S příchodem jara se mění nejen počasí a nálada, ale i kvalita našeho spánku. Zatímco zima bývá obdobím delšího odpočinku, jaro přináší paradox: více světla a energie, ale zároveň kratší a méně kvalitní spánek. Co za tím stojí a jak se s tím vyrovnat?
Na první pohled jde o banální a spíše společensky trapný zvyk, který většina lidí vnímá jen jako drobný prohřešek hygieny. Jenže právě takové každodenní návyky se dnes dostávají pod drobnohled vědy. A někdy odhalují překvapivé souvislosti. Jednou z nich je i hypotéza, že by dloubání v nose mohlo mít nepřímý vztah k rozvoji obávané choroby.
Opět se to potvrzuje. I malá změna v každodenní rutině může mít větší dopad, než byste čekali. Podle nových výzkumů totiž i relativně obyčejný, dostupný a levný doplněk stravy může během několika týdnů podpořit paměť i mentální výkon u starších lidí. Nejde o zázračnou pilulku, ale o nenápadný návyk.
Statistiky nám už dlouho říkají, že lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy žijí v průměru o něco déle. Tento fakt nikoho nepřekvapuje – lepší strava, méně stresu, kvalitnější zdravotní péče a práce v bezpečném prostředí dělají své.
Je nakažlivější a odolává současným vakcínám. Oproti svým předchůdkyním napadá hlavně mladé lidi. To je nová verze covidu zvaná Cikáda. Doposud řádila hlavně ve Spojených státech, teď se ale dostala i do Evropy. Epidemiologové nabádají k obezřetnosti.
Zapomeňte na drastické diety, hodiny v posilovně nebo radikální „nový život startující od pondělí“. Nejnovější výzkumy ukazují něco mnohem praktičtějšího. Zdravější srdce si můžete vybudovat pomocí drobných změn, které pomalu nepocítíte — ale vaše tělo ano. Bez složitostí. Bez extrémů.
V jiných zemích už je to častá praxe: než lékaři nasadí pacientovi lék, udělají mu genetický test. Odhalí, jak na daný medikament bude reagovat. Stanoví mu také vhodnou dávku. „Může tím ušetřit spoustu peněz za léčbu, která nepřinese požadovaný efekt,“ vysvětluje farmaceut Josef Suchopár.
Léky jako Wegovy hýbou světem a staly se revolučním přípravkem medicíny. Nejenže pomáhají hubnout, ale snižují také chuť k jídlu a podle studií dokonce dokáží chránit srdce. Jenže s jejich rostoucí popularitou přichází i otázky, které se netýkají čísel na váze, ale něčeho mnohem citlivějšího – zraku.
Honba za dlouhým a kvalitním životem pokračuje a inspirací by mohlo být místo, kde žijí lidé, kteří neměří čas minutami, ale střídáním ročních období. A ačkoliv tu vědci objevili fenomén dlouhověkosti, varují, že svět, který ho vytvořil, pomalu mizí. Kde století obyvatelé našli lék na předčasné úmrtí?
Sklenice pomerančového džusu, voda s citronem, šumivá tableta do vody a pocit, že děláme pro své zdraví maximum. Vitamin C se stal symbolem „rychlé obrany“ proti nachlazení – zvlášť v zimních měsících. Jenže co na jeho účinky skutečně říká věda?
Kolagen je v posledních letech jedním z největších trendů ve světě krásy a zdraví. Ženy si ho přidávají do kávy, polykají jako kapsle či zkoušejí nové „beauty drinky“ právě s touto složkou. Kolagenové produkty totiž slibují pevnější pleť, silnější vlasy a méně bolestivé klouby. Jenže funguje skutečně tak jednoduše, jak tvrdí reklamy?
„Myslela jsem si, že takhle se prostě žije. Že je normální se každé ráno budit s bolestí,“ říká Nicky Richardsonová. Lékaři ji přitom roky ujišťovali, že je na vážnou diagnózu příliš mladá. Její tělo přitom celou dobu vysílalo varovné signály, které nikdo nebral vážně. Pravda se ukázala mnohem později, kdy lékaři ženě diagnostikovali hned čtyři chronická onemocnění.
