Řecko pro turisty podraží. Reformy se dotknou i cestovního ruchu
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Doposud to byly totiž zejména populární prázdninové destinace, kde především restaurace těžily ze zvýhodněné sazby DPH na úrovni 6,5 procenta. Nejnavštěvovanější řecké ostrovy měly navíc zvláštní daňový status a na svém zboží a službách přirážely místo nejvyšší, 23procentní sazby DPH jen 16 procent. O třetinu vyšší daň pak spotřebitelé zaplatí za zboží, které vláda označí jako „luxusní“.
Firmy ze svých zisků v příštích letech odvedou v případě zavedení reforem o osm procent více, doposud byla totiž sazba podnikové daně z příjmů jen na úrovni 26 procent. Euroskupina žádá po Řecku rovněž výrazné změny v pracovním právu, včetně úpravy pravidel pro kolektivní vyjednávání či možnosti zaměstnaneckých stávek.
„Řecká ekonomika je v žalostném stavu a nové dluhy, kterými uhradí ty staré, jí k růstu nenakopnou. Čtvrtinová řecká nezaměstnanost se zřejmě ještě dále zhorší,“ zdůrazňuje analytik Jan Čermák z ČSOB.
Výsledkem požadovaných snah o drastické úspory má být řecký rozpočtový přebytek. Před započtením nákladů na dluh tak mají už letos převýšit fiskální příjmy výdaje o jedno procento z výstupu řecké ekonomiky. V příštím roce má fiskální přebytek dosáhnout dvou procent a v roce 2017 dokonce tří procent.
Ani přes úsporná opatření se prý přitom dluhová situace Řecka minimálně v příštích sedmi letech nezlepší. Podle studie Mezinárodního měnového fondu totiž dosáhne řecký dluh v roce 2022 úrovně 170 procent ročního výstupu řecké ekonomiky, tedy takřka stejně jako v současnosti. Fond tak považuje za nutné část dluhu zemi škrtnout.
| Podmínky stanovené eurozónou |
|---|
| Předběžné podmínky: - Řecká vláda musí v zájmu obnovení důvěry přijmout za své dohodnuté reformy. - Řecko musí před dohodou o novém programu z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) podat Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) žádost o pokračování podpůrného programu s platností od března 2016. |
| Řecko přijme následující opatření: |
| do 15. července: - reformu systému DPH a rozšíření daňové základny v zájmu zvýšení daňových příjmů; - první kroky ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému; - zajištění plné právní nezávislosti statistického úřadu ELSTAT; - zřízení rozpočtové rady a zavedení poloautomatických výdajových škrtů v případě odchýlení se od cílů stanovených pro primární rozpočtové přebytky; do 22. července: - reformu soudních postupů v civilních řízeních; - zavedení rámce EU pro ozdravné postupy a řešení krizí úvěrových institucí; Po schválení prvních čtyř zmíněných kroků a potvrzení těchto závazků řeckým parlamentem bude možné věřitelské instituce pověřit vyjednáváním o předběžné dohodě. K jejímu úspěšnému dovršení ale musí být řecké návrhy reformních kroků výrazně posíleny, což je nutné kvůli zhoršení ekonomické a rozpočtové situace země za poslední rok. |
| Řecko bude zejména muset: - provést ambiciózní penzijní reformu a zavést do října 2015 doložku nulového deficitu důchodového systému či jiné obdobné opatření; - přijmout ambicióznější reformy trhů zboží, včetně změn regulace prodejní doby, vlastnictví lékáren, mlékáren a pekáren; otevřít ekonomicky důležité uzavřené profese, například trajektovou přepravu; - v energetickém sektoru pokročit v privatizaci provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy (ADMIE); - na trzích práce provést hlubokou modernizaci pravidel pro kolektivní vyjednávání, stávky a kolektivní propouštění; - učinit nezbytné kroky k posílení finančního sektoru, včetně řešení nesplácených bankovních úvěrů a posílení správy bank a fondu pro jejich rekapitalizaci HFSF, zejména s ohledem na vyloučení možnosti politického vměšování do personálního obsazení. |
| Další doporučené kroky: - připravit výrazné rozšíření privatizace; - cenná řecká aktiva budou převedena do nezávislého fondu, který je zpeněží prostřednictvím privatizace či jinak, a příjmy budou jedním ze zdrojů pro splácení nových úvěrů z ESM. Příjmy fondu dosáhnou během trvání úvěrového programu 50 miliard eur; z toho 25 miliard eur se použije k rekapitalizaci bank, polovina ze zbytku půjde na snížení podílu řeckého dluhu vůči HDP a druhá polovina na investice. Fond budou řídit řecké úřady pod dohledem příslušných evropských institucí. - modernizovat a posílit řeckou státní správu, včetně její depolitizace. První návrhy by měly Atény dodat do 20. července. Řecká vláda se zavazuje dál snížit náklady státní správy. - plně normalizovat spolupráci s věřitelskými institucemi. Vláda s nimi musí s dostatečným předstihem konzultovat a nechat si od nich schvalovat všechny návrhy zákonů v relevantních oblastech. - řecká vláda prověří nové zákony s ohledem na to, zda neodporují dohodě s eurozónou z 20. února a nejsou zneplatněním přijatých závazků. |
