaň přišla ze strany státu s několikaměsíčním zpožděním. Kvůli tomu dostali lidé, kteří vymýšlí a šíří dezinformace a nesmysly o očkování, obrovský prostor. A je potřeba si říct, že šíření nesmyslů v tomto případě reálně zabíjí, uvádí pro Aktuálně.cz novinářka Ludmila Hamplová.
Dva respirátory nošené dva týdny v kuse a skladované různě po batozích či po kapsách jsme nechali na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze podrobit testování pod mikroskopem. Jaké mikroorganismy se na dlouho nošených respirátorech nacházely? A co to může člověku způsobit?
Musíme počítat s tím, že se může stát něco horšího, protože koronaviry nemusí jen sbírat mutace, ale také se mohou takzvaně rekombinovat. Takže může dojít k tomu, že se dvě různé varianty potkají v jednom člověku, prohodí si své horší oblasti a skokově tím vznikne horší varianta. Zatím takovou teoretickou variantu nazýváme jako omega, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
V Česku dojde s největší pravděpodobností k tomu, že jednotky intenzivní péče nebudou za několik týdnů stačit náporu pacientů s covidem-19, tvrdí matematik René Levínský. Na základě dostupných modelů může v polovině prosince potřebovat hospitalizaci až 15 tisíc nakažených. "Doufám, že neuvidíme sanitky před nemocnicemi. Ale někteří lidé se tam prostě nedostanou," varuje matematik.
Tento týden bude z pohledu počtu nových případů covidu-19 nejhorší. V tom dalším pak dojde ke stagnaci. Křivka pozitivně testovaných se otočí přibližně v horizontu deseti dnů. Bohužel ale bude klesat velice pomalu, což znamená, že bude stále narůstat počet hospitalizací. Současná situace je strašlivá, uvádí pro Aktuálně.cz matematik René Levínský.
