Raketa Sojuz 2.1b vynesla do kosmu neobvyklý náklad. Na její palubě se nachází 75 myší, 1500 octomilek, mravenci, houby, mořské řasy a semena rostlin. Na "vesmírné zoo" chtějí vědci studovat vliv mikrogravitace a kosmického prostředí.
Jeden z nejúžasnějších sklářských příběhů odstartovaly rodinné tragédie. Ty nesl Leopold Blaschka těžce, proto se rozhodl odcestovat lodí, která však uvízla na Azorech. Právě díky tomu si mohl detailně prohlédnout mořské tvory, které následně přetvořil v unikátní skleněné skvosty. Tomuto řemeslu se začal věnovat i jeho syn, se kterým vyrobil věhlasné skleněné rostliny pro Harvardskou univerzitu.
Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako ohniví červi. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.
Kolébkou biologické rozmanitosti hmyzožravců v Africe je podle výzkumu vedeného českými vědci Etiopská vysočina. Potvrdili to na příkladu drobných bělozubek. Zároveň osvětlili, jak se horské bělozubky dostaly navzdory poušti do celé Afriky. Na snímky z expedice českých vědců do Afriky se můžete podívat v galerii.
Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Někteří odborníci chtějí upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Část expertů chce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, píše list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují.
O tomto víkendu budou vědci společně s dobrovolníky zaznamenávat rozšíření invazních druhů v Česku. Nepůvodní druhy rostlin a zvířat působí škody v hospodářství, ohrožují přirozený ekosystém i zdraví lidí. A čím dříve se o nich odborníci dozvědí, tím dříve mohou zasáhnout. Mezi invazní zvířata rozšířená v Česku patří například mýval nebo želva nádherná, z rostlin bolševník nebo vlčí bob.
Želva, která pamatuje britskou královnu Viktorii. Keř šípkové růže, která přežila i bombardování Německa za druhé světové války. Nebo strom, pod kterým Buddha dosáhl osvícení. Nejstarší žijící organismy na Zemi vypadají výjimečně zachovale, přestože jim přírodovědci odhadují tisíce let. Díky fotografiím se o tom můžete sami přesvědčit.
Vrátit do krajiny mokřady a rašeliniště je jedním z cílů Šumavského národního parku. Největší chráněná přírodní oblast ve střední Evropě se tak snaží obnovit původní ráz krajiny. Mokřady snáze ochlazují krajinu, lépe zadržují vodu a chrání proti povodním. Pro rok 2022 správa parku připravila mnoho aktivit, do kterých se mohou lidé zapojit a podílet se na návratu vody do šumavské krajiny.
Vánoční ostrov v Indickém oceánu zaplavily v posledních dnech desítky milionů krabů červených. Malí živočichové totiž v této době vyrážejí na svou každoroční cestu z vnitrozemí na pobřeží oceánu, aby se tam mohli rozmnožit. Při tom se lidem naskytne nevídaná podívaná na ulice zaplavené miliony korýšů. Na ostrově je teď kvůli tomu mj. uzavřená většina silnic.
Psík mývalovitý nebo želva nádherná mohou sice na první pohled působit nevinně, tyto nepůvodní druhy jsou však schopné napáchat velké škody. Invazní druhy rostlin i živočichů představují pro přírodu velký problém. Některé mohou být nebezpečné i pro lidi. Prohlédněte si galerii nepůvodních druhů, které se již v Česku šíří a některé už i škodí, i těch, které se k nám nejspíš brzy dostanou.
Poslanci v zemědělském výboru sněmovny schválili přílepek k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Údajně proto, aby se dalo lépe bojovat s hraboši či kůrovcem, zemědělci prostřednictvím poslance Josefa Kotta (ANO) zrušili v tomto zákoně více než třicet let zakotvenou ochranu silně ohrožených druhů. Zemědělci tvrdí, že nechtějí ohrozit chráněné druhy, podle odborníků by ale přesně k tomu návrh vedl.
Znáte ryby především ze štědrovečerního talíře a nejste si jisti, zda ve skutečnosti rozeznáte kapra od cejna, zda poznáte lososa obecného či amura bílého? Právě pro vás je tu tento test.
Vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) vůbec poprvé identifikovali nového živočicha pouze pomocí kamer s vysokým rozlišením. Druh žebernatky objevili čtyři kilometry hluboko v oceánu poblíž Portorika už v roce 2015.
