Veganská smetana, rostlinná alternativa medu nebo dokonce nevejce. Podle lednového stanoviska ministerstva zemědělství klamou všechny tyto názvy zákazníka. Přivlastňují si výživové hodnoty masných, mléčných a jiných tradičních výrobků a porušují nařízení Evropské unie. Inspektoři se proto letos na názvy takových výrobků zaměří.
Česko následkem klimatické změny zarůstá křovinami. Keře totiž umějí lépe využívat skleníkový plyn oxid uhličitý a lépe se přizpůsobí suchu. Navíc snáze přežijí oheň, ožírání od zvířat či prosekávání od lidí. Hrozí, že zahubí stepní a savanové plochy v Česku, které jsou druhově nejpestřejší součástí naší krajiny. Proto by podle expertů měly s rozšiřováním křovin bojovat i správy národních parků.
Poslanci v zemědělském výboru sněmovny schválili přílepek k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Údajně proto, aby se dalo lépe bojovat s hraboši či kůrovcem, zemědělci prostřednictvím poslance Josefa Kotta (ANO) zrušili v tomto zákoně více než třicet let zakotvenou ochranu silně ohrožených druhů. Zemědělci tvrdí, že nechtějí ohrozit chráněné druhy, podle odborníků by ale přesně k tomu návrh vedl.
,,Zhruba milion druhů je ohroženo vymřením. Jestliže máme řádově osm milionů druhů organismů, tak je to nějakých 12,5 %. Mnoho druhů je již ohroženo vymřením v nejbližších desetiletí,” říká prof. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny.
Záchranou volně žijících zvířat se zabývají stanice pro handicapované živočichy, které jsou začleněny do Národní sítě záchranných stanic, koordinované Českým svazem ochránců přírody. Pokrývají celé Česko a ročně jimi projde víc než deset tisíc živočichů. Nejčastěji jsou přijímána zvířata poraněná dopravou, nárazem na skleněnou plochu, popálená elektrickým proudem či postřelená. Až třetinu zvířat ovšem lidi zachraňují zbytečně, aniž by byla ve skutečném ohrožení, čímž jim často zničí život. Polovinu klientů záchranných stanic se každoročně podaří vrátit zpět do přírody. Podívejte se na zachráněná zvířata i rady odborníků, na co dávat pozor.
Poznáte živočichy podle zubů, lebky nebo kostry? Vydejte se s námi do unikátní sbírky muzea Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty v Praze a zkuste poznat deset vybraných exponátů.
V 70. letech se s příchodem moderního lesnictví v Česku rozmohlo zalesňování pastvin. Ohrožuje však staré, mohutné stromy, které v lesích zarůstají a usychají. Pro naši krajinu jsou ovšem velice důležité. A jak? To v reportáži prozradil Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd.
Vyzkoušejte se v našem testu, jestli znáte pozoruhodné skutečnosti ze světa zvířecí říše, tak jak je nabízí muzeum v knize zvané Animalium.
Čeští vědci z Ústavu biologie obratlovců objevili nového krokodýla. Tento dosud neznámý druh se podařilo nalézt díky genetickému výzkumu ve střední Africe. Jak k tomuto unikátnímu objevu došlo a co pro Akademii věd ČR znamená, zjistíte ve videu.
Podívejte se, jak dokáže orangutan nahradit tygřím mláďatům matku.
Divoká černobylská liška si darovanou svačinu přetvořila podle svého a udělala si poctivý sendvič.
Předchůdci člověka zřejmě vzešli z jednoho pradávného hominoida.
S českým oceánologem prof. Ďurišem o průzkumu hydrotermálního průduchu v Karibiku
Zároveň ale připouštějí, že jich může být i výrazně více
