Zelená politika dostala na půdě EU další zelenou. Zelená dohoda vstupuje do nové etapy. Evropský parlament tento týden schválil další postup, jak postupně snižovat emise. Svižné klimatické cíle podpořilo pět z cekem jedenadvaceti českých europoslanců.
Na 30 tisíc lidí přihlíželo demolici dvou chladicích věží někdejší jaderné elektrárny Gundremmingen v jižní části Německa, která byla na konci roku 2021 trvale odstavena.
Zavedení nových emisních povolenek by mohlo vést ke zdražování zateplených nemovitostí, naopak starší nezateplené byty či domy by mohly zlevňovat. Kvůli novým poplatkům pro domácnosti by se měl také zvýšit zájem o rekonstrukce. Stoupla by tak poptávka po stavebnících, kteří by pak kvůli vytíženosti mohli chtít za práci více peněz. Vyplývá to z vyjádření odborníků.
Evropská komise vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, informoval v úterý na sociální síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík.
Vláda hnutí ANO, Motoristů sobě a SPD ještě nevznikla, ale už je tady první protest proti ní. Na pražském Hradčanském náměstí se sešly tisíce odpůrců toho, aby se novým ministrem životního prostředí stal předseda Motoristů Petr Macinka. Kritici především z řad ekologů tvrdí, že jeho názory v oblasti životního prostředí se zcela míjejí s vědeckými poznatky. Macinka to odmítá.
Ropa, plyn a uhlí budou mít i po roce 2050 dominantní postavení v celosvětových dodávkách energie, protože růst poptávky po elektřině bude rychlejší než přechod na obnovitelné zdroje. Vyplývá to z aktuální zprávy poradenské společnosti McKinsey. Pokračující využívání fosilních paliv představuje velkou výzvu pro dosažení globálních klimatických cílů.
Z klimatické politiky plynou konkrétní opatření, která povýšila vyšší cíl - klima - na úkor životního standardu a životní úrovně občanů. Vyhráli - a je to zcela jasné - ti, kteří obhajovali zájem občanů. A to nejen u nás. Hlasy, které říkají, že zelenou politiku je potřeba změnit, se ozývají po celé Evropské unii, naposledy z úst německého kancléře Friedricha Merze.
O Green Dealu by se mělo mluvit pozitivně, ač tomu tak není. "Je to ve skutečnosti úspěšná politická agenda, která se plní," říká v pořadu Spotlight Pavel Franc, ředitel expertní skupiny Frank Bold.
"Měli bychom si přiznat, že Green Deal ve své podstatě není o ekologii a životním prostředí. Je to prostě o přerozdělování. Je to náboženství, je to ideologie," tvrdí poslanec za ODS a člen výboru pro energetiku Václav Král, který je od roku 2017 také předsedou představenstva Teplárny České Budějovice.
Předseda SČS - Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček kritizuje chystané emisní povolenky na pohonné hmoty a vytápění jako nesystémové řešení snahy o zelenější Evropu. Řešení, které podle něj lidem prodraží tankování a vytápění plynem a uhlím o tisíce až desítky tisíc korun ročně, a přitom efekt bude nulový.
Žádný “klimabonus” po vzoru Rakouska u nás nebude. Česko se nechystá v rámci pomoci posílat peníze přímo na účty lidem poté, co od roku 2027 zavedené emisní povolenky zdraží benzin a vytápění. Miliardové kompenzace stát navrhuje rozdělovat výhradně formou dalších dotací a podporou investic, které povedou k úsporám a modernější energetice a dopravě.
Zabráníme zdražení, emisní povolenky zmírníme. Zelené odpustky čeští politici nejprve v EU schválili a poté, co se z nich stalo výbušné téma předvolební současnosti, se snaží otočit. A voliče chlácholit. Nemají ale pravdu, ani šanci uspět. Jak vysvětlují oslovení ekonomové, emisní povolenky v EU nikdo nezastaví ani nezmírní.
Nejen nové emisní povolenky ohrožují peněženky řidičů v Evropě výrazným zdražením u pump. K růstu cen řádově o několik korun za litr může přispět i další směrnice - ETD (Energy Taxation Directive), ve které Brusel navrhuje postupně zvýšit minimální sazbu spotřební daně z paliv pro motory i vytápění. Předpokládané zvyšování sazby by kromě zdražení také vymazalo cenovou výhodu při tankování nafty.