Stačí týden polykat antibiotika a je zaděláno na problém. Léky naruší střevní mikrobiom natolik, že už se nikdy dokonale nezotaví. Zjistili to lékaři z Uppsalské univerzity ve Švédsku. Ničivé následky jediné antibiotické kúry dokázali ve střevě pacientů vystopovat ještě po osmi letech. Největší paseku tam podle nich zanechají širokospektrální antibiotika. Oslabený mikrobiom může spustit cukrovku.
Přechod na letní čas každý rok připraví Čechy o hodinu spánku. Pro mnoho lidí to znamená rozhozený biorytmus, únavu i problémy s usínáním. Není proto divu, že stále častěji sahají po doplňcích s melatoninem. Podle farmaceutky Pavly Horákové ale nejde o univerzální řešení. „Melatonin může být dobrý sluha, ale špatný pán,“ říká s tím, že při neuváženém užívání může mít doplněk stravy i opačný efekt.
Vždycky se děsíte setkání s kolegou, který z každé maličkosti dělá problém, nebo s členem rodiny, který neustále kritizuje a vyvolává hádky? Nová studie odhaluje, že vám to neleze jen na nervy, ale může vás to rychleji poslat do hrobu. Tahle „setkání“ mohou zrychlovat biologické stárnutí vašeho těla.
Od slavného pravidla osmi sklenic denně až po varování před kávou – kolem pitného režimu již roky koluje překvapivé množství polopravd. Moderní výzkumy přitom ukazují, že hydratace organismu je složitější, ale i pestřejší, než jak ji často prezentují třeba na sociálních sítích. Tekutiny totiž nepřijímáme jen z vody a více často neznamená lépe.
Školní jídelny v Praze ovládla panika. Obdržely totiž „prošlé“ lososy a hned zalarmovaly dodavatele. Vzápětí se rozjela detektivní akce – dle zjištění Aktuálně.cz chyba byla v etiketách se špatně uvedenou trvanlivostí. Nezávadnost ryb potvrdily i kontroly, za pochybení padly dva vyhazovy. Jenže tím to nekončí – exšéf skladu jakékoliv zapojení do kauzy zapřel i přes důkazy, jež má redakce v rukou.
Lednice je symbolem bezpečného skladování potravin: prodlužuje trvanlivost potravin a chrání je před zkažením. Nové poznatky vědců ale ukazují, že ne všechno do ní patří. Některé potraviny v chladu ztrácejí chuť i strukturu, jiné mohou dokonce představovat hygienické riziko. Podle odborníků je proto důležité nejen vědět, co do lednice patří, ale také jak ji správně používat a udržovat.
„Je to časovaná bomba,“ říká o lidech s nedoléčenou nebo špatně léčenou tuberkulózou pneumolog Jiří Votruba. Pokud se totiž choroba nezastaví včas, začne odolávat běžným medikamentům. Bakterie na ně přestanou reagovat. V Česku už se takových případů najdou desítky. Podle lékařů jde často o pacienty, kteří do Česka přijeli z některé z rizikových zemí.
Kousnutí klíštěte si lidé běžně spojují s lymskou boreliózou nebo encefalitidou. V Austrálii ale lékaři řeší mnohem bizarnější a potenciálně smrtelný důsledek: alergii na červené maso. Po nedávné smrti dospívajícího chlapce odborníci znovu upozorňují na vzácnou reakci, kterou může spustit jediný parazitický štípanec.
Každé ráno kolem páté hodiny se na sociálních sítích objevují videa lidí, kteří se cítí jako vítězové, protože už brzo ráno zvládnou to, co jiný za půl dne. Studené sprchy, psaní deníku, běh při východu slunce. Tito „ranní influenceři“ často tvrdí, že kdo vstává brzy, je úspěšnější. Podle vědců však tento životní styl nemusí být výhrou, ale naopak cestou k pořádnému problému.
