Stovky převážně mladých žen i mužů prošly v sobotu centrem Prahy ve feministickém Pochodu za život. Účastníci se tak rozhodli vyjádřit podporu ženským a queer právům a svobodnému rozhodování žen o přerušení těhotenství. Organizátoři akce se vymezili proti pochodu pravidelně pořádaným Hnutím pro život, které podle nich usiluje o omezení přístupu k interrupcím a kontrolu ženských těl.
Vládnoucí afghánské hnutí Tálibán zakázalo na univerzitách knihy, které napsaly ženy. Afghánské úřady nechaly z rozhodnutí Tálibánu odstranit celkem 140 titulů, za jejichž vznikem stojí autorky, uvedl v pátek web stanice BBC. Islamistické hnutí tak pokračuje v omezování ženských práv, jejichž stav se výrazně zhoršil po návratu Tálibánu k moci v roce 2021.
Tisíce čínských mužů sdílejí intimní fotografie a videa svých partnerek bez jejich souhlasu na síti Telegram, píše agentura AFP. V zemi se kvůli tomu stále častěji ozývají hlasy, které požadují větší ochranu ženských práv ve společnosti, která dosud podle AFP nahlíží na ženy konzervativním způsobem.
Z Hradčanského náměstí v Praze vyšel v sobotu odpoledne Pochod pro život, akce má podle pořádající organizace Hnutí pro život vyjádřit podporu těhotným ženám a jejich rodinám a zlepšit povědomí o pomoci pro nečekaně těhotné ženy. Podle odhadů se ho účastní několik stovek lidí, trasa vede přes centrum Prahy na Václavské náměstí. Odpůrci akce svolali protidemonstraci na Jungmannovo náměstí.
Herečka Tereza Dočkalová má za sebou premiéru inscenace Máma podle ruské autorky a oponentky Putinova režimu Esther Bol. V Divadle pod Palmovkou se noří do mezigeneračního traumatu a dotýká se také války na Ukrajině. "Nechci hrát o tom, že se máme dobře," říká. V rozhovoru prozrazuje, jak jí pořad Protivný sprostý matky pomohl během těhotenství i jestli se vrátí k roli rozhněvané mladé feministky.
V seriálu Vytoč mého agenta si utahuje z manýrů herecké branže. Zároveň je nominovaná na Českého lva za film Úsvit, kde si s gustem střihla roli obránkyně tradičních hodnot. Teď si chce dát Martha Issová od natáčení a zkoušení v divadle na rok pauzu, aby se mohla s nadhledem podívat taky na vlastní život. V rozhovoru mluví o smíchu přes slzy, sympatiích k autistům i zpátečnictví českého školství.
Evropský parlament ve čtvrtek udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Mahse Amíníové, Kurdce symbolizující odpor proti potlačování práv žen v Íránu. Amíníová loni zemřela po zadržení íránskou mravnostní policií, její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty.
Málokdo umí pocity žen ve světě dominovaném muži či nejistoty mileniálů v pozdním kapitalismu pojmenovat tak trefně jako písničkářka Katarzia. Začátkem října enfant terrible česko-slovenské hudební scény vydává desku Šťastné dieťa, na které zpívá o pasti toxických vztahů i úvahách nad potratem. V rozhovoru vysvětluje, proč by se obzvlášť v době klimatické krize měli umělci společensky angažovat.
Rodiče dávají dětem prášky na spaní, aby dokázaly s prázdným žaludkem alespoň na chvíli usnout, popisuje vedoucí komunikace české kanceláře Lékařů bez hranic Tomáš Bendl, který nyní působí na misi v Afghánistánu. Kvůli pravidelným útokům Islámského státu nesmí se svým týmem opustit základny nebo nemocnice. "Spíme tam, kde pracujeme. Vyjít sám na ulici nepřipadá v úvahu," říká pro Aktuálně.cz.