Aktuálně je systém emisních povolenek nastaven tak, aby k drastickému navyšování cen nedošlo, říká někdejší zpravodaj ČTK a bývalý zaměstnanec Evropské komise Karel Barták. Pojistky jsou platné do roku 2030, později by mohlo dojít k nárůstu cen. "U benzínu o nějaké dvě až čtyři koruny, u nafty kolem čtyř korun a třípokojového bytu na vytápění asi o 2 500 korun ročně," předpovídá.
"Pro nás bylo navýšení důchodového věku opravdu fatální," stěžuje si předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. "My působíme především v průmyslu a vidíme, v jakém stavu ti lidé jsou třeba v 60 letech," konstatuje s tím, že když docházelo k navyšování věku odchodu do důchodu, měly se zohlednit i náročné profese.
Uhelná elektrárna Moorburg v Hamburku měla být technologickým triumfem německé energetické revoluce. Namísto toho se stala jejím památníkem – symbolem promarněných miliard a neefektivní politiky při budování německé zelené budoucnosti. A ani její demolice se nedaří tak, jak bylo naplánováno.
Po roce 2019 se dramaticky změnil svět, upozorňuje ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Od roku 2019 jsme přišli "o levné zdroje energie z Ruska, levný a občas úplně bezplatný bezpečnostní deštník Spojených států a o tempo globalizace".
Dokument Evropské komise s názvem Clean Industrial Deal si klade nesplnitelné cíle, zvlášť v době, kdy za hranicemi Evropské unie zuří válka, tvrdí člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák. "Celý svět teď deglobalizuje – většina států a teritorií se výrazně víc zajímá o to, jak budou soběstačné ve strategických surovinách," upozorňuje.
Dokument Evropské komise s názvem Clean Industrial Deal si klade nesplnitelné cíle, zvlášť v době, kdy za hranicemi Evropské unie zuří válka, tvrdí člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák. "Celý svět teď deglobalizuje – většina států a teritorií se výrazně víc zajímá o to, jak budou soběstačné ve strategických surovinách," upozorňuje.
Evropa směřuje do velkého propadu výroby elektřiny, což znamená, že po ní vznikne velký hlad, tvrdí Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti. "Jsme druhý největší exportér elektřiny v EU, to ale přestane platit a pro velkou část české veřejnosti to bude velký šok," dodává.
Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje tzv. zelené politiky a snižování emisí v ČR. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
"Neřešení klimatické změny nás bude stát mnohem více než její řešení," uvedla v rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz Kateřina Kolouchová, analytička z platformy Fakta o klimatu. Obavy ze sociálních dopadů transformace jsou podle ní nicméně relevantní. "Ostatně součástí Zelené dohody je právě z toho důvodu například i Sociální klimatický fond," uvedla Kolouchová.
Pavel Blažek se obává, abychom se nestali "stádem uměle totožných, vykořeněných a bezpohlavních ovcí". Podivuhodné, když trend je u nás i jinde na Západě přesně opačný.
"Očekávaný dopad na průměrnou domácnost je několik stovek korun měsíčně. Můžeme se na to ale dívat jako na investici do budoucna," říká ekonom Tomáš Protivínský k proměně energetické koncepce státu, která počítá s dopady Green Deal. Vláda ji zatím v červenci odložila, dle experta jde ale o strkání hlavy do písku. "Emisní povolenky potřebujeme. Škoda, že Česko něco takového neudělalo dříve," říká.
V Česku chybí tlak celé společnosti na politiky, aby se mnohem víc snažili zastavit kriticky rostoucí oteplování.
Premiér Petr Fiala se ostře ohradil proti tvrzení opozice a některých médií, podle kterých vláda chystá prudké zdražení benzinu, nafty nebo uhlí. Podle něj je to nepřijatelné a Česko si nebude dávat při ochraně životního prostředí větší závazky, než k jakým se už v minulosti zavázalo. "Mohu všechny ujistit, že žádný český Green Deal tady nebude," uvedl.