Do záchranných stanic míří rekordní počty živočichů, za první polovinu roku jich přijali už na deset tisíc. Mnohá mláďata tu jsou ale zcela zbytečně. "Jsou zdravá, vitální, jen jsou lidem příliš na očích. Jak nesedí ptáčata v hnízdě nebo není u savců matka, jsou nálezci přesvědčeni, že jim musí někdo pomoct," říkají ochránci zvířat. Stačilo by přitom zavolat a poradit se s odborníkem.
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Podívejte se, jak jsme o něm informovali před třemi lety.
Jednomu z osmi milionů druhů živočichů a rostlin hrozí vyhynutí, řada z nich může zmizet už v příštích desetiletích. Upozorňuje na to rozsáhlá zpráva, kterou v pondělí v Paříži zveřejnil mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Studie takového významu vyšla naposledy v roce 2005.
Milionu druhů živočichů a rostlin hrozí vyhynutí. Mnoho z nich navíc může vymizet už v příštích desetiletích, varoval v rozsáhlé zprávě mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Ve svém globálním hodnocení odborníci podle agentury AFP uvedli, že pomoci s obnovou poškozených ekosystémů může jen reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a hluboké změny ve způsobu výroby a konzumace.
Kosterní pozůstatky čtyřnohého předchůdce dnešních velryb objevili američtí vědci v peruánské poušti. Zvíře měřící na délku čtyři metry, které se bylo schopné bez obtíží pohybovat v moři a o něco hůře po souši, podle paleontologů zásadně přispěje k objasnění raného vývoje kytovců.
Záchranou volně žijících zvířat se zabývají stanice pro handicapované živočichy, které jsou začleněny do Národní sítě záchranných stanic, koordinované Českým svazem ochránců přírody. Pokrývají celé Česko a ročně jimi projde víc než deset tisíc živočichů. Nejčastěji jsou přijímána zvířata poraněná dopravou, nárazem na skleněnou plochu, popálená elektrickým proudem či postřelená. Až třetinu zvířat ovšem lidi zachraňují zbytečně, aniž by byla ve skutečném ohrožení, čímž jim často zničí život. Polovinu klientů záchranných stanic se každoročně podaří vrátit zpět do přírody. Podívejte se na zachráněná zvířata i rady odborníků, na co dávat pozor.
Vědkyně z australského Queenslandu několik měsíců pozorovala malou želvušku, kterou našla v místním potoce. Jde o nejodolnějšího živočicha na světě, který je schopen přežít při teplotách od -270 °C do 150 °C, dokonce i ve vesmíru. Při sledování pod mikroskopem Kitu Williamsovou najednou malý živočich, přezdívaný také vodní medvídek, zaskočil tím, že náhle vypustil velký exkrement. Tento okamžik v minulosti vidělo jen velmi málo lidí.
Poznáte živočichy podle zubů, lebky nebo kostry? Vydejte se s námi do unikátní sbírky muzea Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty v Praze a zkuste poznat deset vybraných exponátů.
Začátkem ledna se objevila zpráva Českého svazu ochránců přírody, že ještě minulý rok nejběžnější ptačí obyvatel zahrad kos černý může u nás vymřít. Potvrzuje tak trend posledních let, kdy výrazně ubylo vrabců a před vyhynutím se ocitl i sysel. Nejde jen o tyto tři druhy. Těch kriticky ohrožených, a přitom dříve běžných, jsou desítky. "Příroda tu v nějaké formě zůstane pořád, akorát z ní třeba zmizí devadesát procent druhů," říká ochranář Petr Stýblo.
Dermophis donaldtrumpi byl objeven v Panamě a hrozí mu vyhynutí kvůli globálnímu oteplování, za což může i Trump a jeho klimatická politika.
V posledních několika desítkách let se na americké Floridě tradovala pověst o tajemném živočichovi s "korunou" kolem hlavy, který měl žít v tamních vodách. Jeho existence nikdy nebyla doložena, byl proto jen mýtem podobným lochnesské příšeře nebo yettimu. Vše změnil nový objev.
Vyzkoušejte se v našem testu, jestli znáte pozoruhodné skutečnosti ze světa zvířecí říše, tak jak je nabízí muzeum v knize zvané Animalium.
Ekologickou Cenu Josefa Vavrouška udělovanou Nadací Partnerství za konkrétní činy v oblasti životního prostředí letos převzal zakladatel vlčích a rysích hlídek Ludvík Kunc a dlouholetý poslanec a nyní ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. Oba laureáti převzali prestižní ocenění ve čtvrtek 7. června v podvečer na půdě Senátu Parlamentu České republiky.
