Začátek roku je obdobím, kdy se snažíme „nastartovat“ zdravější režim. Přesto mnoho zdravotních potíží přehlížíme nebo si je špatně vysvětlujeme. Například dlouhodobou únavu, ranní nevolnost, časté nachlazení, horší spánek nebo večerní chutě na sladké často lidé považují za běžný stav a připisují je stresu nebo zimě. Podle odborníků z Lékárna.cz ale jde o signály, že tělo není v rovnováze.
Cukr máme v kuchyni, v práci i v hlavě. Sladíme si kávu, aniž bychom o tom přemýšleli, a konzumujeme jej i tam, kde bychom ho docela nečekali. Podle lékaře a absolventa Harvardu Saurabha Sethiho přitom stačí jediný měsíc bez přidaného cukru, aby se tělo začalo viditelně měnit. A nejde zdaleka jen o hmotnost. Jde i o játra, mozek, celkovou imunitu a pocit, že vám konečně správně „běží systém“.
V Česku řádí zmutovaná chřipka. Lékaři popisují nezvykle těžký průběh, pacienti se jim do ordinace často i vracejí. V nemocnicích také leží déle.
Stále více lidí po celém světě zkouší dočasně omezit nebo úplně vynechat alkohol. A to kvůli očistě či pouhé zvědavosti, zda tento úkol zvládnou. Právě leden nebo únor bývají obdobím, kdy se k tomu experimentu odhodlá největší počet osob. Co ale taková měsíční abstinence skutečně udělá s lidským tělem?
Česko sevřely arktické mrazy. Teple se proto oblečte a nepřeceňujte své síly, radí lidem s nemocným srdcem kardiolog Josef Veselka. Nejvíc infarktů totiž podle něj připadá právě na leden, kdy teploty klesají hluboko pod nulu.
Mikroskopické kousky plastu se v alarmujícím množství dostávají hluboko do lidského těla. Jednou z hlavních cest je pitná voda. Nový výzkum čínských vědců ale naznačuje, že existuje až překvapivě jednoduchý způsob, jak jejich množství výrazně snížit. Řešení je přitom překvapivě jednoduché: stačí vodu přivést do varu a obyčejně přecedit.
Známe to téměř všichni. Po vydatném obědě se opřeme do židle, cítíme se plní a jsme si jistí, že další sousto už nepřipadá v úvahu. Jenže pak přijde otázka „kdo si dá dezert?“ – a najednou se zdá, že by se do nás přece jen něco sladkého ještě vešlo. Jak je možné, že vždycky máme místo na dezert? Podle vědců nejde o slabou vůli ani výmluvu.
Suchý leden, nebo v Česku populárnější suchý únor, se stal novoročním rituálem mnoha lidí, kteří po svátečním přejídání a několika sklenkách navíc chtějí dosáhnout měsíce bez alkoholu. Proč? Touží po restartu těla i mysli. Jenže čím dál více odborníků upozorňuje, že tento populární trend nemusí být tak přínosný, jak by se mohlo zdát – a v některých případech může dokonce vést k nezdravým návykům.
Skládám lidi jako puzzle, říká špičkový chirurg Jiří Bayer. V rozhovoru pro Aktuálně.cz například popisuje, jak je těžké přišít petardami utržené ruce. Nebo jestli lze znovu "spravit" poraněný penis.
Hudebnici Terezii Kovalové microdosing psychedelik (užívání velmi nízkých dávek) zachránil život. „Kdybych to měla říct natvrdo, tak jsem už pak neměla chuť se zabít,“ říká s tím, že efekt pocítila okamžitě. „Hned po prvním užití v ten den jsem věděla, že je něco jinak,“ doplňuje.
Francouzská agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) přišla začátkem léta s překvapivým zjištěním: nápoje ve skleněných lahvích obsahují výrazně více mikroplastů než ty v plastových či kovových obalech. V některých případech jde o markantní rozdíly. A nejhůř dopadlo pivo.
„Většinou mě to rozčílí,“ říká lektorka face jógy Simona Rydlová k videím na sociálních sítích, kde lidé předcvičují obličejovou jógu, ale cvikům nerozumí. „V poslední době za mnou chodí ženy, které třeba rok cvičily podle internetu, s tím, že něco se vyřešilo, ale jinde se to zase zhoršilo,“ upozorňuje.
„Většinou mě to rozčílí,“ říká lektorka face jógy Simona Rydlová k videím na sociálních sítích, kde lidé předcvičují obličejovou jógu, ale cvikům nerozumí. „V poslední době za mnou chodí ženy, které třeba rok cvičily podle internetu, s tím, že něco se vyřešilo, ale jinde se to zase zhoršilo,“ upozorňuje.