Afghánky nebudou mít až do odvolání přístup k vyššímu vzdělání, oznámilo islamistickým Tálibánem spravované ministerstvo vyššího vzdělání, uvedla agentura Reuters. Afghánské veřejné i soukromé školy obdržely od ministerstva pro vyšší vzdělání dopis, který jim nařizuje bez prodlení zamezit studentkám v přístupu k univerzitnímu vzdělání.
Klubová hospoda Lotta v Kolíně nad Rýnem za posledních 27 let zažila všechny důležité okamžiky německého i světového fotbalu. Tentokrát je ale všechno jinak. Místo zápasů budou štamgasti sledovat debaty nebo soutěžit v kvízech. Podnik stejně jako stovky dalších v Německu katarské mistrovství světa bojkotuje.
Přestože řada firem stále bojuje s genderovou nerovností, muži bývají častěji než ženy přesvědčeni, že na pracovišti k diskriminaci nedochází a že se sami chovají jako týmoví hráči. Vyplývá to z průzkumu mezi více než tisícovkou zaměstnanců středně velkých amerických korporací zařazených v žebříčku časopisu Fortune.
V Íránu na univerzitách a ve velkých městech pokračovaly během soboty protesty proti vládě a policii. Tisíce lidí vyšly do ulic na podporu íránským demonstrantům také v Madridu, Londýně a dalších evropských městech. Demonstrace v Íránu vypukly v polovině září po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové.
„Íránské ženy chtějí rovná práva, nejde jen o hidžáb. Represe ze strany režimu jsou dlouhodobé. Smrt Mahsy Amíní byla tou poslední kapkou,” vysvětluje novinářka Fatima Rahimi pozadí nepokojů, které probíhají v Íránu a vyžádaly si více než 76 obětí. „Společnost je v Íránu frustrovaná už dlouho. Protesty nejsou namířené proti islámu, ale proti útlaku ze strany íránského režimu,” dodává.
Írán bouří po smrti Mahsy Amíniové, která upadla do kómatu poté, co ji kvůli nevhodnému oblečení zadržela obávaná mravnostní policie. Dvaadvacetiletá žena o tři dny později zemřela v nemocnici. Provinila se údajně jen tím, že jí vykukovaly vlasy z muslimského šátku. Při rozsáhlých protestech, které její úmrtí provázejí, lidé pálí hidžáby a volají po svobodě.
Matka, která se v domácnosti cítí jako v kleci. Děkanka, která potírá sexismus na univerzitě. Nebo policistka, která zakládá rodinu s partnerkou. Režisér Jan Hřebejk pro Českou televizi natočil minisérii Pozadí událostí, která zkoumá ženskou emancipaci a krizi mužství. V rozhovoru popisuje, proč se nepovažuje za zastánce starých pořádků i proč je debata o manželství pro všechny plná nedorozumění.
Výtvarnice za své obrazy i v současnosti dostávají jen desetinu ceny, kterou sběratelé platí mužským autorům. Nelze přitom říct, že by ženy byly nedostatečně talentované a tvořily méně hodnotná díla. Za rozdílné oceňování děl může spíš skutečnost, že měli muži v uměleckém světě dlouho výsadní postavení.
Přály si mít děti, otěhotněly, ale pak potratily. Kromě osobní tragédie se nyní ženy v řadě amerických států musí vypořádat i s tím, že v některých případech jim lékaři odmítají poskytnout péči, protože se podobá té při umělém přerušení těhotenství. Kvůli nedávným změnám v USA si někteří zdravotníci nejsou jistí tím, co smějí, a tak se množí příběhy žen, které musely potratit doma a v bolestech.
Na konci 60. let minulého století se dvě mladé právničky rozhodly, že poukážou na neférovost potratových zákonů ve Spojených státech. Přijaly proto případ ženy, která neměla peníze ani vhodné prostředí pro výchovu dítěte, avšak legální interrupci její stát nepovoloval. Později, před 50 lety, případ Roeová versus Wade změnil potratové zákony v zemi. Dokud soud loni zlomový rozsudek nezrušil.
