Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červenci podle sezonně přepočtených údajů klesla na 5,9 procenta z červnových šesti procent. V eurozóně činila nezaměstnanost 6,2 procenta, byla tedy o desetinu procentního bodu nižší než o měsíc dříve. Vyplývá to z dat, která zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Druhá nejnižší zůstala míra nezaměstnanosti v Česku.
Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců.
Work-life balance je důležitější než plat! Čtyřdenní pracovní týden! Budoucnost práce je v home officu! Tak zní titulky našich médií. Kdyby to v práci vypadalo opravdu tak, žili bychom všichni ve čtyřdenním pracovním týdnu, o naše pohodlí by se starali firemní influenceři a co dva měsíce by byl sabatikl. Realita je ale jinde a na pohádky médií doplácí obyčejní lidé.
Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 tisíc Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání. Náklady pro stát spojené s tím, že tito lidé zůstávají bez uplatnění, ročně dosahují 61 miliard korun, vyplývá z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz pro projekt Neviditelní.
Moderní výzkumy ukazují, že vyšší úroveň uvedeného hormonu může jít ruku v ruce s vysokou inteligencí a pracovním i ekonomickým úspěchem. I v tomto případě však platí úsloví "všeho s mírou".
S nástupem generace Z na pracovní trh nabývá work-life balance - rovnováha mezi osobním a pracovním životem - na důležitosti. Při výběru zaměstnavatele je prioritou pro 35 procent zástupců mladé generace. Výše platu je rozhodující jen pro 20 procent z nich.
Poslední roky hodnota lidí nejvíce závisí na jejich úspěchu. Ačkoliv je tento přístup spíše toxický a může narušovat psychickou pohodu, pokud někdo touží po lepší práci, vyšším platu či uznání, musí mu jít naproti. Lidé toužící po zdaru v pracovní sféře by měli splňovat a ovládat technické i takzvané měkké dovednosti, bez kterých na trhu práce nemají šanci. Co musí umět a znát úspěšný zaměstnanec?
Zkušební doba pro zaměstnance potrvá místo tří měsíců čtyři. A naopak dvouměsíční výpovědní lhůta začne běžet hned po doručení výpovědi. Změní se také pravidla pro podporu v nezaměstnanosti. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila minulý týden sněmovna. Jaké další změny čekají na zaměstnance, shrnuje přehled Aktuálně.cz.
Zkušební doba pro zaměstnance se zřejmě prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválila sněmovna i s úpravou podpor v nezaměstnanosti. Poslanci ODS a TOP 09 však neprosadili doplnění vládní předlohy o výpověď bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři.
Práce v IT si drží první místo v žebříčku nejžádanějších pozic, nedostatek zaměstnanců už ale není tak velký, jak býval. Poptávka naopak roste po ESG specialistech, nadále jsou dobrou volbou pro budoucí uplatnění také řemesla, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová, která popisuje, jak bude vypadat český pracovní trh v roce 2025.
Nejlépe placení jsou v Česku řídící letového provozu s měsíční mzdou 215 tisíc korun, naopak kurýři a poslíčci si nevydělají ani desetinu této částky. Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala podrobná data statistiků. Podívejte se, komu v posledních jedenácti letech nejvíce rostly mzdy a kdo naopak přidáno nedostal.
Část života strávili v dětském domově a teď je čeká samostatný život. V Česku je až 5590 mladých dospělých ve věku 18 až 26 let, kteří v nedávné době dětský domov opustili nebo je to brzy čeká. Ukazuje to analýza projektu Neviditelní. Aktuálně.cz přináší v ich-formě svědectví pěti žen, které se snaží osamostatnit a přechod z dětského domova zvládnout.
Zaměstnanci Liberty Ostrava zřejmě budou muset odstupné vymáhat prostřednictvím insolvenčního správce. Novinářům to řekli odboráři po jednání s českým vedením zadluženého hutního podniku, které se týkalo hromadného propouštění. Zástupci odborů se shodli na tom, že pro zaměstnance po jednání nemají dobré zprávy.
Potřeba dobré rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem je pro 30 procent mladých Čechů nejdůležitějším faktorem, podle kterého si vybírají nového zaměstnavatele. Až na druhém místě jsou s 21 procenty plat a finanční výhody. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte.
Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.