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Jen polovina obyvatel Česka si myslí, že spí dostatečně dlouho. Vyplývá to z rozsáhlé studie společnosti Ikea, která se soustředila na to, jak vnímají spánek lidé z více než 50 zemí. Datová redakce Aktuálně.cz na jejím základě přináší přehled toho, kde se spí nejlépe.
Chřipková sezona v Česku nabírá na síle a podle aktuálních dat se dostává do své nejdynamičtější fáze. Odborníci ze serveru Lékárna.cz v prosinci zaznamenali výrazný nárůst poptávky po lécích na horečku, bolest i rýmu ve srovnání s listopadem. Zákazníci tak podle dostupných údajů reagují na rychlé šíření respiračních infekcí i plošný nástup chřipky napříč populací.
Když televizní kamery zabraly několikrát premiéra Andreje Babiše (ANO) letos 28. října na Pražském hradě, bylo zřejmé, že má zavřené oči. Mnozí lidé tak byli přesvědčeni, že z únavy či nezájmu o dění kolem sebe usnul. Nebylo to přitom zdaleka poprvé, kdy se mu něco takového stalo. Podle informací Aktuálně.cz je ale všechno jinak, než by se mohlo zdát na první pohled.
Američan z Michiganu zemřel letos v lednu na vzteklinu jen několik týdnů po transplantaci ledviny, přestože s chorobou nikdy nepřišel do kontaktu. Vyšetřovatelé z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nyní odhalili příčinu úmrtí: smrtící virus se totiž ukrýval přímo v transplantovaném orgánu. Jde teprve o čtvrtý podobný případ ve Spojených státech od roku 1978.
Žijeme v době, kdy máme víc možností než kdykoli dřív – a přesto jsme často unavení, podráždění, vyčerpaní a někdy až prázdní. Psycholožka Lucie Šujanová z Meddi hub vysvětluje, proč je naše generace vystavená největšímu stresu a proč je důležité psychiku nepodceňovat.
Když pár bojuje s početím, většinou se jde první nechat otestovat žena. Přitom mužský faktor hraje stejně důležitou roli. Přesto jsou muži často opomíjeni – z důvodu sociálních a kulturních tabu se mnozí zdráhají podstoupit vyšetření nebo léčbu. Čím si mnozí škodí a co je naopak zbytečně straší?
Jak často chodíte "na velkou"? Otázka, která u jídla nepůsobí zrovna nejvhodněji, podle nové vědecké studie ale může o vašem zdraví prozradit víc, než byste možná čekali. Tým amerických výzkumníků sledoval přes tisíc lidí a zjistil, že ideální frekvence vyprazdňování opravdu existuje – a vychýlení na jednu či druhou stranu může být signálem, který byste rozhodně neměli ignorovat.
Vynechání masa je dnes běžnější než kdy dříve – a to z důvodů zdravotních, etických i environmentálních. Ať už jde o pár týdnů, měsíc, nebo dlouhodobou změnu, dopady na tělo (a dokonce i psychiku) mohou být překvapivé. Výzkumy ukazují, že krátkodobá bezmasá období přinášejí viditelné fyziologické změny, ale zároveň vyžadují pečlivé plánování.
Čistíme si je automaticky ráno a večer, často ve spěchu a s pocitem, že přesně víme, jak na to. Jenže podle britských odborníků může i ten nejpoctivější čistič dělat chyby, které zbytečně kazí výsledek. A některé z nich jsou překvapivě běžné.
„Jeho smrt byla zbytečná,“ tvrdí rodina muže, který loni v listopadu zemřel v domově pro osoby s mentálním postižením. Jednačtyřicetiletý James Stewart měl týdny trpět bolestí břicha a nepolevující zácpou. Ta se mu podle pitvy stala osudnou. Lékaři totiž odhalili, že mužovo tlusté střevo zablokoval ztvrdlý obsah vážící přes devět kilogramů. Podle právníka rodiny bylo tragédie možné předejít.
Venku je tma už odpoledne a vy se cítíte bez energie, i když spíte dost? Možná za to nemůže jen sychravé počasí, ale načasování vaší večeře. Naše biologické hodiny v zimě tikají v těsném závěsu za sluncem. Odborníci upozorňují, že posun posledního jídla, byť jen o hodinu dříve, může v tomto období zásadně ovlivnit to, jak spalujete tuky, i to, jak ráno vstanete z postele.
Dnes si je většina rodičů schovává jako roztomilý suvenýr na památku. Do budoucna se ale může z obyčejných mléčných zoubků stát lukrativní komodita. Vědci totiž zjistili, že jejich dřeň je cenným zdrojem kmenových buněk. Lze je ze zoubků odebrat a zamrazit v některé z tkáňových bank pro budoucí léčebné využití. Jedna taková biobanka vznikla letos dokonce i v Česku.