Šéfka PR oddělení čínské technologické firmy Baidu vyvolala vlnu rozhořčení svými výroky, v nichž schvaluje pracovní kulturu, která nutí zaměstnance dřít až do vyčerpání. V sérii videí zveřejněných na internetu Čchü Ťing mimo jiné říká, že nenese za své podřízené odpovědnost, jelikož není jejich matka. Informoval o tom server CNN, podle nějž žena kvůli sporným vyjádřením přišla o místo.
Za měsíc si ženy v Česku vydělají v průměru o 28 procent méně peněz než muži. Největší rozdíly mezi výdělky mužů a žen jsou v Praze, nejmenší na Vysočině. V Evropě zaznamenává nejmenší rozdíl Slovinsko, nejvyšší pak Polsko. Vychází to z údajů portálu Platy.cz, které zveřejnil v tiskové zprávě.
Umělá inteligence zasáhne - ať už pozitivně, či negativně - šedesát procent profesí. Některé zcela nahradí, u jiných naopak pomůže s "nudnějšími", opakujícími se úkony. Do které skupiny náleží vaše povolání?
Pandemie výrazně změnila přístup zaměstnanců k práci. Intenzivněji začínají řešit věci, které dřív byly spíše na okraji jejich zájmu. Za poslední čtyři roky například skokově přibylo lidí, podle nichž je důležité, aby se firmy víc zajímaly o štěstí zaměstnanců. Jsou jich tři pětiny. Zaměstnanci si přestávají myslet, že jde jen o módní výstřelek, který časem pomine.
Během mateřské a rodičovské dovolené pracuje jen 45 procent žen z těch, které mají o práci zájem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu platformy Mumdoo a společnosti Deloitte, jenž se zabýval jejich návratem k práci po narození dítěte. Ženy v tomto období upřednostňují především zkrácené úvazky a projektovou spolupráci, to však firmy v Česku stále příliš nenabízejí.
Německo se chystá otestovat čtyřdenní pracovní týden. Projekt bude trvat šest měsíců a následně ho vyhodnotí vědci. Zájemci z firem, ve kterých by se pracovalo čtyři dny v týdnu za stejné peníze, se organizátorům mohou hlásit od čtvrtka. Cílem je posunout debatu o novém pracovním modelu z teorie do praxe.
Česko se v kvalitě trhu práce Indexu prosperity a finančního zdraví meziročně propadlo o jednu příčku na 16. místo v rámci srovnání unijních států. Ačkoliv má nadále nejnižší nezaměstnanost a vysoký podíl volných míst, v lepším umístění mu brání nerovné podmínky mezi muži a ženami. Problémem zůstává také nízká produktivita práce a nízký podíl zkrácených pracovních úvazků.
Co v práci zažívá toaletářka, jak o ní smýšlí bývalý dělník bez domova a jak jedenáctiletý školák? To ukazuje kniha socioložky Kateřiny Nedbálkové, která se snažila zmapovat i současné trendy v práci, třeba nejistotu. "Od plných úvazků a představy, že nás práce uživí a zajistí i solidní bydlení, si přivykáme na částečné úvazky a práce, které neposkytují kariéru, rekvalifikaci ani jistoty," říká.
Pokud chcete získat novou práci, neměli byste se podle vědců spoléhat primárně na přátele nebo rodinu. Podle jedné z nejvlivnějších teorií v sociálních vědách je pravděpodobnější, že novou pozici získáte spíš prostřednictvím "slabých vazeb", tedy vzdáleně známých lidí, s nimiž máte jen málo vzájemných propojení.
Počet pracujících seniorů nad 65 let v Česku roste, potvrzují data shromážděná během posledního sčítání lidu. Stojí za tím snaha udržet si životní standard, ale i větší úsilí firem neztratit nedostatkovou pracovní sílu. Následující přehled ukazuje, jak přesně se počet důchodců s přivýdělkem v uplynulých dekádách změnil a kde v Česku je jich nejvíce.
Počet lidí, kteří v Česku pracují na dohodu o provedení práce (DPP), rok od roku stoupá. Lákadlem je pro ně i jejich zaměstnavatele zejména to, že do určitého výdělku nemusejí odvádět zdravotní a sociální pojištění. Stát na tom ovšem ročně tratí miliardy korun. I proto se rozhodl tento typ úvazku nově více omezit.
